V únoru začínáme s výchovným řezem ovocných dřevin a s oséváním zeleniny. I v zimě je možné na záhoně sklízet vlastní porci vitamínů. - je možné předpěstovat raný salát, letní pór, rané košťáloviny pro venkovní záhony. Na konci měsíce pak předpěstováváme rajčata, majoránku, papriku a bazalku; - podle potřeby je možné sklízet otužilé druhy zeleniny (pórek, růžičkovou a kadeřavou kapustu) přezimující na venkovních záhonech. - pokud už nehrozí silné mrazy, začínáme s řezem ovocných stromů. Zkracujeme hlavní výhon a přírůstky hlavních a postranních větví. Všechny ostatní výhony se odstřihují nebo ponechávají bez řezu. Rok po výsadbě provádíme na konci zimy tzv. výchovný řez ovocných stromů, při kterém se odstraňují všechny konkurenční výhony, hustě rostoucí výhony, dále pak výhony, které vyrašily na horních stranách větví. - před naléváním pupenů broskvoní provádíme postřik proti kadeřavosti. Pokud broskvoně vykvetou, je na postřik již pozdě. Proti kadeřavosti používáme např. Kuprikol 50, Delan 700, Novozir MN 80; - pokud jsme neprovedli zimní řez vinné révy, máme nejvyšší čas; - v teplejších oblastech začínáme od února s řezem angreštu, rybízu a maliníku; - po velkých mrazech provádíme řez ostružiníku, kdy odstraňujeme těsně nad zemí všechny výhony plodící v loňském roce; - pokud to počasí dovolí, provádíme na přelomu února a března řez vinné révy. Jedině správným řezem zajistíme ovocným stromům a keřům bohaté a kvalitní ovoce. Dá se říci, že patří mezi odborně nejnáročnější práce na zahradě. Prořezávání provádíme obvykle na konci zimy nebo na počátku jara, kdy holá koruna dovolí posoudit konečný tvar stromu či keře. Právě nyní je tedy nejvyšší čas k prvnímu řezu před rašením. Stromy a keře, které necháme ladem, mají obvykle malé a chuťově nezajímavé plody. Je třeba rozlišovat 3 základní druhy řezů: výchovný řez, zmlazovací řez a tvarovací řez. Výchovný řez provádíme obvykle při výsadbě na jaře nebo na podzim u mladých stromů 2 – 5 let po výsadbě. Zkracujeme hlavní výhon a přírůstky hlavních a postranních větví. Všechny ostatní výhony se odstřihují nebo ponechávají bez řezu. Odstraňujeme křížící se větve. Zmlazovací řez by se měl provádět ve dvou fázích. První je zmlazování jednotlivých větví a později celého stromu. U starších stromů zmlazovací řez provádíme každý rok od února do března. Tvarovací řez používáme pro tvorbu koruny stromu. Řez ovocných stromů Rok po výsadbě provádíme na konci zimy tzv. výchovný řez ovocných stromů, při kterém se odstraňují všechny konkurenční výhony, hustě rostoucí výhony, dále pak výhony, které vyrašily na horních stranách větví. Pokud jsme jabloň nebo hrušeň vysadili na podzim, na přelomu února a března – po skončení největších mrazů - je ideální doba pro řez. První rok po výsadbě provádíme ke konci zimy výchovný řez, který provádíme po dalších 5 – 8 let, dokud není tvorba koruny ukončena. Záleží to již na druhu ovoce, odrůdě a úrodnosti půdy. Důležité je vypěstovat vedlejší větve, tzn. 3 vedlejší větve na jednu hlavní větev. Slabé roční přírůstky zkracujeme zhruba o 1/2 a silnější jenom o 1/3. Výhony broskvoní zkracujeme zhruba o třetinu až polovinu. Rok po výsadbě provádíme výchovný řez tak, že ponecháme jen 3 až 4 silné výhony, zatímco hlavní výhon sestřihujeme. Výchovný řez u švestek, mirabelek a renklód provádíme 4 – 6 let po výsadbě. Tento řež ovlivňuje tvorbu koruny. Již není třeba tak hlubokého řezu jako při výsadbě, výhony však zkracujeme o polovinu nebo třetinu. Vždy by mělo očko směřovat ven. Pokud nejste majitel velké zahrady, pořízení třešně ještě zvažte. Hodí se totiž pro skutečně rozlehlé zahrady. Řešením však může být vřetenový zákrsek. Výchovný řez vedeme vždy tak, že 2 – 3 roky po výsadbě střiháme hlavní větve a výhon. Angrešt pěstujeme v našich zahradách jako stromek a stříháme ho jako první. V teplejších oblastech můžeme začít s řezem v únoru, v chladnějších později. Nově vysazený stromek angreštu zkracujeme na 2 – 3 pupeny pro vytvoření pevné korunky. Pokud očekáváte od rybízu bohaté výnosy, spíš se jich dočkáte od keřovitého nežli od stromkového. Výhony vysazených keřů zkracujeme o 2 – 3 pupeny nad zemí, zatímco slabé výhony na 1 pupen. V dalších letech zkracujeme vždy na 3 – 4 silnější výhony. U stromkových rybízů ponecháme na korunce 7 – 9 hlavních větví. U maliníků je třeba rozlišovat, zda jde o odrůdy plodící jednou či dvakrát v daném roce. Jednou plodícím druhům na jaře odřezáváme výhony odplozené v minulém roce, pokud jsme neprovedli po sklizni. Silné výhony, které vyrostly v minulém roce, zkracujeme zhruba o čtvrtinu, slabě sestřiháme zcela u země. Dvakrát rodící maliníky můžeme řezat stejně jako jednou plodící druhy, pokud od nich očekáváme jednu sklizeň na počátku léta na výhonech z minulého roku a druhou úrodu na přelomu léta a podzimu na nových výhonech vyrostlých v tomto roce. U ostružiníků provádíme zimní řez po velkých mrazech. Odstraňujeme všechny výhony plodící v loňském roce těsně nad zemí. Druhým rokem po výsadbě vinné révy je čas pro její tvarování, které provádíme, pokud je výhon alespoň 1 m dlouhý a 10 mm silný. Pokud je však kratší a tenčí, sestřihává se v brzkém jaru na 2 očka nad zemí. Sestříhnutí provádíme cca 2 cm nad očkem a to vždy tak, aby šikmý řez směřoval na opačnou stranu než je očko. Vytékající míza jej nesmí podmáčet, hrozil by tím jeho úhyn. Tvarovat jej začneme až v dalším roce. U přibližně tříletých keřů necháváme 4 až 5 oček, za pátým očkem stříháme a to opět na šikmo směrem od očka. Vinná réva se nikdy neseřezává na podzim po opadu listů, protože rostlina by byla citlivá na mráz. Tvarování a řez provádíme na přelomu února a března za předpokladu, že skončily nejsilnější mrazy. Začínáme vždy s odrůdami, které jsou vůči mrazům odolnější. Než začneme s řezem, je dobré si připravit nosnou konstrukci, např vyvázané dráty, dřevenou konstrukci. Přečtěte si také únorový díl našeho seriálu Rok v zahradě: Únor na zahradě.
