Vlašské ořechy jsou nejznámějšími a nejrozšířenějšími ořechy u nás. Hravě zastíní i oříšky lískové a co se týká těch exotických, ty si dopřáváme jen v takové míře, jakou nám dovolí naše peněženka. Ostatně i vlašské ořechy nejsou vůbec levné, za vyloupaná jádra běžně zaplatíme i 200 korun za kilogram. Mnoho z nás však má snadný přístup k této zdravé pochutině díky hojnému výskytu stromů ořešáku královského v našich zahradách i parcích. Kdo má větší zahradu, ořešák v ní nesmí chybět. A ty mohutné, letité, obvykle plodí takové množství oříšků, že se o ně majitel rád podělí se svou rodinou, příbuznými, známými a sousedy. Jádra ořechů, na kterých si pochutnáváme, jsou vlastně peckou (semenem) v plodech ořešáku královského. Plody na stromě rostou a dozrávají v zelené slupce. A ta pouští kvůli vysokému obsahu silic nepříjemnou hnědou barvu, která zaručeně obarví pokožku našich rukou na dosti dlouho. Je však možné silice i prakticky využít a to nejen silice obsažené v zelené slupce, ale i v listech. Pokud vám nevadí indiánské zbarvení obličeje a jiných obnažených částí těla, jde o vynikající repelent proti komárům a jinému obtížnému hmyzu. Třeba pro lesní pracovníky to bývala tradiční ochrana.Když je ořech zralý, zelené ochranné pouzdro popraská a ztmavne, načež ořech vypadne na zem. A když ještě drží, můžeme ořechy setřásat anebo srážet třeba dlouhou dřevěnou tyčí. Zajímavé je, že vlašské ořechy se na stromu začínají tvořit ještě předtím, než se na větvích objeví listy. Jádra vlašských ořechů obsahují kromě jiného omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, kyselinu listovou, vitamíny E a B (B1 či B6), minerální látky (zinek, selen, hořčík, měď, vápník, draslík, železo a fosfor) tuky (cca 70 %, právě v tucích jsou obsažené omega-3 mastné kyseliny), bílkoviny (cca 18 %), sacharidy (cca 3%) a vlákninu. Denně se doporučuje konzumovat 30 až 40 gramů jader. Ovšem řadu cenných látek obsahují i skořápky vlašských ořechů. Je ohromnou chybou skořápky při louskání ořechů vyhazovat. Z minerálů obsahují mangan, vápník, draslík, selen, železo, fosfor, měď, jód, hořčík a zinek, navíc ve skořápkách najdeme i vitamin C, D, E, vitaminy skupiny B a antioxidanty. A jak skořápky využít? Třeba jako hnojivo a také si z nich připravíme zdravý čaj. Naše babičky vařily skořápky vlašských ořechů alespoň cca 15 minut. Kromě čaje a hnojiva lze ze skořápek připravit i tinkturu a také barvivo. Ostatně barvivo vytvoříme i ze zelených obalů skořápek a z listů. Skořápky jsou také skvělou dekorací, která se využívá různými způsoby třeba při výrobě podzimních a vánočních dekorací. A o ořechových lodičkách, do kterých umístíme malou svíčku, asi nemá smysl mluvit. To zná také každý a navíc jde oblíbenou vánoční tradici. Které lodička se zatoulá dál od ostatních, ten člen rodiny opustí domov. Hnojivo ze skořápek nezískáme jen povařením, ale též tak, že je spálíme spolu s jinou dřevinou. Získaný popel bude na minerály nesmírně cenný. Stačí jej pak přisypat k rostlinám na zahradě a všechny prospěšné látky se vstřebají do půdy. Použít můžeme i drcené skořápky a to nejen v zahradě, ale i na dno květináčů s pokojovkami. Kromě drenážní schopnosti dodají skořápky rostlinám i vzácné živiny podporující jejich růst. Skořápky navíc fungují jako zásobárna vody pro rostliny ve chvíli, kdy substrát začne vysychat. V květináčích pak mohou skořápky navrch fungovat i jako funkční