Venkovní topidla na propan butan vždy vyžadují správný výběr typu a výkonu. Plynová topidla vyžadují především dostatečný přívod vzduchu, nejen palivo v podobě plynu v propan-butanových lahvích. Tato topidla se prodávají v provedení stolním i na stojanu. Výkonnější topidla vyhřejí i větší terasu, projeví se to však na spotřebě plynu. Prostě se takový „ohřev venkovního vzduchu“ opravdu musí vyplatit. Používají se proto výhradně v komerčních prostorách, především pak na venkovních zahrádkách restaurací, kaváren a hotelů. Pro soukromé potřeby, například na balkón a lodžii, jsou vhodná topidla menší, menšího výkonu a s menší spotřebou paliva. Dobrý pozor si přitom musíme dát na umístění plynového topidla. Především nesmí být poblíž hořlavých materiálů. A jelikož plynová topidla vyžadují pro svůj bezpečný provoz dostatečný přívod vzduchu, hodí se pouze pro dobře větrané prostory. Zimní zahrady, zasklené lodžie a balkóny proto nejsou příliš vhodným místem pro plynové topidlo. Ohromnou výhodou plynových topidel je přitom absolutní nezávislost na zdroji elektřiny, snadné přenášení a relativně levný provoz při pouze občasném používání. Pro pravidelný a častý provoz ovšem vhodná nejsou. Dalším možným řešením jsou infrazářiče, které lze zavěsit i položit na zem. Zahřejí se vysokou teplotu během chvilky a vytvoří venku opravdu příjemné klima. Pro vyhřátí větší plochy jich však potřebujeme více a počítat též musíme se spotřebou elektřiny. Prodraží se nám tak pořizovací náklady i samotný provoz. Na menší balkón nám však bude stačit infrazářič jediný, navíc se tohoto řešení nemusíme jakkoli obávat na balkónech a lodžiích zasklených, nepotřebujeme přívod vzduchu. Zato ale potřebujeme elektrickou zásuvku a nebo prodlužovák. Stinnou stránkou infrazářičů je až nepříjemně vysoká teplota v jejich těsné blízkosti a též fakt, že jsou poměrně silným zdrojem světla (až nepříjemným, oslňujícím). Musíme proto infrazářič umístit tak, aby nás neoslňoval a „nepřehříval“. A také toto topidlo musíme umístit dostatečně daleko od hořlavých předmětů (např. slaměná či ratanová rohož apod.). Sálavé topné panely jsou sice také řešení, ale pouze pro teplejší dny a též večery v teplejších částech roku. Sálavé panely fungují na podobném principu jako infrazářiče, ovšem s tím rozdílem, že vyzařují tepelné vlny v neviditelném spektru. Proto neoslňují, ale též nehřejí tolik intenzivně. Ohřívají totiž vzduch jen minimálně, ale prohřívají předměty a naše těla. Optimálním řešením jsou pro teplejší zimní dny, podzimní a jarní počasí a také chladnější letní dny a večery. Pokud jsou teploty výrazně pod bodem mrazu, nebudou sálavé panely účinkovat téměř vůbec. Za vhodného počasí (tedy ve smyslu venkovních teplot) jsou však tyto panely nenápadné, umístit je můžeme prakticky kamkoli a nemůžeme se o ně jakkoli popálit. Nejsou přitom nijak nebezpečné, pouze na ně nesmí pršet. Nezaberou mnoho místa a jsou cenově dostupné. Pocitově vám bude díky takovým panelům tepleji, přestože je skutečná teplota výrazně nižší. Nakonec stejně fungují i v interiérech, pro které se vyrábí třeba i v podobě zrcadel či obrazů a nebo s originálními potisky. Topidla na dřevo jsou též velmi praktická, ale nesou s sebou mnohá omezení a rizika. Na balkóny se nehodí kvůli dýmu a zápachu a také z důvodů požárně bezpečnostních. Ovšem na terase rodinného domu za nevětrného počasí určitě budou vhodným řešením. Venkovní topidla na tuhá paliva se prodávají v podobě kovových ohnišť a košů, malých krbů a kamen. Jde o řešení cenově dostupné, ale pracné, navíc potřebujeme vyřešit odvádění spalin. Získáme však magickou atmosféru živého ohně a opravdu se zahřejeme a to tím nejpřirozenějším, co jsme dělali odedávna. Ideální jsou tato topidla pro využití v zahradě. Nakonec zde má své neoddiskutovatelné místo i jakkoli vybudované ohniště. A stačí i jen pár kamenů.
