Syndromu nemocných budov jsou dle různých zdrojů dnes vystaveny až dvě třetiny domácností a zbylá třetina vůči tomuto problému vykazuje zvýšenou náchylnost. Projevuje se to různě, například s příchodem podzimu začínáme kašlat, byť jinak děláme vše pro své zdraví správně. Prostě si stačí večer lehnout, usnout a ráno je kašel na světě. Jednou suchý, jednou naopak, oči zarudlé, nekonečná spotřeba kapesníků, ale třeba i přesušená pokožka, ekzémy, migrény, závratě a nevolnosti. Jak se vlastně přišlo na to, že za problémem mnoha lidských chorob mohou být právě nemocné budovy? Tedy takzvaný syndrom nemocných budov? V roce 1984 oznámila Světová zdravotnická organizace, že až 30 % nově postavených nebo rekonstruovaných budov může být předmětem stížností na závažné zhoršení kvality vnitřního ovzduší. A o dva roky později, tedy v roce 1986, se poprvé objevil termín Syndrom nezdravé budovy (SBS = Sick Building Syndrome). Jinak se též hovoří o takzvaném environmentálním onemocnění, tedy onemocnění souvisejícím s budovami (BRI = Building Related Illness), případně o vícečetné citlivosti na chemické látky (MCS = Multiple Chemical Sensitivity). Suma sumárum lékaři přisoudili označení SBS souboru příznaků, které by mohly být vyvolány působením chemických a fyzikálních činitelů uvnitř budov. Od samého začátku byl syndrom nezdravých budov předmětem polemik a sporů. Jedni syndrom přímo spojovali s kvalitou vnitřního prostředí (především ovzduší), jiní takovou souvislost zpochybňovali. A vlastně dodnes neexistuje jasná diagnóza a ani léčba. SBS proto nemůže být označován jako nemoc a označení NEMOCNÉ BUDOVY je proto zavádějící. Mezi rizikové faktory SBS se řadí dlouhodobý pobyt ve vnitřních prostorách především při kancelářské práci, ale i při pobytu doma, psychické poruchy (deprese, úzkost), zvýšená citlivost na chemické látky, alergie, astma a zvýšené vnímání pachů. Příznaků SBS je pak celá řada. Počínaje bolestmi hlavy a nevolnostmi až po průjem anebo naopak zácpu zácpu, výčet pak pokračuje přes škrábání v krku, kašel, krvácení z nosu, bolesti svalů a kloubů, bolesti na hrudníku, únavu a psychické problémy. A především dva poslední z uváděných příznaků podtrhují společenskou závažnost SBS. Psychické problémy jsou spolu s fyzickými příčinou nepohody a dokonce až zásadního snížení výkonnosti lidí. Rozhodujícím ukazatelem mikroklimatu je všeobecně vnímána koncentrace oxidu uhličitého a kromě jiného již jen proto, že s rostoucí koncentrací tohoto plynu rostou i jeho smrtící účinky. SBS v tomto směru často přímo souvisí s instalacemi úsporných opatření především ve smyslu zateplování budov a úspor za vytápění. Po zateplení obydlí (především pak po instalaci plastových oken) je nezbytné též odpovídající řešení cirkulace vzduchu, jinak roste koncentrace nejen CO2, ale i dalších nebezpečných plynů a toxických látek, dochází přitom k relativnímu úbytku kyslíku, zvýšení vlhkosti vzduchu (vydýcháváme vzduch vlhký a zdrojů vzdušné vlhkosti je více), ale i k dalším změnám. Bohužel však lidé nejsou před těmito riziky varováni. Například Agentura pro životní prostředí USA (EPA USA) definuje hlavní okruhy příčin: nedostatečná ventilace a výměna vzduchu + chemické látky pocházející z vnitřního prostředí + chemické látky pocházející z vnějšího prostředí + biologičtí činitelé. Jednotlivé body spolu přitom přímo souvisí a je to logické. Například zvýšená koncentrace škodlivých látek přímo souvisí se způsobem ventilace, klimatizace a filtrace vzduchu.Klíčové jsou pak pro vnitřní mikroklima teplota vzduchu (oC), relativní vlhkost vzduchu (%) a koncentrace oxidu uhličitého (ppm = parts per milion, částic na milion). Platí, že jak oxid uhličitý, tak vodní pára jsou produkty našeho dýchání. A to nejen lidí, ale i domácích zvířat a rostlin. Oxid uhličitý je přitom nedýchatelný plyn bez barvy a zápachu, který je 1,52x těžší než vzduch, proto za běžných podmínek klesá k zemi. Koncentrace CO2 ve venkovním prostředí se pohybuje na hodnotách 350 až 400 ppm. Koncentrace