Jakkoli se slova labyrint a bludiště často zaměňují, jde o dvě odlišné věci. Bludiště, jak název zapomíná, vás má dezorientovat a máte se v něm ztratit, což by mělo být zdrojem zábavy a možná trochy šimravého napětí.V labyrintu se – alespoň na první pohled – ztratit nemůžete. Nevytváří fyzickou bariéru, nebrání vám v pohledu, jeho dráha je naznačená jen na zemi. Přesto na nás má procházení labyrintem zvláštní dopad – na malém prostoru je navinutá překvapivě dlouhá cesta. Než se dostanete do jeho středu, chvíli to trvá. Nespěchejte, nechte se vést. Zjistíte, že se zklidňujete, že se stejně jako pěšinka labyrintu „zavíjíte“ sami do sebe.Ve středu můžete chvíli postát a popřemýšlet. A potom stejnou cestou zpět, zase se „rozvinout“ a vrátit zpátky do vnějšího světa. Byla to jen chvilka, ale stálo to za to, že? Ten nejjednodušší labyrint může mít podobu prosté spirály. Velmi snadno (jak vidíte i na návodu, který přikládáme) se naučíte zpaměti vytvořit základní tzv. „klasický“ labyrint se sedmi zákruty, který funguje naprosto bezvadně a je na pohled krásný.Uvedený návod můžete snadno rozšířit ještě o jednu úroveň a získat tak labyrint o devíti zákrutách. Na vybraném místě si labyrint nejprve nějak nanečisto načrtněte. Třeba provázkem nebo několika kamínky. Labyrint se začíná tvořit od středu, takže se nenechte zaskočit tím, jak se nakonec rozšíří. Pokud jde o zahradu, pro začátek můžete linii labyrintu například vysypat šiškami nebo vyznačit oblázky. Pokud chcete mít trvanlivější prvek, můžete na oddělení cestiček použít větší kameny nebo třeba drobnou palisádu. Pěšinku je možné vydláždit, vysypat štěrkem.Velmi efektní je také použití sekačky na trávu na větší travnaté ploše. Na asfaltu nebo betonu poslouží křída nebo trvanlivější barva. Pozor: Pokud budete tvořit labyrint negativně (tedy vytvořením pěšinky, vysekáním do trávy nebo vydupáním do sněhu), nezapomeňte, že to, co malujete, není cesta, ale její ohraničení, které tedy musí zůstat netknuté (neposekané, nevydupané). Labyrinty jsou velmi staré. Dalo by se říct, že jde o univerzální symbolické bohatství lidstva. Známý je krétský Mínotaurův labyrint (který je však ve známém mýtu bludištěm). Schéma labyrintu je z Kréty dochováno na mincích z 5. století před naším letopočtem. Nejstarší zobrazení labyrintu ale pocházejí pravděpodobně z přelomu doby kamenné a bronzové, za příklad může sloužit skalní rytina ve španělské Galícii. Nejstarší bezpečně datovaný labyrint (1200 let př. n. l.) najdeme asi na hliněné destičce z řeckého města Pylos. Labyrint najdeme na skalních rytinách v Severní Evropě, Británii, v Indii i v Americe, na stěnách a podlahách francouzských i finských středověkých katedrál. Jde tedy o univerzální vyjádření. Čeho? Na to je těžké odpovědět, ale třeba to pocítíte na vlastní kůži, až budete procházet svým vlastním labyrintem.
