Byť je xeriscaping znám především v nejsušších oblastech USA (například v Arizoně), samo slovo je složeninou řeckého xeros, resp. xirós (suchý) a anglického escape (uniknout). Pojem tedy můžeme přeložit jako "unikání suchu". Termín začala razit užitková služba Denver Water v době sucha v 80. letech minulého století. Suchomilné rostliny jsou přitom známé i u nás, ale musíme vsadit na mrazuvzdorné trvalky a dřeviny, které dobře odolávají suchu. Mrazuvzdornost bohužel je a bude v našich klimatických podmínkách nezbytným kritériem. Zakládání zahrad s využitím suchomilných a na vláhu a údržbu nenáročných rostlin, vlastně rostlinných společenstev, je přitom i u nás dnes aktuální. V některých oblastech naší země je to se srážkami velice špatné a právě pro oblasti s nedostatkem vody je xeriscaping určen. Určitě pamatujete, že v některých lokalitách před několika lety zakázali napouštění bazénů a dokonce i zalévání zahrad vodou z vodovodního řádu, přitom nepršelo a vysychaly i rybníky. Nejde přitom o nic nového. V nejsušších oblastech západu USA místní vlády podporují používání xeriscapingu a v některých případech dokonce zakazují udržování věčně žíznivých trávníků. Nejde však zdaleka jen o snižování spotřeby vody potřebné na zálivku, ale vůbec o snižování potřeby celkové péče o zahradu. Z majitele takové zahrady se pak stává svobodnější, méně vytížený člověk. A uspořený čas může věnovat svým zálibám, cestování, dovoleným. Součástí xeriscapingu proto mohou být pouze určité a přesně specifikované druhy rostlin. Jde tedy o přísný výběr a regulaci rostlinných druhů, ale i výsadbových ploch a trávníků. Náhradou trávníků jsou totiž při xeriscapingu kamenné plochy. Vlastně se s obdobou takového řešení setkáváme u zahrad japonských, tam však nejde o minimalizaci zálivky, ale styl blízký místnímu náboženství, filozofii a tradici. Při xeriscapingu je využíván především štěrk různé frakce, ale i různě velké solitérní kameny. Kamenná mulč nejenže udrží vláhu v půdě, ale také brání plevelům v růstu. Jinak též co se týká xariscapingu hovoříme o terénních úpravách s minimálním a nebo žádným použitím vody. Používá se též pojem zeroscaping, ten ale znamená něco jiného, byť se i zeroscaping zaměřuje na minimální využití závlahy při terénních úpravách. Zero totiž značí nulový sklon a ten klade důraz na používání původních rostlin. Oba pojmy se však nevylučují, naopak jde o spojité nádoby. Další předností xeriscapingu, pokud využijeme původní rostliny, které jsou odolnější vůči původním škůdcům a chorobám, je totiž eliminace potřeby pesticidů. Čili xeriscaping + zeroscaping = žádné pesticidy! Dále se eliminuje i potřeba hnojení, ostatně nadměrné používání chemických hnojiv znamená, že se tato hnojiva dostávají do povodí a vodních toků a poškozují ekosystém. Vyčerpávají hladinu kyslíku ve vodě a způsobují kvetení řas, jež může být toxické pro rostliny i zvířata. A především jde o hnojiva trávníková. Logicky znamená, že žádný trávník = žádná trávníková hnojiva. Mnoho návrhů xeriscapingu navíc v USA zahrnuje jednorázové nákupy rostlin a neživých zahradních prvků, nikoli každoroční nákupy. Vedle toho některé vodohospodářské společnosti nabízejí slevy na nákupy zařízení šetřících vodou, konkrétně na kapkové zavlažovací systémy a nádoby na dešťovou vodu. Vytvářejí též pobídky na výměny trávníků za terénní úpravy vyžadující minimum vody. Pravidelně udržované trávníky jsou vůbec jakýmsi morem, který se speciálně v USA stal nesmyslnou návykovou drogou. Až 2 hodiny denně věnované udržování v podstatě monokulturních trávníků, které kromě svého vzhledu a pohodlného pohybu po ploše nepřináší žádné přednosti. Především hmyz pak trpí, jelikož jsou vytlačeny všechny ostatní rostlinné druhy. Ty jsou na trávnících považovány za plevele. Přitom právě „plevele“ jsou důležitým pokrmem opylovačů včetně včel. Vytvoření rozmanitého prostředí pro další živé organismy navíc stimuluje i lidské smysly. Vůně, barvy, zvuky, tvary rostlin. Je prostě co vnímat a obdivovat. Sice platí, že zahrady nejsou v žádném případě přirozeným prostředím, lze je však k určité přirozenosti navrhnout. A když to spojíme s minimálními nároky na údržbu, vodu a hnojiva, nejenže si ušetříme spoustu práce, ale prospějeme i přírodě. Ano, sice bude založení zahrady v duchu xeriscapingu představovat mnohem vyšší počáteční náklady než založení trávníku, ovšem postupné náklady na údržbu trávníku se nám za více let sečtou na vyšší částku. Z rostlinných druhů lze vsadit například na okrasné ostřice, tymián, nízko rostoucí rozchodníky, plazivý phlox a jalovec, sladký woodruff, speedwell a liriope. A dále samozřejmě v lokalitě původní rostlinná společenstva, která mají za sebou tisíceletí vývoje a přizpůsobování místnímu prostředí.Zdroj: nationalgeographic.org, nkz.cz, wikipedia.org
