Vhodné tepelné čerpadlo nelze vybírat jako běžné zboží v obchodě, vždy musí poradit odborník, o projektu a montáži nemluvě. U tepelných čerpadel sledujeme především takzvaný topný faktor, který nám říká, jaké množství tepla konkrétní tepelné čerpadlo vyprodukuje v porovnání s množstvím potřebné energie, čili té energie, kterou samo spotřebuje. A za efektivní se považuje takové tepelné čerpadlo, které nabídne hodnotu topného faktoru 3 a vyšší. Takové čerpadlo nám ušetří v porovnání s jinými topnými systémy alespoň dvě třetiny nákladů na vytápění. Například tepelná čerpadla, která pracují na principu vzduch–voda, jsou pak vhodná především pro budovy, kde je rekonstruována topná soustava. Tepelná čerpadla země-voda a voda–voda vyžadují specifické podmínky pro svou montáž, které nelze v mnoha případech (na mnoha pozemcích) splnit. Ovšem klíčová je pro tepelná čerpadla vzduch–voda co nejnižší hlučnost venkovní jednotky, abychom neměli problémy se sousedy a sami si přitom neznepříjemňovali život. Tepelné čerpadlo je praktické instalovat od jara do podzimu, kdy je možné vypnout stávající topný systém. A ovládání? Většinu kvalitních tepelných čerpadel lze ovládat pomocí chytrého telefonu či notebooku. Nemusíme vstávat a chodit regulovat teplotu do kotelny, nebo čekat, až se vrátíme domů. Ovšem na druhou stranu je pravdou, že takovéto ovládání nebudeme u běžného rodinného domu k ničemu potřebovat, pokud zrovna nejsme počítačoví fanatici. Pokud jsme se rozhodli pro tepelné čerpadlo vzduch-voda, postačí nám pro jeho instalaci stavební ohlášení, v případě čerpadel země-voda a voda-voda je třeba stavební povolení. Je dobré preferovat dodávku na klíč včetně vyřízení všech úředních nezbytností. Před pořízením čerpadla je přitom vhodné nechat si spočítat jeho provozní náklady. Návratnost investice do tepelného čerpadla se pohybuje podle typu od 5 do 10 let. A kvalitní zařízení je provozně tiché, v podstatě ani nevnímáme jeho chod.Zásadními přednostmi tepelných čerpadel jsou velice nízké náklady na vytápění a přípravu užitkové vody a domácnost přitom získá levnější sazbu elektrické energie (v průměru o polovinu levnější provoz). Jistou nevýhodou je vyšší vstupní investice, ta má ale rychlou návratnost a to i v případě rekonstrukce topného systému a zrušení stávající kotelny, nehledě na pohodlí investora. Investice do tepelného čerpadla se pohybuje v případě domácností řádově mezi 150.000 a 300.000 korunami. Ovšem u novostaveb, kde se od vstupní investice tepelného čerpadla odečtou nezrealizované náklady na jiný zdroj tepla, je návratnost investice téměř vždy do pěti let.Nejprodávanější jsou dnes vnitřní vzduchová tepelná čerpadla a zemní kompaktní (monobloky) čerpadla (kompaktní = mají v sobě integrovaný zásobník teplé užitkové vody, vypadají jako větší lednička a jejich maximální provozní hlučnost je obdobná splitovému provedení (mezi vnitřní a venkovní částí běhá pouze plyn zajišťující přenos energie viz obrázek níže).Byť jde v případě tepelných čerpadel o vyšší vstupní investici, neměla by být právě cena hlavním kritériem výběru, nýbrž kvalita a servis. Někteří výrobci poskytují i delší záruční doby, než je samotná investiční návratnost tepelného čerpadla. Tepelná čerpadla pracují na stejném principu jako chladničky, pouze je tento princip v případě vytápění tepelným čerpadlem obrácený. Tepelné čerpadlo odebírá tepelnou energii z okolí (ze vzduchu, země, vody) a přenáší ji do topného systému. Důležitá je též lokalita z hlediska průměrných ročních teplot – například výše v horách bude mít tepelné čerpadlo vzduch-voda vyšší spotřebu elektřiny. Výkon tepelného čerpadla vzduch-voda by měl pokrývat 50 až 100% tepelné ztráty při nejnižší místní teplotě. Čili pokud má konkrétní budova tepelnou ztrátu 10 kW při -15°C, mělo by tepelné čerpadlo mít výkon 5 až 10 kW (při parametrech -15/55 pokud máte v domě radiátory, nebo -15/35 pokud máte v celém domě podlahové vytápění). Co se týká ohřevu užitkové vody, může tepelné čerpadlo ohřívat vodu přímo celoročně a nebo ji může pouze předehřívat (nejčastěji v akumulační nádrži) a poté dohřívat v elektrickém bojleru. Z hlediska spotřeby elektřiny je logické, že se vyplatí tepelné čerpadlo, které užitkovou vodu celoročně ohřívá. Důležité je též řízení kompresoru. Takzvané on-off kompresory dovedou pracovat pouze v režimu zapnuto/vypnuto a aby se vyrovnalo množství vyráběného tepla s tím, co dům zrovna potřebuje, je třeba použít akumulační (taktovací) nádobu. Oproti tomu frekvenčně řízený kompresor (s invertorem) umí přizpůsobit výkon aktuální potřebě tepla a taktovací nádoba není obvykle třeba. Kvalitní invertorová tepelná čerpadla vzduch-voda přitom dosahují výrazně vyššího sezónního topného faktoru a proto spotřebují méně elektřiny než tepelná čerpadla s on-off kompresory. Tepelné čerpadlo vzduch-voda umí využívat ekvitermní regulátor, který bude v závislosti na venkovní teplotě upravovat teplotu topné vody v tepelném čerpadle (čím nižší venkovní teplota, tím vyšší je teplota topné vody).Zdroj: www.kskpraha.cz
