Nikoli veškerá vlhkost, kterou vidíte na stěnách, vzlíná ze země, či protéká od střechy. Této vlhkosti se zbavíte poměrně snadno než té vzlínající a stékající. Ale pozor – i utěsnění budovy může přinést nové problémy.Rosný bodRosný bod můžeme též považovat za alternativní výraz pro absolutní vlhkost vzduchu. Rosný bod (teplota rosného bodu) je takovou teplotou, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami, jeho relativní vlhkost dosahuje 100%. A jestliže teplota klesne pod rosný bod, dochází ke kondenzaci vodních par právě v místech, kde k takovému poklesu teplot dojde. Teplota rosného bodu se přitom liší pro různé absolutní vlhkosti vzduchu, čili čím více je ve vzduchu vodní páry, tím vyšší je teplota rosného bodu (tím vyšší teplotu musí vzduch mít, aby vodní páry nezkondenzovaly a naopak – čím méně je ve vzduchu vodních par, tím chladnější může být, aniž by došlo ke kondenzaci). Kondenzace je navíc urychlována takzvanými kondenzačními jádry – například tepelnými mosty v obvodovém zdivu (místa, kterými uniká teplo z interiéru ven), špatně utěsněnými spárami oken, kudy proniká chlad (též jde o tepelné mosty) a podobně. Co z této poučky plyne? Zateplit, zlikvidovat tepelné mosty a větrat! Ovšem ne vždy je vhodným řešením utěsnění domu. Vždy je při zateplování třeba rozumně zvážit, zda potřebujeme difúzně uzavřenou a nebo naopak otevřenou skladbu zateplovacího systému. A co když je dům již zateplen a to dokonce správně a přesto máme problémy s vlhkostí? Potom je jediným řešením vhodná kombinace vytápění a větrání. Chladné rohy a ostěníNejvětším problémem jsou v domech chladné rohy (především ty, které přiléhají k venkovní fasádě) a ostění oken a dveří. V těchto místech se sráží vlhkost nejčastěji. Dalšími rizikovými místy jsou spodní části stěn v přízemí, kdy sice vybudujeme novou podlahu, položíme novou hydroizolaci, ovšem dům není zateplen, stěny nejsou injektovány či podříznuty a v podlaze není instalováno podlahové topení. Zde se zpravidla objeví plísně již krátce po rekonstrukci a jejich zdrojem je většinou právě kondenzace. Všechna tato riziková místa je třeba zahřívat a zároveň snížit vlhkost vzduchu v místnostech. Což lze většinou správným větráním, ovšem i eliminací zdrojů vlhkosti. Nechat například do rána chladnout a vypařovat se vodu ve vaně, instalovat ohromné akvárium, zaplavit byt s těmito riziky pokojovými květinami, neodsávat páry při vaření, nevyvětrat po koupeli, … tím vším si zaděláváme na problémy. Co se týká obvodových zdí, ty nejlépe zahřejeme zvenčí zateplením – vyhřívání zevnitř mobilními topidly by se notně prodražilo. Co se týká větrání, kromě mechanického zavírání a otevírání oken a dveří lze též využít mechanickou či elektrickou ventilaci a ideálně pak rekuperaci vzduchu. Navíc je třeba z rizikových míst odstranit nábytek, který by bránil účinnému větrání, ale i zahřívání povrchů stěn. Nikdy nesmíme zapomenout, že zvýšená vlhkost je brzy doprovázena plísněmi, ale i dřevokaznými houbami. Životu si prostě nedá poručit. Kondenzaci v ostění zabráníme zateplením oken a dveří zvenčí (zateplíme venkovní ostění), jejich výměnou za tepelně izolační a též důsledným utěsněním instalačních spár (míst napojení oken a dveří na obvodové zdivo). Samozřejmostí je pravidelné větrání, které vlhkost z ostění účinně odvede ven. Velmi důležité jsou těsnící pásky ve spárách, bohužel to dosud provádí jen minimum montážních firem, aby okna vyšla levněji. Mezerami okolo oken proniká dovnitř chladný vzduch, ochlazuje ostění a na něm se pak sráží vlhkost. A jelikož jsou okna všeobecně nejchladnějšími místy v pláštích budov, pokud nevětráme, vlhkost se zde bude vesele srážet dál – i přes dokonalé utěsnění spár. Nedostatečné vytápěníDalším ohromným rizikem a zdrojem vlhkosti je nedostatečné vytápění. Pokud topíte jen v některých místnostech a otevřete dveře z vytápěné do nevytápěné, nahrne se dovnitř teplý, ale vlhký vzduch a zde budou opět kondenzovat vodní páry a samozřejmě především na chladných stěnách. Ať už jakýkoli způsob vytápění zahrnuje alespoň částečné sálání tepla a jeho akumulaci stěnami. A to je právě nejlepší možná obrana před kondenzací vodních par. Vlhkost i v létěA pozor – děje se to i v létě, kdy se do chladných místností (široké, často kamenné stěny) dostane teplý venkovní vzduch. Opět se na stěnách začne srážet vlhkost. A že je zdrojů vlhkosti v domácnostech dostatek – koupání, sprchování, vaření, mytí nádobí, voda v podmiskách květináčů, v akváriích, otevírání ledničky a mrazáku a podobně. Dokonce lze říci, že provoz v současných domácnostech je mnohem vlhčí než dříve. A paradoxně nám mnohdy přitíží i nová okna, která místnosti zcela utěsní. V tomto případě se musíme naučit účinně větrat. Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com
