Eukalyptus oloupaný (Eucalyptus deglupta), který je spíše znám pod jménem duhový eukalyptus, patří do čeledi myrtovité (Myrtaceae) a je jedním z největších velikánů čeledi, dorůstá výšky 35 až 60 metrů (výjimečně dokonce až 75 m) a šířku kmene může mít až 2,5 metru. Roste rychle (až 1,8 metru za rok), je stálezelený a jeho borka se v létě proužkovitě odlupuje. Postupně se tak odhaluje lýko a tvoří se nová borka, která mění svou barvu od bledě zelené přes žlutou, oranžovou, červenou, šedivou, purpurovou až hnědou. Někde v této paletě se objeví i barva sytě modrá, fialová a další odstíny. Kmen a větve eukalyptu oloupaného tak postupně mění barvy do duhy. I když trefnější by byl pojem „abstraktní obraz“. Listy eukalyptu oloupaného jsou neopadavé, jejich tvar je nejprve oválný, později kopinatý. Jsou sudozpeřené, krátce řapíkaté a uspořádané vstřícně. Po vysušení obsahují nepatrné množství esenciálních olejů (0,2%), především citronellalu. Květy jsou drobné, bílé až smetanové, uspořádané v trsech po třech až sedmi. Okvětí je srostlé, jemně tyčinkovité, kalich polokulovitý, pedicely jsou dlouhé 0,5 cm a hranaté. Ve své domovině dřevina kvete celoročně. Plodem jsou dřevnaté tobolky kulovitého až diskovitého tvaru a barvy tmavě hnědé. Tobolky mají 3 až 4 vystupující chlopně a obsahují 3 až 12 drobných, zploštělých a hnědých semínek. Právě semínka si lze u nás i zakoupit, ale vypěstování do nebes se tyčícího stromu nečekejte, poroste jako keř a bude vyžadovat zazimování, ale jeho borka si své vlastnosti uchová. Před výsevem semen se také doporučuje provést stratifikaci. Semena lze vysévat celoročně (nejlépe však od února do března). Vysévají se na substrát a jenom lehce se do něj zatlačí. Vyklíčí nám za 2 až 8 týdnů, pokud jim dopřejeme teploty okolo 18 °C. Substrát volíme běžný zahradnický s přídavkem rašeliny. Při pěstování dbejte na to, že eukalyptus upřednostňuje rozptýlené světlo a nevadí mu nižší teploty. Mrazuvzdorný ale rozhodně není, letnění proto provádíme přibližně od druhé poloviny května do září. Přes zimu je ideální světlá, ale chladnější místnost (teploty cca 10 až 13 °C). V sezóně zaléváme pravidelně a substrát udržujeme stále mírně vlhký, nesmí být ani suchý, ani přemokřený. V zimě zálivku omezíme, ale jen mírně, rostlina neshazuje své listy a neupadá vyloženě do vegetačního klidu. Přihnojování stačí běžným hnojivem pro pokojové rostliny. A pozor, silice této dřeviny obsahují jedy, včetně čerstvých listů. Tato dřevina je typickou součástí flóry subtropických až tropických australasijských pralesů. Roste zde od nížin až po vysokohorské lokality do 2500 m. n. m. Upřednostňuje slunná místa s půdou dobře propustnou, ale výživnou a dlouhodobě vlhkou. Často proto roste v blízkosti řek, ale i na stanovištích po vulkanické činnosti, případně hrubých písčitých a vápnitých substrátech. Bohužel však začala kvůli silné deforestaci přirozeně rostoucí populace těchto dřevin spolu s původními pralesy mizet. Eukalyptus oloupaný byl podle IUCN klasifikován jako zranitelný. Přirozeně je tento druh dosud rozšířen na Nové Guinei, Moluckých a Bismarckových ostrovech, Filipínách, Malých Sundách a ostrově Sulawesi. Zavlečen byl i do Střední Ameriky (Kostarika, Kuba, Salvador, Havaj, Honduras, Nikaragua, Trinidad a Tobago, Panama, Karolína a Portoriko). Právě pro svou atraktivně zbarvenou borku je totiž strom v teplejších oblastech vysazován jako okrasná rostlina. Jeho dřevo je pro změnu pro svou pevnost a odolnost používané ve stavebnictví, k výrobě nábytku, lodních konstrukcí, dřevotřísek a dalších produktů. Z tohoto druhu se na rozdíl od jiných druhů blahovičníků nezískávají vonné silice. Dalšími známými druhy blahovičníků jsou například blahovičník Gunnův (Eucalyptus gunnii), blahovičník královský (Eucalyptus regnans), blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus) a blahovičník pobřežní (Eucalyptus camaldulensis).Zdroj: autorský text – Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, semena.cz, dumazahrada.cz
