Je mnohé, čím Refugio může zaujmout. Začneme rozhodně štědrou plochou 101 metrů čtverečních užitného prostoru, která ale nekoresponduje s tím, že byt v sobě nese vlastně jen dvě místnosti. Kde je koupelna, kuchyň? I ty jsou součástí této výměry a dvoupokojové dimenze. V rámci otevřeného prostoru, který je více než stěnami dělen naznačeným profilem místností, se vše nachází hezky pohromadě. Zorientovat se v tomto prostoru ale není úplně snadné, protože stěny, profil stropu, pravá i falešná schodiště, jsou opravdu poněkud matoucí. Nacházíme se totiž částečně v suterénu a částečně ve sníženém přízemí dvou domů. Z nichž jeden směřuje do ulice a druhý, rohový, komunikuje spíše s dvorem a zahradou. Refugio je „pod nimi“, a svými okenními průhledy zabírá výřez ulice, aby se výrazně širšími francouzskými okny díval do zahrady (jež je níž, než úroveň ulice). Stropy? Jeden je hladký a zkosený, snad proto, že místnost byla dříve dílnou. Druhá místnost má strop klenutý, protože byla ve své někdejší podobě sklepem. Architekti část těchto rysů charakteristických pro suterén a podzemí doslova odbourali okny, kompletní rekonstrukcí stěn a částečným překryvem stropů dřevěným obkladem. Vznikla tím nevšední mozaika původních a naznačených tvarů. A podobné je to i se schodišti. Zachována, jako významný estetický rys sice byla obě (oba domy měly do svých podzemních prostor vlastní schody), ale funkční a schůdné je jen jedno. To, které rámuje vstup do celé domácnosti. Obyvatelé přesto asi budou preferovat vstup do loftu nikoliv z ulice, ale spíše ze zahrady. Jež celému interiéru dodává velmi příjemný ráz. Až na šeď betonu a zapracování zemitých materiálů totiž Refugio nepůsobí „suterénním“ dojmem. A snad jen tam, kde by se mohl nějaký prvek více pojit s dojmem sklepa, nastupují světlé dřevěné obklady, polidšťující atmosféru. Atmosféra uvolněnosti (nadloží domů a terénu navzdory) je silnou stránkou celého Refugia. Dá se říct, že pokud to má být jeskyně, je to jeskyně pětihvězdičková. K vidění je tu mix přírodních materiálů a živých rostlin, které se vzájemně doplňují. Výrazný prostor tu dostal kamenný masiv i surový kámen, dřevěné desky a bambus, ručně tkané koberce a plátno, a teprve za nimi vystupují klasické povrchy a technologické součásti (zastiňující žaluzie na dálkové ovládání, tlumená LED světla a podsvícení v přednastavených „zážitkových“ režimech). Barevné vyznění je lehce neutrální, oči nedráždící. Jeskyně nemá vyvolávat intenzivní emoce, jen nabízet poklidné zázemí a pohodu odpočinku. Dekorativně-estetických prvků se tu sešlo skutečně mnoho, ale klienti architektů jsou už tak založení. Bydlení má díky až katalogový charakter, kde se samoúčelnost věcí pro krásu a radost nebije s praktičností. Netradičně pojatý loft je plně nastaven na potřeby svých obyvatel a jejich celodenní režim. Kuchyně, respektive kuchyňský kout s dlouhou pracovní deskou, je součástí obývacího pokoje/jídelny. Místnosti, která si rozhodně nemůže stěžovat na nedostatek světla. Proudí sem v podstatě ze tří stran. A v ložnici, které vévodí přímo královské lože, si zase nemohou stěžovat na nedostatečné spojení s přírodou. I ta sem okny proniká. Koupelna má podobu desky s vestavěným umyvadlem a zrcadlem, a za zástěnou z živých rostlin se nachází skutečně masivní kamenná vana. Architekti tu kombinovali vyloženě „měkké“ prvky designu se surově neopracovanými, hrubými materiály. Tím utužili celkový dojem z přenádherně zabydlené jeskyně. Místa pro život, o jakém se pralidem nikdy ani nesnilo.Materiály: Consuelo Jorge ArquitetosFoto-kredit: Fran Parente
