Typologií stodoly je tedy objekt inspirován jen vně, svými tvary a dřevěným pláštěm. Něco jiného už je, že tenhle plášť kryje dům z betonu. Je to trochu divočejší, ale přesto příjemný přístup. Novostavba ctí historický kontext a venkovskou zástavbu v oblasti tím, že se jim snaží připodobnit. Rezidence tak nenápadně zapadá do svého rustikálního okolí. Fasáda domu je ze dřeva lazurovaného smrku, typickém pro zdejší stodoly, a v podobném duchu se pak nese i šikmá střecha, s taškovou krytinou. Oken je tu asi víc, než by se od stodoly dalo čekat. Ale většina z nich je zakryta dřevěnými okenicemi, takže jsou v profilu stavby neznatelné. Koncept doplňuje výrazné prosklení, doplněné o dřevěné posuvné dveře. Povšimnout si můžeme i okapu – pro něj byl velmi jednoduše zužitkován surový ocelový nosník - vyčnívající za základny střechy. Svody byly vynechány, takže dešťová voda odtéká po straně jako vodopád. Pokud je objekt obýván a otevřený, je už zblízka patrné, že to jen tak nějaká stodola nebude. Ale i tak si interiér přichystal pro návštěvníka nejedno překvapení. Za dřevěnou fasádou totiž vše patří betonu. Podlahy, stěny, schodiště, stropy, vnitřní balkon. To vše tu spájí surový šedivý materiál s výraznou texturou. Odkryté betonové desky pro podlahu a speciální omítka pokrývající stěny zajišťují syrový, jakoby nedokončený dojem. Jinak v celém interiéru jsou použity dva různé materiály s podobným účinkem - beton a hrubá omítka – přičemž oba dosahují stejně expresivního efektu. Vypadalo by to až nehezky, nebýt té hry světel, které tuhle kompozici doplňují. Vnitřní objem stavby je charakterizován 1046 metry krychlovými zastavěného prostoru, jež nabízí 250 metrů čtverečních užitné plochy. Dům má netradičně řešení plán místností, protože reaguje na topografii místa. Stavba ve svahu obvykle vyžaduje výkop za budovou a zasypání před ní, ale tento přístup byl záměrně odmítnut. Místo toho je přízemí uspořádáno do řady úrovní v různých výškách tak, aby kopírovalo stávající svah. Ložnice, koupelny, šatny jsou tu „uloženy“ jako uzavřené objemy, naskládané na sebe. Toto stohování vytváří skulpturální interiér, který posilují ony hrubé vnitřní povrchy. Je to nezvyklé, ale určitě ne nehezké. Rodinný dům se nebojí jít za vyhraněnou volbou materiálů, jimiž pak reinterpretuje jednoduchý, nezdobený charakter tradiční stodoly. K objektu pak patří ještě bokem stojící garáž pro dvě auta (dřevěné bednění nechybí ani u ní), a na mírně svažité střeše garáže je pak instalován fotovoltaický systém. Takže jedničku tenhle dům nemá jen za styl, ale i za udržitelný přístup.Materiály: BE ARCHITEKTUR GMBHFoto-kredit: Vito Stallone
