Letní vedra se umí připomenout teplotami, ze kterých nás nejednou jímá nevolnost. A mohlo by se tedy zdát, že tím nejsnazším řešením bude pořídit si (a zapnout) klimatizaci. Zkušenosti ze zahraničí, konkrétně pak z rozpáleného vnitrozemí Austrálie, ovšem hovoří o něčem jiném. Tamní odborníci tvrdí, že ochlazování skrze klimatizaci je sice pohotové, ale (kromě toho, že není zrovna ekologické) je i dost neekonomické.Co naopak vyjde v horku o dost laciněji, je používání klasického elektrického větráku. Není to ale jen záležitost ceny energií. V extrémních vedrech jde o zdraví a klimatizace ne vždy lidem pomáhají. Proč? Protože do hry vnáší kromě komfortní teploty i pojem teplotního šoku. Australané ani nikdo jiný nezpochybňuje to, proč je za horkého dne třeba zmizet někam do stínu a ochladit se. Vedrem trpí všichni, zle přitom dopadá zvláště na zranitelné skupiny obyvatel: seniory, těhotné ženy, děti, lidi s kardiovaskulárními onemocněními. Ale těmto všem „zranitelným“ klimatizace současně škodí.V ten moment, kdy přejdou z rozpáleného exteriéru do příjemně vychlazené místnosti, dostane jejich organismus pořádnou ránu. Lidské tělo prostě není stavěné na radikální teplotní skoky, chce si na rozdíly zvykat pozvolna. A ten rázný sešup deseti stupňů Celsia škodí srdci a tělu velmi podobně, jako horko samotné. V lepším z horších případů vás takové náhlé změny teploty přiblíží „jen“ zápalu plic nebo zánětům středního ucha. Není o co stát. Přitom klimatizace je často vnímána jako jediné řešení tohoto „horkého“ problému. Jenže přílišné spoléhání na klimatizaci má své další nevýhody: vysoké účty za elektřinu, zvýšené emise skleníkových plynů, zátěž na už tak slabou elektrickou síť a také vyzařování tepla z budov do venkovního prostředí, což dále zvyšuje teplotu venkovního vzduchu.Jinak není sporu o tom, že klimatizace je dobrá na ochlazování interiéru. Jenže je „dobrá až moc“. A pokud tedy nechcete celé léto trávit čistě jen uvnitř domu, ze kterého nebudete vůbec vycházet ven – abyste se vyhnuli teplotním šokům - měli byste si ji nechat až jako řešení druhé instance.Tou první, pro organismus i peněženku snesitelnější, jsou totiž „obyčejné“ elektrické větráky, které svými lopatkami rozvíří vzduch. A tím vánkem vás trochu z letního útlumu proberou. Tedy do určitého teplotního limitu.Přesněji řečeno do interiérových sedmadvaceti stupňů Celsia. Vezmeme to trochu podrobněji. Elektrické ventilátory vám mohou ulevit během horkého dne tím, že rozhýbou vzduch kolem vás. K čemu je to dobré? Pomáhá to tělu uvolňovat teplo hned dvěma způsoby: jednak to zlepšuje přenos tepla z těla do vzduchu, a současně podporuje odpařování potu z pokožky.Klimatizace vám na rozdíl od větráku s odpařováním potu z pokožky nepomůže, může při ní zažít chladivý vzduch na opoceném těle. A to zdravé není.Kladem větrákem načechraného vánku je, že sice tolik nechladí, ale subjektivně chladí dost. Pocitově teplotu kolem vás sníží až o čtyři stupně Celsia. A dokáže to, i když je počasí velmi horké a vlhké současně. Zapnutý větrák udělá v místnosti z nepříjemných sedmadvaceti stupňů pocitově příjemných třiadvacet. Zachová to tělu teplotní pohodu a v podstatě se tím vynuluje nutnost zapínat klimatizaci.Tedy „až do limitu“, oněch sedmadvaceti stupňů. Co přijde pak? Vzduch se v místnosti stává pomalu příliš horký na to, aby jeho „roztáčení“ mělo nějaký pozitivní efekt. Lopatky ventilátoru už nevyrábí chladivý vánek, ale jen točí horký vzduch v místnosti. Znamená to větší kontakt pokožky s horkým vzduchem, větší odpar, větší sucho. Už to zkrátka není žádná tepelná pohoda.A to je právě ten moment, kdy se teprve pořádně vyplatí zapnout onu klimatizaci. Protože ventilátor už na to sám nestačí. Celé je to tedy o tom, kdy klimatizaci zapnete. A že ji nemusíte zapínat hned, co se trochu oteplí. Ale zapínat jí teprve až tehdy, když už teplota v interiéru stoupne nad limit, se kterým normální ventilátor hnout nedokáže. Nikdo, ani Australané, nezpochybňují praktický význam klimatizace. Jen varují před tím, abyste ji zapínali „příliš brzo“. A vzhledem k tomu, že klimatizace je sice účinná, ale drahá na pořízení, provoz i údržbu, to není rozumné. Ano, elektrické ventilátory také spotřebovávají elektřinu, ale jen asi tři procenta toho, co klimatizace.Jinými slovy, můžete ve své domácnosti provozovat více než 30 ventilátorů za stejnou energii jako jednu jedinou klimatizační jednotku.Přitom ventilátor je mnohem lacinější a nevyžaduje žádnou složitou instalaci nebo údržbu. Lze jej snadno přemístit do jakékoli části domu. Zapnout ho můžete, jakmile se vám bude zdát, že je tepla kolem vás víc, než je vám milé. A samozřejmě, ventilátory zpravidla chladí přímo vás, zatímco klimatizace chladí celý prostor. Což klimatizace činí méně efektivní.Klimatizace nejsou špatné, ale je zbytečné je zapínat, když čelíte jen obyčejnému letnímu horku. Do teploty sedmadvaceti stupňů uvnitř místnosti docela dobře vystačíte s ventilátorem. A ušetříte tím. Peněženku i své zdraví.Zdroj: TheConversation.com, ScienceDirect.com, jamanetwork.com
