Ústavní soud (ÚS) zrušil ve středu 5.5. 2021 část trestního zákoníku (odstavec 3 paragrafu 289 zákona č. 40/2009 Sb.), která určovala, které rostliny a houby považuje za omamné a obsahující psychotropní látky a jaké je jejich trestné množství. Navrhovatelem byl okresní soud v Chrudimi, který poukazoval především na slovní spojení „větší než malé množství“, jež zákoník opakovaně používal pro bližší určení množství drog, za jejichž držení hrozí trest. Podle chrudimského okresního soudu to však nestačí.O návrhu Ústavního soudu rozhodovalo plénum všech patnácti soudců a soudkyň. „Zrušili jsme zmocňovací ustanovení pro vládu. Je to z důvodu, že je to v rozporu s článkem 39 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod,“ řekl ústavní soudce Pavel Šámal. Listina práv a svobod totiž praví, že jen zákon stanoví, jaké jednání je trestným činem a jaký trest lze uložit. Vláda tedy nemůže určit trestné množství držené drogy, jelikož jde o stanovení spodní hranice trestní odpovědnosti. A to může činit pouze zákonodárce. Přitom je právě pojem „množství větší než malé“ velice důležitý, jelikož odlišuje trestné činy od přestupků. V praxi se však mnohé nezmění, jelikož soudy sice nebudou moci postupovat podle zrušeného ustanovení, budou se však muset řídit judikaturou. A ta je natolik rozvinutá s ohledem na délku používání těchto pojmů v praxi, že se vlastně téměř nic nestane. Chrudimský soud navrhoval vyloženě zrušení pojmů „množství větší než malé“, kdy toto množství určuje až expertiza. Dle ÚS však tento postup nevede k neústavnosti a je tedy ústavně konformní.ÚS tedy ke dni vyhlášení ve Sbírce zákonů zrušil odstavec 3 paragrafu 289 zákona č. 40/2009 Sb., podle kterého vláda stanoví nařízením, které rostliny nebo houby se považují za rostliny a houby obsahující omamnou nebo psychotropní látku a jaké je jejich množství větší než malé. Platnosti též pozbývají paragraf 2 a příloha č. 2 nařízení vlády č. 455/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, jaké rostliny a houby se považují za obsahující omamné látky. V obou případech soud zrušil právní úpravu dnem vyhlášení rozhodnutí ve Sbírce zákonů. Návrh na zrušení části paragrafů 284 a 285 však ÚS zamítl. K podání nálezu vedly navrhovatele dvě konkrétní kauzy spojené s přechováváním a pěstováním konopí. Škodlivost jednání je totiž v takových kauzách nutné stanovit složitým postupem, který určí obsah látky THC. Policie musí nechat konopí sušit a experti analyzují obsah účinné látky. Pěstitel přitom po dosti dlouhou dobu neví, zda bude postižen. A záleží i na dalších okolnostech.Pojem „množství větší než malé“ se přitom v zákonech vyskytuje od konce 90. let minulého století. Bez přesnějšího vymezení se objevil již v novele trestního zákona a zákona o přestupcích (112/1998 Sb.), kterou přes veto tehdejšího prezidenta Václava Havla přijal parlament na jaře 1998. Termíny „množství větší než malé“ a „v malém množství“ se v tu dobu snažilo z novely marně vyřadit několik poslanců. Nová právní úprava přitom měla řadu kritiků z řad laické veřejnosti (za nepřijetí zákona vznikla petice), ale i protidrogových odborníků. Ustanovení nakonec začalo platit od 1.1. 1999. Těsně před miléniem jsme se v tomto směru vrátili před rok 1990, i když v mírnější formě. Podle tvůrců nové právní úpravy měly o tom, zda jde o „množství větší než malé“ a nebo ne, rozhodovat až soudy, v praxi se tím však zabývali již vyšetřovatelé a žalobci. A dokonce až na přelomu jara a léta 2000 nastavily Nejvyšší státní zastupitelství a po něm policie orientační hodnoty určující, kolik drogy u sebe může mít jeden člověk, aniž by za to byl trestně stíhán. A byl to dosti Babylón. Pojem „množství větší než malé“ se pak objevil i v novém trestním zákoníku, který byl přijat na přelomu let 2008 a 2009 a vstoupil v platnost 1.1. 2010. Nový trestní zákoník obsahoval v paragrafu 289 ustanovení, podle kterého měla vláda svým nařízením stanovit, jaké je „množství větší než malé u omamných látek, psychotropních látek, přípravků je obsahujících a jedů“. A teprve dva týdny před začátkem platnosti nového zákona vláda rozhodla o limitech.Již tehdy však zasáhl Ústavní soud (i když až s odstupem tří let), když 1. srpna 2013 část trestního zákoníku, díky které vláda směla prostřednictvím svého nařízení určit trestné množství drog, zrušil. Bylo to na návrh Okresního soudu v Liberci z dubna 2012. ÚS tehdy konstatoval, že skutková podstata trestného činu může být určena výhradně zákonem a nikoli úpravou nižší právní síly. Jakou je ostatně právě i vláda. Soudci zrušili také část vládního nařízení včetně tabulky vymezující „množství větší než malé“ u jednotlivých omamných a psychotropních látek. Z paragrafu 289 trestního zákona tak vypadlo ustanovení o stanovování množství většího než malého u drog a jedů (v případě rostlin a hub obsahujících omamné nebo psychotropní látky v odstavci 3 ale tato úprava zůstala).Skutečností, jaké množství drog má policie a justice považovat za větší než malé, se v návaznosti na rozhodnutí ÚS zabýval Nejvyšší soud (NS). Ten pak 9. dubna 2014 ve stanovisku svého trestního kolegia určil nové orientační hodnoty. Vycházel však z dosavadní soudní praxe, zejména judikatury nižších soudů. V konečném důsledku to znamenalo, že vlastně vycházel ze zrušeného nařízení vlády z prosince 2009, které však bylo právě zrušeno Ústavním soudem. Navíc byl zvolen přísnější metr u marihuany a pervitinu, což bylo zdůvodněno zvýšením počtu uživatelů a rozvojem velkovýroby. Stanovená čísla však NS označil za orientační s tím, že je třeba zohledňovat další okolnosti.A u zrušení pojmu „množství větší než malé“ jsme tedy zpět i v květnu 2021. Je to jako bumerang a nebo ještě lépe spirála, pořád jde o to samé, vlastně jen o pár slov, ale ve skutečnosti se opravdu nic nezmění. V době, kdy mnozí volají po legalizaci konopí, vlastně nejde ani o malý krůček, ale drobné Armstrongovo plivnutí do skafandru, které samozřejmě nezveřejnil. A co na to Piráti?