dekorace, třeba místo drahého keramzitu. Rostlinám se díky této dekoraci uleví a navíc eliminujeme i mnoho škůdců, kterým ořechové skořápky nevoní. A pozor, s hnojivem ze skořápek ořechů to nesmíme přehánět, do středně velkého květináče nedáváme víc jak dvě až tři kávové lžičky drti. Na jednu porci zdravého čaje nám budou stačit skořápky z cca 6 až 8 ořechů. Povaříme je ve čtvrt litru horké vody přibližně 15 minut, poté přecedíme a vývar necháme mírně vychladnout. Ochutit jej můžeme třeba medem, ale i čajem zeleným, černým, ovocným a různými bylinkami. Pokud budeme odvar ze skořápek pít dvakrát denně, oddálíme riziko respiračních onemocnění a jiných chorob. Čaj mohou užívat dospělí všeho věku a děti od tří let (do dvanácti let jen poloviční dávku). Existuje více způsobů louskání vlašských ořechů. K tomu určené speciální louskáčky mají různé tvary a provedení. Obvykle jsou z kovu, ale mohou být i z tvrdého dřeva. Některé ořechy (obzvláště papíráky) lze snadno louskat i v rukou (nejlépe mezi dlaněmi). V louskáčku musíme podle tvrdosti skořápky vyvinout větší či menší sílu. Použít lze také dřevěné prkénko a paličku na maso, případně kladívko. Bohužel se nám při tomto řešení u příliš tvrdých ořechů kousky skořápek rozlétají po celé kuchyni. Jako další nástroj pak potřebujeme smeták a lopatku. Použít lze také kleště zvané sikovky, praktická frajeřina pro domácí kutily. Ohromí tím nejednu ženu. Pomoci si lze též horkou vodou, ořechy jí zalijeme a necháme krátce odstát (cca alespoň 15 minut). Vodu pak slijeme (přecedíme) a využijeme jako čaj a vychladlou jako tekuté hnojivo. Máčené skořápky pak lze snadno otevřít pomocí špičky nože, ale silnějšího, tenký plíšek bychom mohli snadno ulomit. Půlky skořápek i jádra pak zůstanou bez poškození. Skořápky i jádra pak necháme vyschnout, případně můžeme jádra uskladnit třeba naložením do medu (vynikající způsob!). Kombinace medu a jader vlašských ořechů je navíc bylinkáři doporučována jako vynikající lék na nervové potíže. A skořápky? Ty pak využijeme různými způsoby. Stále zůstávají cenným materiálem. Vyšší obsah nenasycených mastných kyselin může způsobit žluknutí jader. Nejpřirozenější ochranou před ním je skořápka, v ní jádra vydrží nejdéle. Bez skořápky začnou jádra oxidovat, kazí se. Oxidací tuků vznikají aldehydy, ketony a alkoholy. A stačí jich opravdu jen málo, aby se chuť změnila a jádra (pecky, semena) zhořkla. Světlo a zvýšená teplota proces jen podporují a urychlují. I kupovaná vyloupaná jádra by měla mít obal, který nepropouští světlo. Tak Pozor! Pokud jádra kupujete vážená, požádejte prodejce o jádra z uzavřených obalů bez přístupu světla. Jestliže jádra začnou žluknout, už s tím nic neuděláme! A delší dobu žluknoucí jádra začnou být toxická! Kromě výše zmíněné konzervace jader v medu můžeme ořechy ve skořápkách uložit na chladné (do 18 °C) a tmavé místo. Skořápek se pak zbavíme až před konzumací. Pokud nám zbydou vylouskaná jádra, můžeme je uzavřít do utěsněných obalů (nejlépe vakuovaných) a uložit do mrazáku. Jádra můžeme také zavařit. Do vymytých a suchých sklenic jádra nasypeme či vyskládáme (pak se nám jich tam vejde více), zalijeme vhodným nálevem a zavaříme. Poté necháme sklenice chladnout dnem otočeným vzhůru. Je lepší použít více malých skleniček, jelikož spotřeba jader není obvykle vysoká.Zdroj: healthline.com, wikipedia.org, spotrebitele.dtest.cz, ochutnejorech.cz, chalupari-zahradkari.cz
