Zahrad s ideálními podmínkami pro spokojené ježky však ubývá. Zvláště v městských podmínkách ubývá „divokých“ a neudržovaných míst, jakými jsou remízky, vysoké trávy či křoviska. Vytlačují je pěstěné zahrady s nakrátko střiženou trávou a minimem míst, kam by se ježek mohl skrýt. Proto nejlépe uděláte, pokud necháte alespoň jeden kout své zahrady zarostlý a plný křovin. Kromě ježka nalákáte k trvalému bydlení také množství jiných užitečných živočichů.Nicméně ne každý má prostor a chuť ponechat část zahrady neupravenou. Alternativu nabízí vytvoření domečku nebo hnízda na zimu, ježkovi přímo na míru. Již hotový košík nebo domek na zazimování zakoupíte na internetu v cenovém rozmezí přibližně od 600,- do 1.500,-. Domek si samozřejmě můžete také sami vyrobit a fantazii se meze nekladou. Důležité je dodržet pár následujících pokynů. Snažte se uměle vytvořené ubytování co nejvíce přizpůsobit ježkově přirozenosti – v přírodě si často staví hnízdo pod hromadou větví či klestí.Ideální je speciálně upravená dřevěná bedýnka či „stlučená prkénka“ o hloubce okolo 40 cm a výšce 30 cm.Chcete-li zvýšit životnost ježkova domku, zajistěte sklon střechy. Déšť snadněji steče dolů.Vchod by měla tvořit dlouhá „ulička“ o šířce minimálně 14 cm. Lze ji vytvořit např. z trubky. Tu nezapomeňte svažovat ven, aby dovnitř nezatékalo. Vchod můžete udělat dlouhý až 60 cm, není to ale podmínkou. Může být i kratší.„Interiér“ zaplňte do jedné třetiny slámou, senem a listím.Jako nepovinnou nadstavbu pro ježkův maximální komfort, vybudujte větrací šachtu. Do zadní stěny zasaďte úzkou trubičku vedoucí ven. Konce obalte pletivem, aby se trubice neucpala velkými kusy okolo ležícího materiálu. Ježkovo obydlí nejlépe umístíte lehce pod úroveň terénu. Postačí, pokud vyhloubíte mělkou díru a vystelete ji listím. Na ni posaďte domeček a ze všech stran (kromě vchodu a větrací trubice) zahrňte větvemi, listím či kompostem. Většinou si ho najde sám. Když mu ale chcete pomoci v rozhodování, kam přes zimu složit hlavu, položte k domečku nějaké lákadlo, např. psí granule. Vzhledem k množství „ježčích“ parazitů, kteří se v hnízdě drží, nezapomínejte na čištění. Rozhodně ho ale neprovádějte dříve než v květnu. Ježci totiž ne vždy opouštějí zimoviště hned na jaře a někdy v něm vychovávají mladé. O tom, zda právě váš ježek nepotřebuje větší péči než jen poskytnutí střechy nad hlavou, zjistíte při zvážení následujících bodů. Dokud si ale nebudete zcela jisti, zda ježek dokáže sám přečkat zimu, je nejlepší nechat ho být. Nízká hmotnost během podzimních měsícůAby ježek přezimoval, potřebuje vážit minimálně 600 – 700 g. Nejste-li si jistí, jednoduše zvíře zvažte. Zda ježkovi pomoci, napoví následující tabulka. Uvedené hodnoty vyjadřují, kdy zvíře nechat být. Pokud dané váhy v příslušném období dosahuje, rozhodně nechte ježka, prosím, být!!! Svou snahou a pomoci byste mu jedině ublížili.Tabulka: Od jaké váhy dokáže ježek přečkat zimu?Do poloviny října200 g a víceOd poloviny října do začátku listopaduod 350 gBěhem listopadu od 350 do 650 g 1. Jedná se o osiřelé mláděJežčí sirotky poznáte tak, že jsou po delší dobu rozlezlí mimo hnízdo a podchlazení. Matka někdy odchází na lov i na dobu 3 hodin, proto je třeba po tento čas na ježky nesahat a pozorovat, zda se matka vrátí. 2. Na první pohled má viditelná zranění nebo je nemocnýNemocný ježek bývá malátný, obtížně se pohybuje nebo mu chybějí obranné reakce. Tedy, pokud se k němu přiblížíte, nestočí se do klubíčka a ani nenaježí bodliny. Dalšími známkami nemoci může být kašel nebo výtok z nosu. Zranění poznáte většinou snadno, podle otevřené rány. Pozor! Oslabené jedince často ve větší míře napadají blechy a klíšťata. 3. Vyskytuje se venku během zimních měsícůPohyb ježka během zimních měsíců prozradí, že mu došly energetické zásoby, které potřebuje pro hibernaci (čili přezimování). Potravu ovšem venku najde velmi obtížně, proto je velmi pravděpodobné, že by bez lidské pomoci zahynul. 4. Zachytil se v síti nebo jiné pastiLidská společnost ježkovi neúmyslně vytváří velké množství životu nebezpečných nástrah. Ty představují například tenisové nebo rybářské sítě, do kterých se mohou zamotat. Pasti pro ně znamenají také zahradní jezírka, kanály, jímky, výkopy nebo vypuštěné bazény, z nichž neumí vylézt. Velkou hrozbou jim jsou odhozené odpadky, např. gumičky, plechovky a různé plastové obaly včetně igelitových sáčků – když ježek hledá potravu, může strčit hlavičku např. do plechovky a uvíznout v ní. Ježkovi stačí pomoci z pasti ven, netřeba ho brát domů.Pokud se ujistíte, že ježek opravdu potřebuje pomoc, držte se pokynů odborných organizací, více informací získáte například zde: Nadace na ochranu zvířat. Spoustu zajímavých informací o péči o ježky přináší také Ježek v nouzi.
