Byla to dlouhá cesta, ale nakonec dospěla do cíle. Nejprve, kolem roku 1790, se tu objevily první ledničky. Ty se skutečným ledem, umístěným mezi dvojitými stěnami. Pak v roce 1876 pan von Linde vynalezl chladicí cyklus, na jehož principu vznikla moderní chladicí zařízení. A někdy v roce 1911 začali v americké firmě General Electric vyrábět sériově první elektrické ledničky. Byly tehdy mimochodem asi dvakrát dražší než osobní vůz. Což už o luxusnosti tohoto výmyslu něco vypovídá. V těch kamenných dobách se samozřejmě neřešilo, které místo uvnitř ledničky je pro skladování různých druhů potravin lepší nebo horší. Ledničky tehdy byly fantastickým vynálezem jako celek. Ta doba, kdy se se začalo zvažovat, že ani uvnitř docela studené ledničky není všude stejné klima, přišla až mnohem později. Což už nás dostává z ledničkového pravěku k současnosti, a velmi praktické záležitosti. K tomu, že do dvířek ledničky se některé poživatiny a suroviny zkrátka nevyplatí dávat. Máslo, například. Což jak uznáváme, je docela zvláštní příklad. Když totiž otevřete průměrnou ledničku, je právě v těch dvířkách řada malých polic a přihrádek, které se k ukládání másla jeví být nejpříhodnější. A pokud byste se začetli do nějakého ledničkového manuálu, právě tenhle prostor vám tvůrci ledniček k jeho skladování přímo doporučují. Kde je tedy chyba? Je to spíš věc logiky. Ona ta přihrádka ve dveřích skutečně ke skladování másla určená je. Ale hodí se jen ke skladování másla rostlinného. Jak už tu padlo, za první sériovou produkcí ledniček, jejich cestou do kuchyní celého světa, stáli Američané. A těm zkrátka bylo bližší máslo původu rostlinného. Ze Států vystřižený design, uspořádání vnitřního prostoru ledniček, se pak šířil dál do světa a přetrval dodnes. Ovšem tedy s akcentem na rostlinné roztíratelné máslo ve vaničce. S poctivým „živočišným“ máslem vynálezci za Atlantikem nepočítali. Na rozdíl od nás. Zrovna v Česku se fandí máslu, které rostlinné není. A tomu se ve dvířkách ledničky nelíbí. Proč? Rostlinné máslo se chová jinak než živočišné. Střídavé teplo a chlad mu tolik nevadí. Vlastně jej udržují v té roztíratelné podobě. Ovšem syrové máslo z živočišných tuků střídání teplot nesnáší. Pokaždé, když otevřete lednici, dovnitř proudí teplý vzduch – a dveře jsou první místo, kam se tento vzduch dostane. Opakované oteplování a ochlazování způsobuje, že máslo měkne a zase tvrdne, což urychluje jeho kažení a žluknutí. Solidní máslo je přitom produkt, který při správném skladování „přežije“ dlouhé týdny. Měsíce. Umístit máslo (z živočišných tuků) do přihrádky ve dveřích ledničky problém nebude, pokud ho máte v plánu spotřebovat rychle. Do týdne. Což ve většině domácností, kde se nachází více strávníků, problém asi nebude. Ve spoustě rodin se po másle jen zapráší, týdenní životnost ani řešit nemusí. Pokud se ale stravujete sami a šetříte, jedna kostka másla má tendenci vydržet vám mnohem déle. A aby vydrželo v požadované kvalitě, je lepší ho přesunout až dozadu.A co dalšího byste nejspíš neměli uchovávat ve dveřích lednice? Kromě másla existuje ještě několik potravin, kterým je lépe v nekolísavě chladné teplotě. Vajíčka a mléko, tvrdí například odborníci. A ano, vajíčka i mléko mají ve dveřích svou přihrádku. Znovu to vychází z toho původního pra-designu prvních ledniček. Dopředu, tedy do dveří, byly umístěny přihrádky na potraviny a suroviny, které jsou používány nejčastěji, nebo hned na počátku nového dne. Anglosasové si ranní čaj bez mléka nebo snídani bez vajíček nedokázali představit, a tak byly umístěny do pozice, kde jsou pohotově dostupné. Hodí se ale zmínit, že vajíčka se do ledniček dostala spíš omylem. Ke svému skladování totiž potřebují teploty nižší, ale ne vyloženě ledničkové. Hodil by se jim spíš chlad, teplota okolo 5 – 8 stupňů Celsia. A v ledničce je na ně často zima až moc. Dvířka jsou z tohoto hlediska vyloženě netaktické umístění. Protože tady se vajíčkům dostává přesně toho, co nesnáší a co jejich životnost snižuje nejvíc. Prudké teplotní změny a riziko kondenzace na jejich povrchu.Mimochodem, věděli jste o tom, že vajíčka byste měli správně skladovat špičkou dolů? (ano, ta jedna část je skutečně víc zaoblená a druhá se pak dá považovat za jakousi špičku). A ta zaoblenější část obsahuje póry, kterými vejce přijímá kyslík. Takže se umístěním špičkou dolů minimalizuje riziko poškození žloutku. A tedy, pokud mají něco vydržet, je lepší je do dvířek ledničky nedávat. U mléka, nebo alespoň toho, čemu se u nás mléko říká, je to pak jasné. Vadí mu střídání teplot, a toho se mu ve dvířkách ledničky dostává až příliš. Stejně jako máslo a vajíčka by mělo stát jinde.Spousta věcí kolem nás, které nám přijdou zjevné a samozřejmé, má často docela zajímavý původ. Třeba jako přihrádky na máslo nebo důvod, proč se dvířka ledničky vyplňují přihrádkami pro vajíčka. Ale když se nad tím zamyslíte? Možná teď obsah své ledničky trochu přerovnáte.Zdroj: RD.com, Wikipedia.org, britannica.com