CO2 v ovzduší se přitom historicky zvyšuje (za posledních cca 250 let došlo ke zvýšení z cca 275 ppm na cca 400 ppm). Navíc je koncentrace CO2 vyšší v sídelních a průmyslových aglomeracích než na venkově.Lidské tělo navíc přispívá i ke zvyšování teploty vnitřního prostředí, jeden člověk nevykonávající žádnou práci vyzařuje energii odpovídající 80 W za sekundu. Hodnoty teplot, doporučené relativní vlhkosti vzduchu a maximální koncentrace CO2 pak udává stavebně-hygienická legislativa a příslušné normy.Vnitřní výpočtové teploty se řídí ČSN EN 12831, doporučená relativní vlhkost vzduchu pro trvale užívané obytné budovy se řídí ČSN 06 0210 a přípustná maximální koncentrace CO2 je zakotvena ve vyhlášce 268/2009Sb., o technických požadavcích na stavby v aktuálním znění. V § 11, odst. 5) je uvedeno: „Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25 m3/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 l/h. Jako ukazatel kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1 500 ppm.“ Pro rekreační nemovitosti jsou normou stanoveny prakticky totožné hodnoty pro dobu, kdy jsou prostory používány k pobytu, mimo tento provoz jsou pak stanovené nižší hodnoty teploty a vyšší hodnoty vlhkosti pro všechny místnosti. CO2 se pro dobu, kdy rekreační objekt nevyužíváme, nesleduje. Je však samozřejmé, že prvním, co uděláme po svém návratu, je vždy pořádné vyvětrání. Zvýšenou koncentraci CO2 vnímáme jako těžký anebo vydýchaný vzduch, přičemž od určitých hodnot hrozí zdravotní rizika a nakonec až smrt udušením:350 – 400 ppm: koncentrace ve venkovním ovzduší700 ppm: koncentrace stále vnímaná jako čerstvý vzduch1000 ppm: doporučená nejvyšší hodnota pro vnitřní prostory1500 ppm: maximální hodnota pro obytné prostory stanovená vyhláškou> 2000 ppm: nastávají příznaky únavy, snižování koncentrace, bolesti hlavy5000 ppm: maximální krátkodobá bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik> 5000 ppm: nevolnost a zrychlený tep> 15 000 ppm: dýchací potíže, při dlouhodobé expozici poškození zdraví> 25 000 ppm: možná ztráta vědomí a smrt A pozor, jediný člověk o hmotnosti 80 kg, sedící v klidu, vydýchá vzduch v nevětrané místnosti místnosti o objemu cca 60 m3 cca za hodinu. Čili za hodinu stoupne obsah CO2 o 374 ppm na hodnotu převyšující 1000 ppm. Stoupne též vzdušná vlhkost a teplota vzduchu. Velmi nebezpečné jsou také látky uvolňující se ze stavebních konstrukcí, materiálů a výrobků, nábytku a dalších prvků interiéru, mezi nejnebezpečnější pak patří formaldehydy.Pokud otevřeme okna dokořán, za 3 minuty se vydýchaný vzduch v místnosti vrátí na maximální doporučené hladiny pro vnitřní prostředí, po další minutě na úroveň, kterou vnímáme jako čerstvý vzduch a po 8 minutách dosáhneme koncentrace CO2 téměř jako ve venkovním vzduchu. Pro vyvětrání malé ložnice proto musíme mít okna otevřena dokořán vždy po dobu nejméně 5 minut a ideálně 8 minut! A jak je možné, že se vzduch v zateplených budovách s novými okny tak rychle vydýchá? Dříve v dobách převažujícího vytápění tuhými palivy docházelo při běžném přetlaku vzduchu přibližně k desetinásobné výměně vzduchu v místnosti za hodinu. Po zavedení ústředního a etážového vytápění se tato výměna snížila na dvou až čtyřnásobnou, ovšem po výměnách oken v budovách bez stavebních spár (štěrbin) klesla výměna vzduchu na 0,5 násobnou hodnotu. A to samozřejmě nemůže nikdy stačit k udržení hygienických limitů. Navíc je rozdíl mezi prostory, kde je prováděna fyzická práce a prostory, kde jen odpočíváme. Prostě platí, že prvotní příčinou našich zdravotních potíží může být prostředí, ve kterém žijeme, a kde trávíme nejvíce času. A to jsou naše domy, byty a kanceláře, ale i interiéry automobilů a jiné uzavřené prostory. Dílny, sklady, garáže atd. Při zjišťování příčin našich zdravotních potíží se pídíme po všem možném, jako berličku používáme i genetiku (dědičné sklony ke konkrétním chorobám), přitom může být vysvětlení velmi jednoduché. SBS.Zdroj: automatizace.hw.cz, poradme.se, bozp.cz, wikipedia.org
