V souvislosti s tímhle nevšedním projektem se hodí zmínit pár souvislostí. Třeba lehce bulvární informaci o tom, že se nachází ne až tak daleko od předměstí Wuhanu. Ano, přesně toho města, o němž jsme teď v posledních měsících tolik slyšeli. Což možná vysvětluje i ten nebývalý tlak na vznik nové školy v přírodě, hlavně, že je na čerstvém vzduchu. Třeba se bude hodit, až zase jednou budou města uzavřená a výuka v klasických učebnách nebude probíhat. Kdo ví? Jisté je, že klasika škol v přírodě je věcí, která v Číně v tomto tradičním smyslu nepatří k nejběžnějším. Tahle země totiž k průkopníkům campingu, trampování nebo skautingu historicky rozhodně nepatří. Současně tu ale existuje jedna z nejpočetnějších populací „městských dětí“, které jsou o zážitky v podobě pobytu v divočině ochuzeny. Tedy až dosud. Navržená škola v přírodě poptávku plní a letní tábor tu má umožnit dětem kontakt s přírodou v její nejživější verzi. Pro domácí architekty tu ale vyvstával menší problém. Jak že má takový dětský tábor vlastně vypadat? V Číně jde o nový fenomén. A proto se tvůrci projektu inspirovali kempy, chatami a sruby ze severu Evropy. Těmi hodně stavebně pokročilými, čemuž pak odpovídá i výsledek. Stan s podsadou byste tu hledali marně. Polo-otevřená učebna, třída pod širým nebem, provozní zázemí jídelny s kuchyní, ubytovací kapacity. To vše tu dohromady pokrývá plochu 660 metrů čtverečních, situovaných pod vzrostlé stromy a skalky, v cípu místního národního parku. Ano, formálně jsou všechny stavby pojaty jako dřevostavby, ale s maximálními nároky na komfort, vzdušnost, přirozené prosvětlení, tepelnou izolaci, moderní design. Je to prostě trochu hotelový styl ubytování, který je nastaven na životní standardy „městských dětí“. Učit se tu mají o přírodě, biologii, historii, ale pěkně v pohodlí. Jednotlivé obytné objekty jsou roztroušeny v krajině a propojené štěrkem sypanými cestičkami, vše je ohlazené a bezpečné. Ano, je to takový tábor pro pohodou zmlsané mastňáky. Dá se ale říct, že pro zde ubytované děti je to jedno z nejšťastnějších míst na Zemi. Místo, kde sice nejezdí auta a metro, ale dá se chodit bez respirátorů, roste tu zelená tráva – na které je ráno rosa – a na větvích stromů tu sedí ptáci. Které je i slyšet. Pro populaci dětí z měst, odtržených od reality přírody, je tenhle kemp plný překvapení. Architekti si dali hodně záležet na tom, aby každá „chata“ nenarušila své okolí, a byla od ostatních lehce odloučená. Děti si tedy mohou naplno užít formu jisté minimální izolace „v přírodě“, zkušenost pro ně dosud neznámou. Možnosti k trávení volného času tu nabízí i další doplňkové stavby: „lesní“ knihovna, klubová čajovna a malý „útulek lesních zvířátek“. Kromě sebe a svého vzdělávání se tu mají děti učit i péči a kontaktu se zvířaty, což je pro spoustu z nich dalších formativní zkušenost. Areál je navržen na celoroční provoz, od rozpuku jara, horké léto, k podzimu zapadaného listím až po zimní sněhovou nadílku. I proto jsou chaty vybaveny kamny, v nichž si ubytovaní budou moci zatopit. Mají tak možnost vyzkoušet si, alespoň v náznacích, život svých předků, a začít si tak třeba vážit maličkostí. Jako tepla a horké vody. O všech těchto silných zážitcích pak poreferují až doma, protože s výjimkou učebny v areálu nefunguje wi-fi. I když je tohle podání divočiny poněkud instantní, a s tím, co zažívají naše děti na letních táborech to má jen pramálo společného, ty čínské odtud rozhodně odjíždí spokojené a plné nových zkušeností.Materiály: Advanced Architecture Lab[AaL]Fotokredit: Ting Wu, Yanjun Pan
