Sára je ekvádorská mikrobioložka, která ve zdravotním ústavu v Quitu analyzuje vzorky testů osob s covid-19. Denní osmi až desetihodinové šichty tráví ve „skafandru“ a kontrolovaném prostředí laboratoře. A když přijde z práce domů? Protože dennodenně nakládá s vysoce-rizikovým materiálem, nechce ohrozit členy své rodiny. Čas tráví v preventivní izolaci karantény svého stísněného pokoje. Jestli jí něco podle vlastních slov schází, tak je to obyčejný čerstvý vzduch, trocha svěžího povětří kolem. Při realizaci tohoto projektu sehráli velkou roli rodiče Sáry, protože si uvědomovali oběť vlastní dcery. A velmi pozitivně ji vnímali i architekti ze studia Rama, které oslovili. Rozhodli se, že tenhle projekt pohotově zpracují bez nároku na honorář, jako společné velké překvapení. Přesněji, ve spolupráci s rodiči navrhli v nevyužívaném podstřeší zahradního domku (a s přesahem na plochou střechu) nový pokoj, který by plně mohl mikrobioložce kompenzovat ono nedostatkové klima a otevřenost prostoru. Jak? Adaptací střešní konstrukce, která byla zpevněna a rozšířena o prosklený skleněný box s kovovým rámem, z něhož se otevírají pohledy na sever města a blíže pak přímo do zarostlého dvora domu. Požadavkem rozšíření bylo, že musí být realizováno rychle, musí být strukturně funkční a nesmí kompromitovat svou vahou a profilem již existující dům. Přístavba ve svých obrysech tedy zabírá plochu 4x5 metrů, a není o moc víc než pokojem, střešním pavilonem, malým útočištěm. Tentokrát ale nikoliv vmáčknutým do přízemí, ale komponovaným jako soukromá rozhledna s vlastním obývákem. Vevnitř nechybí stůl, židle, houpací křeslo, postel a knihovna. I když termín „vevnitř“ není úplně přesný, protože modulární povaha přístavby nahrazuje bariéru stěny transparentním sklem. Před ním je jako zpevňující prvek i praktická kontura vystavěna dřevěná police ze dřeva, jež dodává místnosti přirozenější a přírodní vyznění. V pokoji máte pocit, že se nacházíte uvnitř ryzí dřevostavby. Pokoj má charakter netradiční karanténní místnosti, která ale volně komunikuje se svým okolím. Izolovaná je formálně, funkčně, ale nikoliv vizuálně. Sára si může normálně povídat s rodiči, vysedávajícími u kafíčka nebo čaje na dvoře, a ze svého vzdušného bidýlka nemusí mít obavu, že by na ně něco přenesla. Udržuje odstup, a přitom je s nimi, což je pro psychiku rozhodně snesitelnější. Po hodinách práce v ochranném oděvu tu také může naplno pocítit volnost a vřelost pokoje s výhledem. Ve své podobě je místnost transportovatelná, odnímatelná/demontovatelná nebo rozšiřitelná, a vznikla jako nízkonákladové řešení s potenciálem k recyklaci veškerých zapracovaných materiálů. Projekt Cuarto en el aire, Místnosti ve vzduchu, navrhli a zpracovali architekti během jediného měsíce, včetně dílenského přichystání rámové konstrukce a výplní, a byla stavebně realizována v průběhu několika hodin. Prostě milé překvapení se vším všudy.Materiály: Rama eStudioFoto-kredit: JAG Studio
