Eliška z Českých Budějovic zažila chvilku slávy, když obrázky její zahrady obdivovaly desítky tisíc diváků amerického youtubového kanálu Garden Answer. Stalo se tak v rámci videa přinášejícího nejzdařilejší proměny zahrad. To nás v redakci zaujalo, proto jsme Elišku požádali o fotografie z její zahrádky a poprosili ji o komentář, jak při proměně postupovala. (Celé jméno Elišky známe, ale na její přání jej nebudeme zveřejňovat.) Eliška vyrůstala na panelovém sídlišti a k zahradničení neměla donedávna žádný vztah. Vše se změnilo v roce 2009, kdy si pořídila malý přízemní byt, ke kterému náležel malý pozemek. „Na tomto plácku o rozloze asi 140 m2, zavezeném jílovitou zeminou, de fakto zavážkou ze stavby, nebylo vůbec nic. Z hlíny jsem musela vytahat velké množství nepořádku, střešních tašek, kamení, zlomky cihel, zubní kartáčky...“ popisuje těžké začátky Eliška.Pozemek se rozhodla zatravnit. Víc toho v plánu neměla. "Podle toho, co jsem znala ze svého okolí, se v Čechách dělá zahrada buď jen jako trávník a kolem živý plot, kde se pořádají grilovačky, nebo naopak jako zahrada plná zeleninových záhonů. Kytičky pěstují jenom důchodci... V tomhle jsem žila," směje se Eliška. "Takže jsem si zasadila jenom trávu, třešeň a jabloň. Přidala jsem jeden dřín a vysázela živý plot z habrů. Víc jsem se o to nechtěla starat. Takhle mi stačilo jenom posekat trávu a dvakrát ročně sestřihnout živý plot." "Všechno změnilo tohle video, na které jsem narazila náhodou v roce 2019," popisuje Eliška okamžik, kdy jí život obrátil vzhůru nohama právě v úvodu článku zmiňovaný kanál Garden Answer. "Poprvé jsem viděla, že i normální soukromá zahrada může být krásná, tajemná, magická. Dřív jsem si něco takového představovala jenom u zámků," píše Eliška a popisuje, že se vrhla do sledování zahradnických video kanálů, kde se podle svých slov naučila vše, co na své zahradě aplikovala.Podívejte se na video, ve kterém americká zahradnice hodnotí proměnu zahrady Elišky z Českých Budějovic: Jaké jsou rady, které Eliška při budování své zahrádky pochytila a využila na své zahradě? A co radí lidem, kteří by chtěli podobně členitou a zajímavou zahradu vytvořit i na svém malém pozemku?Aby byla zahrada zajímavá, musí tam být nějaký záchytný bod pro oko. Něco, co zaujme. Ale těchto prvků nesmí být moc. Zajímavá místa je třeba střídat s místy, kde si oko odpočine, než opět přejde k dalšímu záchytnému bodu zahrady.Aby zahrada vypadala útulně, je dobré ji rozdělit na víc "místností". Tohle jsem bohužel při zakládání své zahrady nevěděla, dnes bych to udělala už jinak. Při proměně jsem musela pracovat s tím, co už jsem na zahradě měla.Zahrada vypadá větší, když není vidět od začátku na konec. Oku se musí do cesty stavět překážky. Tím vzniká efekt toho většího prostoru. Taky proto moje zahrada vypadá větší v létě než v zimě, když opadá listí a je v podstatě vidět skrz ni.S tím souvisí chyba, kterou jsem udělala, protože jsem poučku o zimě neznala: Chybí mi tam stálezelené rostliny, kteří by vytvářely zimní "záchytný bod”. Když na podzim všechno listí opadá, vzniká holý prostor bez zajímavých bodů.Je důležité míchat různé barvy a textury listů. Například vedle kapradiny umístím něco s velkým listem, vedle toho zase třeba rostlinu s nafialovělými listy. Vzniká tak kontrast a nevytváří se jednolitá