Na druhé straně se musí nechat, že architekti ze studia Veinte Diezz Arquitectos tu dělali první poslední, aby z toho poukazu na radost obyvatelům štěstí skutečně dokázali vykřesat. Povedlo se jim to? To už budete muset posoudit sami. Výsledkem jejich práce je totiž Vistalcielo. Dům s rozlohou užitné plochy 155 metrů čtverečních, kde jsou hranice mezi interiérem a exteriérem méně podstatné, než by se zdálo. Protože splývají v jedno, stejně jako stavební minulost a budoucnost tohoto obydlí. Vistalcielo je rodinný dům rozprostřený napříč soustavou teras a modulů. Vytváří nepřetržitý dialog mezi vnitřním a venkovním prostorem, místnosti navazují na terasy a dvorky i na sebe navzájem. Že tu budete komunikovat s ostatními obyvateli mezi místnostmi, to tu znamená, že často budete volat „z okna do okna“, a to ještě přes dvorek. Tento dům je totiž oslavou života pod širým nebem i historického kouzla místa, na němž stojí. Již od prvního okamžiku, kdy návštěvník překročí hlavní dveře, je vítán harmonií polo-otevřených a krytých prostor, které na sebe plynule navazují a navozují pocit klidu. Dům je tvořen trojicí prostor: vstupní zahradou, centrálním patiem oddělujícím kuchyni od obývacího pokoje (s hostinským pokojem v prvním patře) a pak další zahradou, s bazénem. Ta pro změnu propojuje terasu s hlavní ložnicí. Jemné křivky, které vymezují některé části domu, odrážejí organický charakter okolní přírody a vyhýbají se strnulosti přímých linií. Šedé cementové stěny s různorodými povrchovými úpravami, v kombinaci s rýhovaným betonem v koupelnách a místním kamenem, přinášejí bohatou texturu a hmatatelný vztah k regionálnímu kontextu. Okenní mříže, natřené nebesky modrou barvou, dodávají prostoru nádech klidu a vzdušnosti. Pokud bychom měli vyzvednout nějaké hlavní charakteristiky obydlí, bylo by to bezpochyby přirozené světlo a přirozené větrání. Vychází to z toho, že každé zákoutí domu je propojeno s okolním prostředím. Dům, byť tísněný podlouhlou a úzkou parcelou, i přesto působí nesmírně živě. Strategicky umístěné otvory ve stěnách a stropech obohacují prostorový zážitek, a zároveň vytvářejí příjemně zastrčená místa, kde se dá odpočívat. Vistalcielo není jen dům, je to útočiště pro radost ze života. Každý pokoj zde funguje jako osobní úkryt svých obyvatel. Pokud by se uzoučký pozemek na předměstí mexické Méridy s nadsázkou považoval za los loterie, tenhle projekt byl výherní.Zdroj: Veinte Diezz ArquitectosFoto: Manolo R. Solís
