Ne nadarmo jsou střechy natolik ceněny, že starý zvyk nás nabádá umístit na vrchol krovu před položením střešní krytiny takzvanou glajchu, čili opentlený stromeček, který je pradávným symbolem štěstí a ochrany domu a jeho obyvatel. Na mnohých stavbách se tento zvyk dodržuje dosud, záleží jen na řemeslnících a investorovi (majiteli domu) a jejich vztahu k historii a tradicím. Úctě ke zvykům předků. Při umisťování glajchy podává stavebník všem, kteří na stavbě dosud pracovali, pohoštění. Je to vlastně taková malá předkolaudace. Někde se glajše říká krajově kytka. O stabilitě a dlouhé životnosti domu prostě nerozhodují jen bytelné základy, ale i střecha a to včetně všech nezbytných doplňků. Tedy oplechování, ochrany prostupů střechou před zatékáním srážek, zavětrování, instalace funkčních okapů a nakonec i bleskosvodové soustavy, která ochrání dům za bouřek. Jednoduše řečeno špatná střecha poznamená negativně dříve nebo později až samotné základy domu. Lidové moudro dokonce říká, že se pod špatnou střechou nedobře žije (obrazně i doslova). Jenže dříve byla střecha pouze ochranou shora před srážkami, ale dnes mají střešní pláště další nezbytné funkce. První z nich jsou úspory energií a i v případě, že střecha neumožňuje podkrovní obytné prostory, je tepelná izolace nezbytná. Jak u střech šikmých nízkých sklonů a střech pultových, tak u střech plochých. Navíc se nezbytnost úspor energií promítá i do rekonstrukcí střech na starších budovách. Již dávno nestačí jen opravit krovy a vyměnit latě, střešní krytinu a okapy. Systémy střešních plášťů jsou stále náročnější a propracovanější. Ostatně právě zmíněné podkrovní bydlení (půdní vestavby, podkrovní byty) má nároky na střešní plášť nejvyšší. Kdo by se smířil pouze s hydroizolací, odvětrávanou mezerou mezi ní a střešní krytinou a s mezikrokevní tepelnou izolací, spláče nad výdělkem nejen v létě v podobě přehřívání interiéru v podkroví, tak i v zimě v podobě vysokých tepelných úniků. Mezikrokevní tepelný izolant je doplňován další vrstvou nadkrokevní, případně podkrokevní. Klíčová jsou přitom precizní napojení všech prvků střešní skladby a provedení detailů. Prostor mezi šikmou střechou a obytnou částí domu mezi nosnými stěnami není již dávno vnímán jen jako nárazníkové pásmo mezi venkovním prostředím a obytnou částí domu. Navíc již tento prostor ztrácí i svá tradiční uplatnění v podobě skladiště čehokoli. Od zemědělských výpěstků až po starý nábytek a nepotřebné věci. Navíc vlastně často byly obytné prostory dobře izolovány právě zemědělskými výpěstky, nejčastěji senem či slámou a úniky tepla z vytápěné části obydlí proto byly mnohem nižší. A skutečně se i dnes architekti a projektanti někdy vrací k těmto materiálům jakožto tradičním izolacím. Ekologickým, zdravotně nezávadným, izolačně účinným a snadno nahraditelným. Dlužno ale říci, že silné vrstvy slámy dnes hravě nahradí o řád slabší vrstvy například minerální vaty, případně izolace foukané celulózové. V dostatečně velkých prostorech pod šikmými střechami však dnes především chceme bydlet. Obytné prostory nám zde šetří náklady na mnohem dražší výstavbu dalšího domu, větší zastavěnou plochu atd. Navíc i nová střechy je již hotova a nic proto nebrání vzniklou dutinu pouze vhodně vyplnit a vybavit. Nestavíme již nosné stěny, stavíme jen příčky a vše kryje shora kvalitní a odolná střecha. Dnešní obyvatelé dobře realizovaného půdního bytu již netrpí v zimě chladem a v létě horkem. Do příbytku jim přitom nezatéká. Samozřejmě je kromě krovu a izolací tím nejdůležitějším při realizacích střech střešní krytina. A právě výběr střešních krytin je na trhu obrovský. Dokonce jsou i firmy, které dovedou realizovat střechy tradiční doškové, slaměné a rákosové, střechy břidlicové a další vychytávky. Klasiku však stále představují střešní krytiny keramické pálené a střešní krytiny betonové, kterým úspěšně konkurují (šlapou na paty) lehké plechové střechy různých materiálů a formátů. Používají se též asfaltové šindele a na pergoly lze instalovat například dutinkové polykarbonátové desky. Od střechy očekáváme kromě ochrany před srážkami také dostatečnou únosnost. Především pak co se týká zátěže sněhovou nadílkou a ledem. Střecha prostě musí unést nejen sebe samu, ale i další hmotu, která může být v zimě v oblastech s největšími sněhovými srážkami opravdu nebezpečně těžká. Proto se například v horských oblastech přistupuje při citlivých rekonstrukcích střech historických chalup právě k pokládce plechové střechy. Ta sama osobě váží oproti betonovým či keramickým taškám minimum a sněhová nadílka již pak není natolik fatální zátěží. Navíc jsou zde sklony šikmých střech větší, než je to jinde obvyklé. Dokonce i došková dřevěná střecha je v těchto oblastech nejen tradiční a stylová, ale také velmi lehká. A lehké eternitové krytiny jsou zde plechem nahrazovány kromě již špatného technického stavu z důvodů zdravotních, obsahují rakovinotvorný azbest. Firma REM-SKAL nabízí profesionální řemeslné práce, staví a rekonstruuje veškeré dřevěné konstrukce, nejčastěji se pak zabývá rekonstrukcemi střech a realizacemi střech nových. Provádí práce pokrývačské, klempířské, tesařské a výškové. Vyrábí krovy, pergoly, přístřešky (např. pro parkování automobilů), altány a besídky. Nejpoužívanějšími krytinami, které firma montuje, jsou pálené a betonové tašky, plechové krytiny s prolisem ve vzhledu tašek a polykarbonátové krytiny (převážně na pergoly a přístřešky).