zelená hmota. A zase se vytváří záchytný bod pro oči. Rostliny volit podle toho, která kdy kvete, aby měl člověk každou dobu na zahradě něco, co tu zahradu rozzáří, ozvláštní.Rostliny je dobré vrstvit. Udělat raději širší záhon, dopředu zasadit něco malého, pak něco vyššího a úplně dozadu něco velkého.Další věc, na které jsem si dala záležet, abych v zahradě neměla žádné přímé linie. Ty nejsou přirozené, a i když si moje zahrada nehraje na nějakou divokou přírodu, jsou oblé tvary daleko útulnější. U kamarádky v Anglii jsem odpozorovala, že je možné míchat okrasné rostliny a zelenina. Já jsem byla zvyklá, že užitková zahrada jsou prostě rovné záhony s řádky zeleniny. A v Anglii jsem viděla, že i zelenina může být okrasná. Takže teď do okrasných záhonů sázím papriku, kapustu, cuketu, mangold.Také je dobré si zahradu vyfotit v zimě, aby člověk viděl, co tam chybí. A také vyfotit ji černobíle. To člověk vidí, jestli to má opravdu jako jednolitou hmotu, nebo jsou tam různé kontrastující prvky "Mám zde především trvalky. Ve stínu bohyšky, čemeřice, kapradiny, heuchery, japonské trávy. S tím se dá hodně kouzlit co se týče tvaru listů, barvy a různých textur. Z keřů pěstuji hortenzie nebo malé japonské javory. I ve stínu se dají vytvořit hezké barevné kombinace.Tam, kde svítí slunce, mám různé levandule, stachys, hledíky, jiřiny, denivky, kosatce a tak dále. Do toho jarní cibulky, aby bylo na co koukat i na jaře, než vyrostou trvalky. Pro ty podzimní je zase dobré vybrat něco, co má hezký list na podzim. Na to jsou nejlepší bergenie. Ty můžou být jak na slunci, tak ve stínu, jak nasuchu, tak v mokru. Jsou stálezelené s velkým listem a na podzim se na sluníčku zbarví úplně do ruda. Je to univerzální rostlina pro každého."Dodává, že u trvalek musí člověk počítat s tím, že v plné síle a kráse je člověk uvidí až cca třetí rok růstu. Angličané prý mají pořekadlo: First year they sleep, second year they creep, third year they leap. Tedy první rok spí, druhý se plazí, třetí rok vylétnou. Podle této poučky musí tedy člověk brát ohled na to, jak budou rostliny velké v dospělosti a podle toho je sázet.Každý rok doplňuje také spousty afrických kopřiv (coleus). Existuje jich mnoho druhů a barev a výborně se jim daří ve stínu a s vydatnou zálivkou i na slunci. Mezery vyplňuje letničkami (muškáty, petunie apod). "Mám ráda záhony víc nacpané rostlinami. Protože tam, kde neroste žádná moje rostlina, pak roste plevel. A nemám ráda záhony plné mulčovací kůry, nebo ještě hůř oblázky. Také nejsem přítel fólie. Mulčuju jenom jednou za rok kompostem a v podstatě nemusím nic plít. Samozřejmě občas někde něco vykoukne, tak vytáhnu tu jednu travičku, dokud je malá, a mám zase klid." "V zahradě mám pítka pro ptáky, v zimě krmítka. Protože pták = požírač škůdců. To samé ježek. V jednom záhonu už tady druhý rok nějaký ježek přezimuje. Také mám hmyzí hotel, protože zde chci mít opylovače. Podle toho je taky dobré vybírat kvetoucí rostliny, které jsou pro opylovače atraktivní." Na konec článku ještě na přání Elišky doplňujeme, že výše uvedené informace jsou Eliščiny osobní zkušenosti a nasbírané rady, které by si čtenáři neměli zaměňovat za rady odborníků. Z našeho pohledu se ale přesto jedná o cennou inspiraci pro spousty čtenářů, kteří by rádi na svém "plácku" vytvořili něco hezkého.
