Největším problémem bývají po povodni podmáčené zdi v přízemí domů. Velmi obtížně se vysušují a čím déle zde stojí voda nebo dokonce bahno, tím je jejich vysušování zdlouhavější a problematičtější. Nesmíme zapomenout, že po povodni bývají i další dny deštivé. Navíc záleží na tom, zda dům zasáhla jen přívalová vlna, kdy voda z přízemí zase rychle odteče (pokud není vlna tak silná, že dům rozboří), nebo rozvodněná řeka či potok a tento tok je silným deštěm stále napájen. Pokud k nám pak voda zanese i sesuvy z polí, můžeme si být jisti, že naplaveného bahna bude nejenže obtížné se zbavit, ale také nevratně poničí veškeré vybavení domu i jeho okolí. Další problém může přinést poškození střechy silným větrem či poškození střechy a střešních oken kroupami. Pak nám do bytu proniká voda i shora, promáčí stropy a stěny, poškodí omítky a třeba i elektroinstalace. Nejprve se však seznamme s problematikou zasažení lokality povodní obšírněji – z hlediska příprav na povodeň, evakuace, prvních kroků po opadnutí vody a vyklizení zasažených prostor. Co musíme udělat před „očekávanou“ povodníPříprava na evakuaci před „očekávanou“ povodní zahrnuje vytipování místa, které nebude zaplaveno. Musíme z místa s rizikem zaplavení odjet se svým automobilem a pokud je to možné, naložíme do něj nezbytné prostředky pro zabezpečení prací po povodni. Dále uzavřeme hlavní přívody vody, plynu a elektrické energie a uhasíme oheň v topidlech. Zabezpečíme co největší objem movitých věcí (alespoň těch nejcennějších a nejdůležitějších) – mnohdy stačí jejich vynesení do druhého nadzemního podlaží, lepší však bude vynést je až na půdu – pokud ji máme k dispozici. Dále si připravíme evakuační zavazadlo, které zahrnuje kromě dostatku suchého oblečení také teplou přikrývku, potraviny, vodu, lékárničku, nůž, baterku. Dům či byt poté zabezpečíme a provedeme evakuaci svou a své rodiny – ta bude buďto okamžitá (a to často bez výše popsaných příprav), nebo koordinovaná, kdy se dostavíme na určené evakuační středisko. První kroky při odstraňování škod způsobených povodníNejprve svůj dům či byt zkontrolujeme, především se pokusíme odhalit možná statická narušení konstrukcí nemovitosti, poté zkontrolujeme rozvody energií, vody (včetně studny) a stav kanalizace. V žádném případě hned nečerpejte vodu ze sklepa, ale počkejte na odbornou pomoc (radu). Dokud neklesne hladina spodní vody, hrozí zborcení následkem rozdílu tlaků. Dále posoudíme obyvatelnost obydlí v nejbližší budoucnosti, což je asi ten nejsmutnější a nejvíc šokující z prvních kroků po povodni. Hovoříme samozřejmě o situaci, kdy dům stojí a na první pohled se zdá, že není narušen staticky.Poté bezprostředně zlikvidujeme potraviny a polní a zahradní plodiny, které byly vodou zasažené, samozřejmě společně s uhynulými zvířaty. Máme dokonce povinnost nahlásit hygienikům uhynulá domácí a divoká zvířata na pozemku. V žádném případě pak nesmíme pít ani místní zdroje vody. Pro tyto účely je do povodněmi zasažených míst dopravována pitná voda, ať už v jakékoli své podobě (cisterna, plastová balení vody). Musíme vyčkat, dokud hygienik neschválí pití vody z místních zdrojů. Znečištěnou studnu je třeba vyčistit a odčerpat z ní vodu, poté je nutné studnu ošetřit chemicky a zajistit laboratorní zkoušku kvality vody. Následně můžeme získat povolení o používání obnoveného zdroje pitné vody.Na místním obecním či městském úřadu si můžeme vyžádat ve stavu nouze právě pitnou vodu, ale i potraviny, hygienické potřeby, desinfekční a ochranné prostředky, oblečení a také alespoň minimální finanční pomoc společně s nářadím, které bude třeba k likvidaci škod. Taktéž zkontaktujeme svého pojišťovacího agenta a ohlásíme pojišťovně pojistnou událost. Připravíme si soupis škod a fotodokumentaci, ideální je však přivolat zástupce pojišťovny bezprostředně – respektive co nejdříve. Nezapomeňte na uschované účty za pořízené věci a případně také na potřebu svědectví sousedů. Dále se bude postupovat podle pokynů pojišťovny a odškodněni budete po uzavření šetření. Při ničivých povodních, kdy jsou zasažené rozsáhlé oblasti, je logické, že si na odškodnění, respektive ukončení šetření, nějakou dobu počkáme. Odstraňování škod způsobených povodníLogicky by každého napadlo, že následuje odstraňování škod na svém majetku, ale není to pravda. V první řadě je třeba pomoci s likvidací následků na dopravní infrastruktuře a inženýrských sítích. Velmi snadno se můžete pracovníků obecního či městského úřadu zeptat, jak se zapojit do obnovovacích prací. Pomáhejte starším, slabším a invalidům, vypomáhejte si se sousedy navzájem. Přece jen je i z psychologického hlediska lepší odstraňovat škody na svém majetku ve více lidech, to však předpokládá, že i vy pomůžete jinde. Nejprve pomozte tam, kde jsou škody největší a poté až přijde řada na vás. Jakékoli otevřené zranění si přitom nechte řádne ošetřit, hrozí rizika infekcí. Nezapomeňte, že