Je to ve všech ohledech moderní architektura, ale nedá se jí upřít, že tu důsledně respektuje místo, jeho historii i charakter. A rovněž se nedá říct, že by snad nějak rezignovala na současné požadavky na bydlení. Domy v lichtenštejnském Malbunu si zkrátka našly „svou vlastní cestu“, při níž nemají potřebu opakovat staré chyby a vytvářet nové. Místo toho si z archetypů staveb v horském údolí vzaly pro sebe poučení. Projekt v Malbunu je „komplex“ tří domů. Stojí nedaleko místního horského střediska, ale neslouží k ubytování sezónních hostů. Určeny jsou místním. Stavby jsou zasazeny do strmého svahu a jejich jednoduché objemy vycházejí z tradičních horských stavení, tady známých jako Maiensäss. Právě tyto skromné dřevěné domy a hospodářské objekty sloužily v alpských oblastech během letních měsíců pastevcům a farmářům. Architekt Sandro Durrer si z nich nevypůjčil pouze tvar, ale především střídmost, logiku a schopnost přirozeně zapadnout do okolní krajiny.I když jde o novostavby, na první pohled působí nenápadně. Přirozeně. Dřevěné fasády, sedlové střechy i kompaktní hmota navazují na tradiční alpskou architekturu. Právě tato zdrženlivost je jednou z největších předností projektu. Namísto okázalosti nechává architekt vyniknout samotné místo: horské panorama, proměny světla i okolní přírodu. Při vstupu dovnitř se atmosféra mění. Ten až vizuálně jednoduchý exteriér ukrývá velmi současný interiér, ve kterém hraje hlavní roli kvalitní přírodní materiál a precizní řemeslné zpracování. Světlé dubové podlahy plynule navazují na dubové obložení stěn, zatímco kuchyně z tmavě zelené břidlice přináší jemný barevný kontrast. Každý detail působí promyšleně a nic zde není samoúčelné. Materiály nejsou použity jako dekorace, které mají navodit pocity bydlení v horách. Užity jsou coby základní prostředek pro vytvoření klidného a útulného prostředí.Velkou pozornost architekt věnoval také dennímu světlu. Přestože se domy nacházejí na strmém svahu a jejich fasády působí poměrně uzavřeně, interiéry překvapují množstvím přirozeného osvětlení. Široké pásy oken jsou částečně ukryty za dřevěnou lamelovou fasádou, která funguje jako jemný filtr. Do interiéru tak proniká měkké rozptýlené světlo a během dne i jednotlivých ročních období vytváří neustále se proměňující hru světla a stínu. Obyvatelé získávají dostatek soukromí, aniž by přišli o kontakt s okolní krajinou. Přestože všechny tři domy vycházejí ze stejného architektonického konceptu, nepůsobí jako uniformní developerský projekt.Každý objekt reaguje na konkrétní polohu ve svahu i na výhledy do okolí. Domy spolu vytvářejí harmonický celek, zároveň si však zachovávají vlastní identitu. Projekt je zajímavý i z pohledu českého prostředí. Také u nás se stále častěji řeší, jak stavět v chráněných krajinných oblastech nebo horských lokalitách, aniž by nové domy působily jako cizorodý prvek.Malbun Houses ukazují, že inspirace tradiční architekturou nemusí znamenat kopírování historických forem.Mnohem důležitější je pochopit principy, na kterých původní stavby vznikaly – jednoduchost, kvalitní materiály, citlivé usazení do terénu a respekt k místnímu klimatu.Zdroj: sandro durrerFoto: Samuel Holzner
