Řízky pelargonií ochotně pustí kořínky ve vodě, substrátu, běžné zemině, jiffech i v peletách. Tyto oblíbené balkónové rostliny pěstované v květináčích a truhlících nemusíme každý rok kupovat. Za prvé nám při vhodné péči a zazimování přežijí do další sezóny ty letošní a za druhé si je prostě můžeme zdarma zmnohonásobit. Právě v červenci a srpnu totiž mají zdravé rostliny dostatek výhonů, které jsou vhodné pro řízkování, čili vegetativní (nepohlavní) množení. A toto množení má ještě jednu přednost, dceřinné rostliny budou stejné jako mateřské a my tedy víme, do čeho jdeme, jak nám budou kvést atd. Před řízkováním je zásadní výběr rostlin v perfektním zdravotním stavu a kondici. Řízkovat můžeme pouze takové jedince, kteří nemají na listech žluté skvrny, což může být způsobeno virovým onemocněním. Takové muškáty raději zlikvidujeme, léčit je nemá valný smysl. Postupujeme tak, že vhodným rostlinám odstřihneme dobře rostoucí výhony a ty následně ošetříme rovným řezem pod listem. List pak odstraníme těsně u stonku včetně palistu, jelikož po zasazení nesmí řapík zasahovat do substrátu. Délka řízku je závislá na konkrétním druhu muškátu a na vzdálenosti jednotlivých kolínek s listy. Nejlepší jsou řízky dlouhé cca 7 cm. Pokud mají řízky květní poupata, musíme je vyštípnout. Předností vegetativního množení je zachování vlastností a vzhledu mateřské rostliny a tedy i konkrétní odrůdy. Zajímavostí je péče o řízky u sukulentních odrůd muškátů. Tyto řízky se nechávají zavadnout v temnu, suchu a při pokojové teplotě. Na řezné ploše těchto řízků se totiž musí vytvořit povlak bránící zahnívání a ten se vytvoří právě za zmíněných podmínek. Ovšem v případě břečťanolistých pelargonií lze řízky vysazovat ihned. Abychom zvýšili úspěšnost zakořeňování, použijeme gelový či pudrový stimulátor růstu, kterým ošetříme řeznou plochu řízku. Jako prevence před šířením virových a bakteriálních chorob je důležitá sterilizace řezných ploch nůžek například lihem či jinou desinfekcí. Pozor však na chemikálie, které by mohly řízkům uškodit. Po aplikaci stimulátoru růstu vysazujeme řízek pomocí kolíčku, abychom přípravek z řezné plochy nesetřeli. I když se řízky muškátů ochotně uchytí prakticky v jakékoli zemině, je samozřejmě ideální zvolit kvalitní substrát bez zárodků nemocí a bez škůdců, nejlépe tedy sterilizovaný. Například směs čistého, jemného písku, perlitu a rašeliny (poměr 3:2:1). Vhodné jsou i rašelinové jiffy (tablety ze slisované sterilní rašeliny v rozpustném obalu, která po zálivce nabobtná), případně můžeme zakoupit již sterilizovaný substrát určený přímo k zakořeňování řízků. Po výsadbě řízků je vhodná zálivka přípravkem nesoucím název Previcur, což je fungicid chránící rostliny před houbovými chorobami. Vysazené řízky umístíme na světlé stanoviště, nikoli však na přímé slunce. Ideální je vnitřní parapet severního okna. Prohřátí substrátu urychluje tvorbu kořenů, lze proto použít i zespoda vyhřívanou množírnu.Vysazené řízky nesmíme příliš zalévat, přeléváním by uhnily. Nesmíme též používat studenou vodu, voda musí být odstátá a musí mít pokojovou teplotu. Ideální je teplota vzduchu (a tedy i vody) stálých 20 až 22 °C. Po uplynutí dvou týdnů pak již může být přes noc o něco nižší. Řízky můžeme lehce rosit, musíme však zamezit průvanu. Okno, na jehož parapetu jsou rostliny umístěné, proto neotevíráme a případné větrání zajišťujeme jiným oknem či dveřmi, ventilací, rekuperací apod. Zakořenění řízků dosáhneme po cca třech až čtyřech týdnech, poté rostliny přesadíme do květináčů a pravidelně zaštipujeme, aby se nám rozkošatily. První zaštípnutí vrcholu provedeme, když má mladá rostlina již alespoň 5 až 6 listů. A co víc, zaštípnutý vrchol rostliny lze opět použít jako řízek. Rostliny pravidelně hnojíme a na podzim zazimujeme. Pravidelně z nich též odstraňujeme suché listy a kontrolujeme případný výskyt chorob a škůdců.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
