Azbestocementové desky, které kryly v sedmdesátých a osmdesátých letech tolik oblíbené montované domky OKAL, jsou dnes považované za nebezpečný odpad. Pórobetonové panely nebo železobeton jsou zase materiály, které prakticky nelze nijak zlikvidovat. Cihlové systémy jako POROTHERM jsou sice kvalitní, výstavba z nich je ale časově náročná hlavně proto, že se spojují materiály, které musejí zatvrdnout a vyschnout. Moderní řešení? Dřevostavba. Sláma místo třísekPoužití slámy ve stavebnictví není nic nového. Jistě znáte došky, které se dříve používaly jako střešní krytina. Ing. Jan Bareš, z firmy Ekopanely, komentuje unikátní historické použití „Zajímavostí u nás je použití slámy v příčkách pražské Lucerny z roku 1936. Viděl jsem tuto slámu, která se příliš nelišila od slámy z loňské sklizně. Obecně se lisovaná sláma začala využívat hojně v Anglii po roce 1945, kdy bylo třeba najít levný materiál a rychlý způsob výstavby pro náhradu za válkou zničené domy. Ale i příklady ze Skandinávie, Austrálie, Holandska ukazují, že tyto domy mohou sloužit nejméně 50 let,“ poukazuje výrobce slaměných panelů na to, že není třeba obávat se, že by vám domek sfoukl první vítr jako ten z pohádky o třech malých prasátkách. Proč tak odolávají zubu času? „Ekopanely jsou vyráběny z pšeničné slámy bez použití lepidel. Jsou lisovány za vysokého tlaku a teploty a jsou polepeny na povrchu recyklovaným papírem. OSB desky jsou naproti tomu vyráběny z lepených dřevěných třísek, proto jsou neprodyšné. Ekopanely jsou difúzně otevřené. V konstrukcích se nemusí používat parozábrana, stavby z ekopanelů přirozeně dýchají,“ vysvětluje Jan Bareš nejen životnost, ale také další výhodu, totiž to, že uvnitř stavby se budete cítit příjemně, protože jednak dýchá a jednak zajišťuje kvalitní tepelnou izolaci. Panel akumuluje teplo, ideálním vytápěním jsou tedy například infračervené topné systémy nebo krbová keramická kamna. V zimě slámové desky nepustí teplo ven, v létě horko dovnitř. Panely jsou ale v neposlední řadě ekologický materiál. Proto až dům přestane plnit svůj účel, je možné ho zbourat a zkompostovat. Kde ušetříte „Při srovnávání cen staveb z našich panelů, staveb z OSB desek a jiných klasických materiálů nejsou velké cenové rozdíly, tak jak tomu bylo dříve před patnácti až dvaceti lety. Jedno z nejvýraznějších pozitiv těchto panelů je téměř suchý proces montáže, rychlost a z toho vyplývající možnost bydlení již za zhruba 3 měsíce od realizace základové desky. Domy se totiž dnes hodnotí také podle toho, jak se v nich lidé cítí. Říká se tomu vnitřní pohoda, a ta je u stavby z ekopanelů na vysoké úrovni,“ dovídáme se dále. Nejdůležitějším cenovým ukazatelem takových staveb jsou ovšem nízké energetické náklady na provoz domu. Například vytápění přízemního domku o výměře cca 160 m2, stojí majitele včetně teplé užitkové vody měsíčně asi 1.000,- Kč. U klasické stavby dosáhnete tak nízkých nákladů pouze pokud projektujete energeticky úsporný dům. Jak je to s vlhkostí a hlukemDřevostavby z ekopanelů mají nejen výborné tepelně izolační vlastnosti - například při déletrvajících vedrech nepřesahuje teplota v domě bez použití klimatizace 25 oC – ale samotný panel pracuje jako parobrzda, tj. vzdušnou vlhkost přijímá, podrží si ji, a při vhodných tepelných podmínkách ji propouští difúzí směrem ven. Není tedy třeba se obávat například vlhkého vzduchu v koupelně nebo páry v kuchyni (při zajištění větrání místnosti). „Máme dokonce zkušenosti i z povodně z roku 2002, kdy stavba z našich panelů byla pod vodou do výšky 2,5 metru a s drobnými opravami stojí dodnes. To je dostatečný důkaz trvanlivosti a stálosti tohoto materiálu i při extrémních podmínkách“ líčí znalec trochu kuriózní, ale jistě zajímavou příhodu.V současné době se ekopanely využívají k výstavbě příček, oplášťování stěn a podhledů, budování půdních vestaveb a podlah. Na rozdíl od například sádrokartonových příček při poklepu nezní dutě a pomohou vám dobře i při řešení problémů zvukové izolace, třeba i v panelových domech. K jejich montáži nemusíte budovat podpůrnou nosnou konstrukci, jsou samonosné a jsou navzájem propojeny kovovými sponami s vruty. Proti sádrokartonu, ale i například Ytongu jsou povrhově mnohem odolnější, přitom do nich snadno zavrtáte vrut pro obraz či hodiny, pro těžší předměty se volí delší vruty a vyšší počet. Takto můžete bez problémů kotvit umyvadla, kuchyňské linky ale i bojlery. MateriálTloušťkaVáha / m2Cena včetně DPH / m2Ytong50 mm40,2 kg210,- KčSádrokarton12,5 mm9,2 kg44,- KčOSB deska25 mm14,8 kg170,- KčEkopanel58 mm19 - 23 kg320,- Kč Odborník radí, jak se staví z ekopanelů„Skladba obvodové konstrukce u dřevostaveb s využitím ekopanelů je následující: dřevěná nosná konstrukce, ta je z vnější strany opláštěna jedním ekopanelem. Konstrukce je následně vyplněna prodyšnou izolací. Z vnitřní strany se konstrukce s vloženou izolací opláští jednou nebo dvěmi vrstvami ekopanelů. Tak vznikne obvodová stěna s tloušťkou 28 nebo 34 cm. Povrchové úpravy jsou běžné: po aplikaci penetračního nátěru na povrch ekopanelů je možné využít běžné flexibilní lepidlo s perlinkou. Dále již povrchový štuk nebo venkovní omítku. Pokud chcete co nejvíce zachovat ekologický charakter stavby, použijte například konopnou izolaci Canabest, omítky z hlíny a jílů nebo bavlněné omítky nahrazující štuky, dřevěné vymetané palubky napouštěné včelím voskem, zkrátka hledejte možnost uplatnění přírodních materiálů,“ doporučuje Jan Bareš.
