Na pěstování mandevily si opravdu mohou troufnout i začátečníci, největší komplikací jsou vhodné prostory pro tuto rostlinu na zimu. Mandevily jsou popínavé rostliny, ze kterých vytvoříme i krásně popnuté stěny, stačí vhodná opora. Nejčastěji se prodává Mandevilla splendens, která nám krásně zhoustne díky zkracování výhonů a když pak popne stěnu a vykvete, je to opravdová nádhera. Navíc si můžeme pořídit odrůdy různě barevně kvetoucí a pak zelenou stěnu doslova rozsvítíme barvami. Nejrozšířenější je červená barva květů, ovšem mandevila může kvést i růžově, bíle, žlutě apod. Velice svěžím dojmeme navíc působí i velké, sytě zelené, povoskované listy. Mandevila k nám pronikla ze středomořských zemí, kde je velice oblíbená, dnes ji proto již nemusíme dovážet z dovolené ve Španělsku či Itálii, stačí navštívit na jaře zahradnictví. Prodávané jsou tyto rostliny pod názvy M. splendes, M. sanderi a nebo M. amoena. Trubkovité zvonky květů mandevily mají průměr od 5 do 10 cm, lesklé a tuhé listy mohou mít v průměru až 20 cm. Tato bujně rostoucí liána (popínavá rostlina) nám může přes léto vyrůst do výška až 3 metry, ovšem nepůjde to bez pravidelného hnojení nejlépe tekutými hnojivy a zálivky. Tekuté hnojivo volíme s vyšším obsahem fosforu, nebo plná hnojiva pro balkónovky. Zakoupenou rostlinu přesadíme do větší zásoby s čerstvým substrátem, na dno nádoby dáme drenáž. Substrát volíme běžný pro balkónové rostliny, případně smísíme 1 díl kvalitního kompostu a 3 díly rašeliny.Pokud mandevila zastaví svůj růst a kvetení, je ji třeba přesadit, vychází totiž z mohutného kořenového systému a ten se chce rozšiřovat. Ve volné půdě by udělala učiněné zázraky, ovšem jen ve vytápěném skleníku. Zimy by u nás v zahradách bohužel nepřežila. Ideálním stanovištěm je pro mandevily polostín, jelikož plné celodenní slunce poškozuje a deformuje listy. Stanoviště by též mělo být chráněné před větrem. Vysoké teploty této rostlině nevadí, proto například postačí jako přistínění pergola či rohož, případně slunečník. Stejně tak mandevila snese dobře i sucho, ale ne dlouhodobě, nakonec je to středomořská kráska zvyklá na horká léta. Zaléváme proto tak, že necháme substrát zcela vyschnout a poté provedeme vydatnou zálivku. I na sucho reaguje mandevila zpomalením růstu a slabší násadou květů. Nejlepší jsou pro mandevilu, stejně jako pro většinu rostlin, samozavlažovací nádoby. Ty však volíme velké a hlubší, nikoli tedy samozavlažovací truhlíky, ale velké samozavlažovací květináče. Pokud mají kořeny stále možnost čerpat vláhu a živiny a mohou se rozrůstat, proroste nám mandevila doslova před očima. Jestliže nechcete pěstovat mandevilu jako liánu, nechte si ji prostě bez opory jako rostlinu převislou. A pokud budete ve vegetačním období pravidelně zaštipovat výhony, rostlina nádherně obroste, zhoustne. Jelikož jsou mandevily trvalky, je klíčem k úspěchu jejich přezimování. Před zimou rostliny sestříhneme, aby se nám snáze přenášely a umístíme na stanoviště s ideální teplotou okolo 7 oC. Zazimování provádíme v době, kdy venkovní teploty klesnou na 10 oC.Ve vegetačním období je dobré rostlinu pravidelně rosit a vůbec jí zvyšovat vzdušnou vlhkost, ideální je proto třeba u fontány a nebo jezírka s vodotryskem či vodopádem. Před zimou omezíme zálivku a přestaneme hnojit, prostě necháme rostlinu do jara odpočinout. Další zálivku vždy provedeme až když začne mnadevila svěšovat listy. Ovšem zaléváme jen přiměřeně, rostlina nesmí vyloženě stát ve vodě, jinak by jí začaly v chladu uhnívat kořeny. Na jaře je pak třeba radikální kadeřnický zásah, stejně jako třeba u mučenky, aby nám rostlina začala bohatě růst. Při řezu však dávejte dobrý pozor na jedovatý latex. K množení jsou ideální řízky z jarního řezu, které upravíme na délku cca 8 centimetrů, necháme ve vlažné vodě vyplavit prýštící latex, poté řeznou ránu namočíme do stimulátoru růstu a řízky zapíchneme do čistého perlitu a nebo směsi z dílu rašeliny a písku. Ideální je pro řízky vytvořit prostředí skleníku a občas je větrat. Též udržujeme přiměřenou vlhkost substrátu. Mandevily netrpí houbovými chorobami, plísněmi a virózami, ovšem napadány jsou molicemi, mšicemi, puklicemi a červci, obzvláště při pěstování v bytě. Při přemnožení škůdců existuje jediná rada – provést radikální řez rostliny, zcela vyměnit substrát a na zbylé zelené části rostliny aplikovat vhodný postřik. A například v případě přemnožení puklic nemusí ani to stačit. Proto je lepší rostlinu preventivně prohlížet a postřik provést již v zárodcích napadení, abychom o své mandevily nepřišly.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, pixabay.com
