Taka (Tacca) je rod jednoděložných rostlin, který je řazen do čeledi smldincovité (Dioscoreaceae) a čítá více jak 20 druhů. Z nich nejznámější jsou taka Chantrierova nebo též velkokvětá (Tacca chantrieri), taka protisečná (Tacca leontopetaloides) a nebo taka celolistá (Tacca integrifolia). Pro podivný, dokonce až strašidelný vzhled květenství se této rostlině říká v mnoha jazycích netopýří rostlina anebo ďáblův květ. Říká se jí také kočičí vousy a připomíná též kolibříka anebo trifida ze sci-fi seriálu. Taky jsou rozšířeny v tropech (méně často i v subtropech) Jižní Ameriky, Austrálie, jižní a jihivýchodní Asie, Afriky a Oceánie. V mnoha oblastech slouží jako jedna ze základních potravin domorodého obyvatelstva, které získává z hlíz škrob. Jedovaté hořké látky jsou vymývány a nakonec zbude škrob (tzv. východoindický arrowroot), který je mnohostrannou náhražkou mouky. Nastrouhané čerstvé hlízy se též používají jako obklady na rány. Taky (Tacca) jsou vytrvalé byliny s oddenky nebo hlízami. Listy mají většinou jednoduché, vzácněji složené, dlouze řapíkaté, střídavé a uspořádané spirálovitě v přízemních růžicích. Čepele listů jsou celokrajné, kopinatého až vejčitého tvaru, případně dlanitě či zpeřeně dělené se žilnatinou zpeřenou a nebo dlanitou. Květy jsou uspořádané v květenství, jde o okolíky vrcholičnatého původu. Květenství je podepřeno zákrovními listeny listovitého charakteru, proto květenství působí jako jeden květ. Na stopkách jednotlivých květů najdeme nápadné dlouhé niťovité listence. Okvětních lístků je 6, jsou uspořádané ve 2 přeslenech a srostlé v okvětní trubku. Barvu mají načernalou až černou, hnědou, zelenou či purpurovou. Listeny mohou být i bílé. Plodem je bobule, případně tobolka. Taka velkokvětá (Tacca chantrieri) pochází z jihovýchodní Asie, kde je právě hojně využívána jako rostlina léčivá a ještě hojněji jako potravina. Tradiční čínská medicína připravuje z této taky léky na žaludeční vředy, vysoký tlak a žloutenku, ale i obklady na popáleniny. V našich podmínkách je však pěstována pouze jako okrasná rostlina pokojová. Semena taky velkokvěté si můžete koupit, na internetu i v některých zahradnictvích, klíčení však vyžaduje opravdu velkou trpělivost. Pokud se vám ale rostlinku povede vypěstovat a udržet při životě do dospělosti, pokvete vám každý rok.Semena vyžadují pro své klíčení velmi teplé vlhké mikroklima, je proto třeba připravit skleníkové prostředí podobné podmínkám v tropech. Ideálně například v zavařovací sklenici. Pozor však, semena nesmí být nikdy přímo namočena, je proto třeba dát na dno například hrst na jemno posekaných větviček, bílou buničinu či papírové kapesníky, toaletní papír a podobně. Na tento materiál semínka položíme a přikryjeme další vrstvičkou třeba buničiny. Je důležitá čistota, sterilita, aby semena nebyla napadena plísněmi. Na dno sklenice nalijeme trochu vody a sklenici zakryjeme třeba igelitem, který přetáhneme gumičkou, načež uděláme do igelitu otvory (stačí prořezat nožem). Pravidelně vlhčíme vrchní zákryv semínek (nesmí nikdy vyschnout) a musíme být velmi trpěliví. Sklenici umístíme někam nad topení, v létě ji dáme na co nejteplejší místo pod střechou, třeba do skleníku. Je též důležité sklenici postavit na filcovou podložku, aby neprochladla zdola. A za jakou dobu nám semena vyklíčí? Zhruba za rok! A pokud se nám to podaří, stále ještě nemáme vyhráno. Opatrné přesazení naklíčených rostlinek má též svá přísná pravidla. Rostlinky přesadíme do propařeného pěstebního substrátu. Substrát musí být vždy sterilizován. Když se vám však rostlinu podaří udržet a rozběhne se její růst, poroste poměrně rychle, rok bude trvat vytvoření podzemního oddenku a již v tomto roce se můžete dočkat kvetení. Vzrostlá taka vydrží mnoho let a pořídit ji lze již jako dospělou, pokud nemáte až tolik trpělivosti. I když vám taka nevykvete, bude velmi dekorativní pokojovou rostlinou svými širokými a podlouhlými listy s nápadným žilkováním. Jde o druh stálezelený, který přes zimu odpočívá. Proto omezíme zálivku, mírně snížíme teplotu a přestaneme hnojit. Důležitější než vlhký substrát je vždy vlhkost prostředí (včetně zimního období vegetačního klidu). Pokud však nemáte tropický skleník, stačí rostlinu pravidelně rosit na listy. Substrát nesmí být přemokřený, choulostivý na přemokření je především oddenek. Po zalití nesmí nikdy zůstávat v misce pod květináčem voda. Brzy na jaře se nám po zimě taka zase probudí a v tuto dobu vyžaduje přihnojení. Substrát mají taky radši kyselejší, což platí i o hnojivu. Květů se můžeme dočkat na konci jara a ty vydrží několik měsíců.Zdroj: wikipedia.org, magazinzahrada.cz
