Po modernizaci se mohou návštěvníci pražského planetária vznášet v nové kopuli vesmírem nebo plavat v hlubinách moře. Rekonstrukci sálu i dalších částí budovy navrhl ateliér collcoll. Kromě stavebních zásahů, nového hlediště a jeviště i nové projekční technologie (LED kopule a výpočetní techniky) byly modernizovány také podpůrné systémy budovy včetně ventilace, ozvučení a osvětlení. Nový systém rekuperace tepla bude využívat odpadní teplo generované LED technologií k vytápění prostor planetária, v létě ho naopak vstřebají geotermální vrty, aby nehrozilo přehřátí. Planetárium Praha bylo pro veřejnost znovu otevřeno 14. června 2025. Budova pražského planetária je od svého vzniku vzdělávací a kulturní institucí, která slouží především k popularizaci astronomie, přírodních věd a techniky. Najdete ji v Královské oboře (na rozhraní holešovického Výstaviště a Stromovky) v městské části Praha 7, správu planetária zajišťuje příspěvková organizace Planetum – Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy zřizovaná hl. m. Prahou. Planetárium bylo postavené podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera a veřejnosti poprvé zpřístupněné 20. listopadu 1960. Fragner byl významnou osobností předválečné i poválečné architektury. Přešel od špičkového funkcionalismu až k tzv. nové monumentalitě, jejímž příkladem je právě planetárium (Planetum) v Holešovicích. Dnes budova nosí titul kulturní památky. Rozsáhlou rekonstrukcí planetárium prošlo až v letech 2023–2025. Během ní bylo vybavené nejmodernější LED projekční kopulí v Evropě o průměru 22 metrů a novým digitálním systémem, který využívá technologie Digistar 7 a Unreal Engine. Touto investicí se pražské planetárium stalo technologicky nejvyspělejším zařízením svého druhu na světě. Větší LED plochu mají k dispozici jenom ve Sphere v Las Vegas, což ale není planetárium v pravém slova smyslu, scéna slouží mnoha účelům. Kupole pražského planetaria působí monumentálně, je vysoká 15 metrů a osazena je nyní pětačtyřiceti miliony diod. Díky nim se mohou nad hlavami diváků míhat realistické obrazy z vesmíru, ale i z podmořského světa. Rekonstrukce planetária byla ovlivněna i požadavky památkové ochrany, začalo se čištěním od vrstvených zásahů posledních dekád a mnoho původního z 50. let se už nenašlo. Původní vybavení a materiály odnesly série dřívějších úprav. Začít se tedy muselo téměř od začátku. Architekturu navíc zásadně ovlivňovala zvolená technologie, kdy se musí na rubu kopule zobrazovat vesmír právě pomocí diod. Dříve se ze středu sálu projektovalo na plátno, nyní ale divácké sedačky vyplňují celý prostor koule a kaskádovitě stoupají vzhůru. Podobně jako v kinech a divadlech. Divák se přitom usadí do polohovatelných sedaček, které samy o sobě vypadají celkem vesmírně. Výhodou nového technologického řešení má být i jeho až čtyřikrát delší životnost oproti tradičním projekční systémům. Dalším cílem autorů rekonstrukce bylo přetvořit interiér planetária na architektonicky kultivovaný prostor. Proto také byly zrušeny expozice ve vstupním foyer a prostor vyčištěný od nánosů dekád se stal opět monumentálním. Expozice se přesunuly do dříve nepřístupného suterénu. A právě prázdné foyer se odkazuje k historii, nechává totiž vyniknout původní Fragnerově prostorové koncepci. I zde jsou však stěny pokryté LED panely, čímž se zvětšuje promítací plocha. Celkem je v planetáriu instalováno 12 tisíc LED panelů se 45 miliony diod. To je oproti běžným projektorům celkem až stonásobný světelný výkon. I na 2D ploše se proto dá vytvořit iluze 3D vjemu.Zdroj: EARCH, Wikipedia, Planetárium Praha
