Ocet je pašák. Uplatnění nenajde jen při vaření a konzervaci potravin, ale taky při běžném úklidu, jako alternativa čisticích prostředků. Dokážete se s ním zbavit mastnoty na sporáku anebo roštech, s octovou vodou přečistíte umaštěný prach na žaluziích, je perfektní na čištění mřížek digestoře. A to zdaleka s výčtem jeho schopností nekončíme.Funguje totiž jako dezinfekční prostředek, kterým můžete hygienizovat zanesené povrchy. Kuchyňská linka i deska stolu, žádný problém. Pomůže vám s úklidem ledničky, vyčistí zašlou toaletu, bojuje proti plísním. Likviduje zdroje zápachu, (bílý!) ocet může zastoupit aviváž a pomoci s odstraňováním zažraných skvrn, při bělení. A samozřejmě, je to jednička pro odstraňování vodního kamene. O prvenství v oblibě při domácím čištění se ocet může přít jen s dalším takovým univerzálním pomocníkem. Jedlou (kuchyňskou) sodou. Však víte – soda bicarbona, bikarbonát – bílý prášek. I ona, kromě vaření, kypření těsta, dochucování a konzervace, pomůže všude tam, kde se potýkáte s tuhou a odolnou špínou, skvrnami od čaje či kády, připálenými fleky. Většinou se používá mírně naředěná, ve formě kašičky, pasty. Jako velmi funkční náhražka krémových čisticích prášků, písků. Na připálená dna hrnců – zevnitř i zvenčí - nic lepšího není. I jedlá soda se dá přidávat k praní, pomůže i v myčce a při mytí nádobí ve dřezu. Funguje jako skvělý pohlcovač pachů a likvidátor zápachů, k hašení. Zkrátka pecka.Takže nápad na to, že by tihle dva šampioni domácího úklidu – ocet a soda – spojili své čisticí síly, na sebe pochopitelně dlouho nenechal čekat. Jeden silný čistič spolu s druhým silným čističem dohromady, to přeci musí vzniknout ultimátní čisticí kombo, učiněná bomba na špínu, postrach všech nečistost. Nebo ne?Ne. Ocet je pašák, protože jeho super-schopnosti rostou z toho, že je svým složením slabou kyselinou octovou - chemickým vzorcem vyjádřeno jako C2H4O2 - prakticky ovšem nepříliš koncentrovanou kyselinou, stojící někde mezi pěti až osmi procenty. Nic, co by vás fatálně poleptalo, ale dost na to, aby to třeba nahlodalo ty mastné nečistoty a vodní kámen. A jedlá soda? Ta stojí na opačné straně spektra pH. Je zásadou, přesněji řečeno, je to hydrogenuhličitan sodný (NaHCO3). I on je slabě koncentrovaný, kůži vám nerozežere a nezmýdlovatí. Co z toho plyne? Že nápad smíchat jednoho šampiona – ocet – s druhým – jedlou sodou – ke vzniku žádného čistícího Supermana nepovede.Protože jediné, čeho dosáhnete smíšením kyseliny a zásady, je proces tzv. chemické neutralizace. Ve vzorečku to můžeme rozepsat jako C2H4O2 + NaHCO3 → H2O + CO2 + CH3COO + Na+. Učivo tak asi ze sedmé nebo osmé třídy chemie. Smíšení kyseliny a zásady, v tomto případě octa a jedlé sody, vede ke vzniku vody, oxidu uhličitého a vydělené směsné soli. A vy už si můžete položit otázku, co z produktu té chemické reakce by vlastně mělo špínu čistit – sůl to totiž neumí, voda to neumí, oxid uhličitý to neumí.Kyselina i zásada neutralizací „ztratí“ to, co je dělalo šampiony pro čištění.Směsí octa a jedlé sody nevyčistíte zhola nic. Je to jen zábavný experiment. Efektní, protože to bublá a pění. Ale to se jen uvolňuje ten oxid uhličitý. Nedochází při tom k nějakému chemickému zázraku. Jen dva šampioni domácího čištění spojení dohromady zrovna ztrácí svou sílu a užitečnost pro úklid domácnosti.Možná jste v chemii dávali pozor, takže ocet s jedlou sodou nemícháte. Pak si ovšem zasloužíte velkou pochvalu.Protože nápad na míchání octa s jedlou sodou je naprostým evergreenem rádců, tipů a doporučení na domácí čištění. Až do omrzení je tenhle naprosto neúčinný recept prezentován na nejrůznějších stránkách o eko čištění, kutilských čistidlech a návodech pro přičinlivé hospodyňky. Je to nejspíš pomsta zlomyslných chemikářů, že se tenhle blud pořád vrací.Občas tedy v obměnách. Třeba v návodu, abyste jedlou sodu smísili s citronovou šťávou. Jenže citronová šťáva, to je vlastně slabá kyselina citronová (C6H8O7). A když smícháte zásadu a kyselinu… už asi víte.Zdroj: Wikipedia, primaryconnections.org, blog.aramsco.com, extension.usu.edu
