Za prvé nezapomeňte malého zahradníka vybavit profesionálním nářadím, tedy pardon – běžným zahradnickým. Není vyloženě třeba kupovat nové, ale je třeba říci, jaké pomůcky má k čemu používat, kde jsou a - což je velmi důležité z praktického hlediska – kam je zase vrátit. Jinak se vám bude nářadí povalovat po zahradě a nikdy nebudete moci nic najít, nářadí bude rezivět, jeho dřevěné části nabobtnají vodou a začnou hnít. V každém případě ale také dbejte na bezpečnost, zapůjčte dětem jen takové nářadí, které bude pokud možno bezpečné, a nechte je dělat jen některé práce. Prodává se dokonce i nářadí vyloženě určené dětem, bezpečnější a v různých barvách. Ještě než se však s dětmi pustíme do pěstování v zahradě, začneme v bytě. Stačí začít semeny hrachu, obilí či třeba řeřichy. Ukážeme jim, jak nechat semínka naklíčit (například na mokré vatičce), jak semínka zasadit do substrátu v květináči. Učíme je také správně zalévat pokojové květiny, rosit a sprchovat ve vaně. Ukážeme jim, jak se do květináče zapichují hnojivé tyčinky a poučíme, jak často.Nakonec můžeme děti zapojit i do přípravy sadby zeleniny, která půjde na záhony a do skleníku až po ledových mužích. Uvidí tak od výsevu semínka až do sklizně chutných plodů, jaký je to zázrak, jak z malinkatého nic vyrostou veliké, bohatě plodící rostliny. A nakonec si plody také ochutnají. Na jaře pak dětem dopřejeme jejich vlastní záhon (či alespoň kousek záhonu), který si osází, čím budou chtít, samozřejmě s naším vedením. Poradíme, doporučíme, naznačíme, zeptáme se… Některé dítě bude preferovat květiny, jiné zeleninu, jahody atd.. Tento záhon vyberte tak, aby byl pěkně vidět, aby nebyl zastrčený, aby na něj děti prostě byly pyšné. Je také třeba vybrat místo vzdálenější od pichlavých keřů, ostnitých květin a také jedovatých rostlin. Je též dobré tento záhon jednoznačně vymezit. Prostě vyznačit „jejich“ místo, o které budou pečovat – plít, zalévat, … O hnojení a případný postřik se již postaráme sami.Pokud si děti nechají poradit, jsou pro ně ideální rostliny rychle rostoucí, kde uvidí rychleji výsledky svého snažení. Děti jsou netrpělivé. Ideální je hrách, fazole, rajčata, cukety, z květin například měsíček či lichořeřišnice, velice zdravá bylina vhodná do salátů a jiných pochutin, s antibiotickými účinky (konzumovat lze čerstvé květy i listy). Kromě toho, co si děti budou pěstovat, jim musíme ukazovat a vysvětlovat, jak se zahrada proměňuje, proč ovocné stromy kvetou právě nyní a jak rychle se objeví zárodky budoucích plodů hned po odkvětu. Učíme je též poznávat živočišnou část zahrady. Ti nejmenší budou fascinováni nejen nádhernými křídly motýlů, ale i včelami či obyčejnou žížalou – miniaturním, kroutícím se hadem, slimákem, šnekem, ropuchou pod kamenem, … Zároveň je učíme poznávat barvy, vůně, chutě, ale i počítat a používat správná podstatná jména. Takové dítě pak přijde poprvé do školky a bude mít oproti jiným velký náskok. Přitom všem ale nezapomeňte, že klíčové jsou hry. Vše jim proto podávejte v podobě her a nechte je, aby si hrály. Nezapomeňte na pískoviště, nějaký ten úkryt, hry s vodou, pískem a blátem, to všechno k dětství patří, stejně jako válení se na trávníku a koupání v bazénku (ani nemusí být velký). Není důležité udělat ze zahrady jakési „herní centrum“ s různými atrakcemi, těch je dost na veřejných hřištích již v kdejaké vsi, kde si děti hrají spolu. Určitě ale bude dobrá houpací síť zavěšená na stromě, odkud mohou vše pozorovat vsedě či vleže a nakonec i usnout, ale i houpačka, ta je prostě nezbytností. A stačí jen prkénko a silný provaz, pokud jsou již děti větší.Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