odstranění škod způsobených povodněmi je často běh na velmi dlouhou trať. Postupujte pomalu, po krocích a nepřeceňujte své síly. Především dlouhý pobyt v prostorách zapáchajících bahnem je nebezpečný. Pokud je v domě bahno, pomůže nám paradoxně zase jen voda, respektive tlak vody. Ale samozřejmě až poté, co vyvezeme nánosy bahna. Až teprve jeho zbytky ze stěn a podlah splachujeme. V tomto případě samozřejmě vystačí voda horší kvality a tedy i voda ze zasažené studně. Až nakonec použijeme vodu čistou, z vodovodního řádu, čímž velmi ušetříme. Předpoklady pro vysoušení obydlíZákladním předpokladem vysoušení obydlí je samozřejmě odčerpání vody a vysušení povrchů vodorovných konstrukcí – podlah a stropů. V prostorách taktéž nesmí zůstat žádné naplavené nečistoty. De facto vstupujeme do vyčištěného holobytu s mokrými stěnami a dalšími konstrukcemi. Poté je třeba ze zdiva oškrábat neprodyšné nátěry a v místech zatečení i malbu. Dále odstraníme podlahovou krytinu na organické bázi (dřevěné podlahy) a další zasažené konstrukce organického původu – samozřejmě ne vždy – srub přece nebudeme bourat. Především u organických podlah je ale nutné dostat se až na podkladní část konstrukce, stejně tak strhneme třeba položené lino či podlahu korkovou. U organických podlahových krytin neberte ohled na jejich stav, prostě musí před vysušováním stavebních konstrukcí pryč.Vysoušet začínáme zásadně od sklepa a postupujeme po podlažích. U podsklepeného domu se dvěma nadzemními podlažími, kdy bylo zasaženo i to druhé, nejprve vysušujeme sklep, poté první nadzemní podlaží a nakonec až druhé. Vysušování domu je dlouhodobý proces. Pokud nebudeme postupovat systematicky a důsledně, může mráz v zimě narušit vlhké stavební konstrukce a stavba, která byla pojišťovnou označena jako "lehce zasažená povodní," bude po zimě určena k demolici. Vysušování vodou zasažených stavebních konstrukcíExistuje více způsobů vysoušení vodou zasažených konstrukcí. Nejméně účinné jsou elektrické ventilátory (zlepšují cirkulaci vlhkého vzduchu v prostoru) či elektrická topná zařízení (s ventilátorem i bez). Důvody? Nízký účinek a vysoká spotřeba elektrické energie, která se v extrémním případě zásadně projeví na ročním vyúčtování spotřeby elektřiny. Obzvláště topná tělesa pak nemají vůbec žádný význam, pokud jejich využití nekombinujeme s kondenzačním vysoušečem.Mnohem efektivnější je použití vysoušečů (odvlhčovačů) – adsorpčních či kondenzačních. I vysoušeče je však třeba použít co nejefektivněji. Za prvé je nutné beze zbytku respektovat návod výrobce. Do zasažené místnosti je pak třeba instalovat vysoušeč podle jeho kapacity (ta je uváděna výrobcem). Odlišný je způsob použití odvlhčovače adsorpčního a kondenzačního. Kondenzační a adsorpční vysoušečeKondenzační vysoušeč vyžaduje uzavření místnosti a zvýšení teploty uvnitř, třeba elektrickým topidlem. Pravidelně je třeba vylévat sběrné nádrže či zajistit neustálý odvod vody z nich. Adsorpční vysoušeč není svým výkonem závislý na teplotách v místnosti, je účinný i za teplot blížících se nule. Kondenzační vysoušeče fungují na principu chladničky - vlhký vzduch je ventilátorem hnán okolo chladícího tělesa vysoušeče, vlhkost vzduchu kondenzuje a poté u chladiče zamrzá. Zmrzlý kondenzát je rozmražován topnými spirálami a skapává do zachytávací nádoby. Adsorpční vysoušeč funguje jako rotační odvlhčovač. Rotujícím válcem probíhají dva oddělené vzduchové proudy. V jednom je vzduch, který z přístroje vystupuje a právě ten je vysoušen pomocí sušícího prostředku. V druhém je sušící prostředek pomocí teplého vzduchu kontinuálně regenerován a spotřebovaná energie je získávána zpět jako teplo. Vsoušeče si půjčíme za 200,- až 500,- Kč za den a složíme kauci do 5.000,- Kč za jeden přístroj.Pokud nemají zamokřené prostory účinnou vodorovnou hydroizolaci, voda do nich stále vzlíná a účinnost vysoušení se snižuje. Záleží také na stavebních materiálech, jejich poréznosti, struktuře a povrchové úpravě. Před zapůjčením vysoušeče proto svůj problém konzultujte s odborníkem. Spuštění jakéhokoli vysoušeče představuje nemalou spotřebu energií a jeho marná instalace by nás stála zbytečně mnoho finančních prostředků. Pokud jsou zasaženy konstrukce s tepelnou izolací, je třeba použít speciální zařízení. Kondenzační ani adsorpční vysoušeč by v tomto případě nebyl účinný.Praktický trik na závěrV praxi se osvědčila ještě jedna metoda vysoušení - teplovzdušné agregáty na propan - butan. Zcela utěsníme okna a dveře a necháme vyhřát vzduch uvnitř na cca 60 oC po dobu 10 až 12 hodin. Poté okna a dveře otevřeme a větráme (použít lze i ventilátory). Stejný postup opakujeme zhruba 10 dní. Poté už jen běžně topíme a střídavě větráme. Vhkost by měla prostory opustit bez nutnosti osekávání omítek. Tento postup je v praxi vyzkoušen a osvědčil se.Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com, www.emkol.cz
