Opravdu to vypadá jako dílo z jiného kontinentu, nebo rovnou jiné planety. Dokonalé ornamenty kruhů, nakrájených do úzkých výsečí. Upřímně řečeno, rozpaky z toho nezvyklého uspořádání ale nejsou o nic menší, když zjistíme, že koukáme na Brøndby ležící v Dánsku jen kousek od Kodaně. Co to tedy je? Z výšky, ale též ze země, jedno z nejzajímavějších „urbanistických“ děl moderní Evropy.Vzniklo v roce 1964, na popud a z návrhu dánského architekta a krajináře Erika Myginda. Jeho cílem bylo vytvořit prostor, který netradičním způsobem propojí lidi, přírodu a komunitní život, v jeden společný celek. V podstatě se mistr pokouše vytvořit přesný opak městského prostředí, jež v té době dominoval velkým aglomeracím. Brøndby Haveby mělo nabídnout to, co městům a obyvatelům anonymních sídlišť scházelo: přátelského souseda za plotem, se kterým si mohli zanadávat na počasí. Pocit bezpečného hájemství, místa, kde něco mohou vytvářet vlastníma rukama, rýpat se v hlíně na čerstvém vzduchu. Vše přitom sestavené tak, aby to hezky vyvažovalo hranice mezi městskou krajinou a přírodou. A aby to mělo i nějaký ten komunitní a umělecký nádech.Erik Mygind, kterému atmosféra zahradnických kolonií na předměstí nebyla cizí, si přitom byl dobře vědom možných konfliktů, které v takovém prostředí vznikají. Sousedé se umí rozkmotřit třeba kvůli tomu, že stromy z jednoho pozemku stíní druhému. Anebo že to má jeden k bráně nebo pumpě s vodou blíž. Zkrátka, malichernosti. Jak se na ně dá reagovat? Výsledkem těch rozvah byla zajímavá „architektura kruhu“. Mygind vyšel z návrhů, které ani nám nejsou vzdálené. Návsí malých vesnic, které v Dánsku ani v Česku nevypadaly dříve jinak. Jejich podstatou jsou malá stavení, shlukující se k těžišti, návsi, ve středu plánu. Tam přirozeně vznikal prostor k setkávání, debatám. Ke komunitnímu řízení. Mygindův návrh tedy vychází z tradičních dánských vesnic 18. století, kde byl střed obce přirozeným těžištěm. On jen takových kruhů navrhl víc. S tím, že každý „kruh“ v Brøndby Haveby tvoří uzavřenou komunitu domků a zahrad, které se soustřeďují kolem společného centra. Výstupem je nejen esteticky působivá struktura, ale i prostor, který podporuje sociální interakci a sousedskou soudržnost. I když to, při pohledu z výšek, vypadá docela legračně. Jako seskládané dílky pizzy. Každý kruh má několik desítek parcel. Dohromady je těch „kruhů“ v rámci celého komplexu kolem čtyřiadvacet, přibližně s 280 zahrádkami. Rozměry si jsou ty zahrady podobné, ale ne z principu stejné. Někde se slučovalo dohromady.Do středu každého z kruhů vede jedna společná cesta, střed je obvykle i tím místem, kde se nachází studna a zdroj vody. S konvemi to tedy mají všichni stejně daleko. Každá ta zahrada má svůj malý domek, obvykle malé stavení o rozloze do padesáti metrů čtverečních, který je určený spíše k rekreaci než k trvalému bydlení.Trvalé bydlení se tu, z hlediska komunitních pravidel, zapovídá. I když to už je trochu složitější. Každý kruh, každá komunita, si totiž nastolila mírně odlišná pravidla. Do některých kruhů se tak dá vstoupit a pobývat zde (s přespáváním) jen v období od 1. dubna do 1. října. Jinde mají přespávání povoleno jen o víkendech, ale zato celoročně. Je to o tom, jak se zdejší majitelé komunitně rozhodli. Platí ale, že trvalé bydliště tu nemůže mít nahlášen nikdo. Zrovna tak rozmanité je to s povahou vlastnických práv. Někde přechází na potomky původních majitelů, jinde je možné s vlastnictvím nakládat volněji. Poměrně dost „kruhů“ se uchyluje k sezónním pronájmům volných parcel a dlouhodobým pronájmům.Měsíčně vás to vyjde v průměru na 130 eur, tedy přibližně 3100 korun českých, i když se asi nedá počítat s tím, že byste se chtěli za zahrádkou vydávat na předměstí Kodaně. Navíc, některé kruhy ta pravidla o pronájmu specifikují tak, že se stejně musí vaše trvalé bydliště nacházet do dvaceti kilometrů od Brøndby.Právě v tom ale do jisté míry spočívá zdejší kouzlo. Všichni jsou tu sousedy, znají se. A každý, kdo zde má svůj malý domek, tu nachází útočiště od ruchu města — vlastní kousek zeleně a klidu. Kruh jako základní tvar nebyl zvolen náhodou, je symbolem propojení. Mygind v něm viděl symbol rovnosti. Všichni obyvatelé mají stejný přístup ke středu, žádný dům nemá „lepší“ či „horší“ polohu.Tento princip dává komunitě přirozenou soudržnost a rovnováhu. Podle obyvatel má život v Brøndby Haveby ještě jeden významný rozměr: psychologický. Pobyt v zeleni, možnost pěstovat vlastní rostliny a pravidelný kontakt se sousedy působí jako protiváha moderního městského stresu. Projekt se tak stal nejen architektonickým experimentem, ale i sociálním fenoménem.Zdroj: TheMindCircle.com, BrightVibes.com
