Zahrada ve svahu – svah na zahradě Svah je pro vybudování skalky ideální. Kdo má svažitou zahradu a miluje skalky, nemůže si přát víc. I v rovinné zahradě je však možné vybudovat v její části umělý svah. Ale nemyslete si, že skalka je kopcem hlíny s hromadou kamení. Pravidelné rozmístění kamenů je také nevhodné a kameny by navíc neměly jen tak ležet na povrchu, ale měly by vyrůstat ze země. Také by neměly vytvářet pohoří. Nejlepší je prvotní inspirace ve volné přírodě. U přírodních alpin můžeme pozorovat, že největší kameny jsou umístěné na úpatí svahu a jednotlivé kameny jsou až na výjimky, kterými dosáhneme decentního kontrastu, položené naplocho. Kdy skalku zakládáme? Některé zdroje uvádějí, že je pro založení skalky důležité suché letní počasí, kdy se kameny neobalí blátem a nekloužou. Domníváme se však, že jde o nepodstatný detail. Kameny obalené blátem navíc oprší, a pokud chceme vidět výsledek své práce ještě bez zasazených rostlin hned, stačí kameny omýt. Jejich klouzání v rukou přitom zabráníme použitím vhodných rukavic. Další výhodou vybudování skalky na podzim či hned zjara je možná okamžitá výsadba rostlin. Jen některé rostliny je vhodné vysazovat v létě a při včasné výsadbě nám skalka navíc začne plnit svou estetickou funkci už krátce po svém založení. Myslete i na dobu zakládání skalky. Vybudovat i jen malou skalku určitě nedokážeme za jeden den. Proto je práci nutné rozplánovat. Buď si vezmeme několik dní dovolenou, nebo práce rozvrhneme až na několik víkendů za sebou, případně si skalku necháme vybudovat profesionálem. Pokud je však třeba léto a vy nevíte, jak strávit dovolenou právě doma, je budování skalky výborným způsobem aktivní relaxace, kterou můžete doplnit bádáním v knihách či na internetu a výběrem vhodných druhů rostlin. Skalku osaďte postupně kvetoucími rostlinami Teprve postupné nakvétání jednotlivých rostlin po celou sezónu dá skalce ojedinělou estetickou funkci. Postupně nakvétající květiny přitom kombinujeme rostlinami okrasnými svým listem. První krok před budováním skalky Bez ohledu na to, zda musíte dělat menší či větší navážku zeminy, nebo máte na zahradě ideální svažitý terén, je nejprve nutné odstranit vytrvalé plevele, zejména pýr, pampelišku, podběl či různé druhy bodláků. Nejlepší je postřik herbicidem, který provedeme alespoň 1 měsíc před započetím terénních prací, aby se herbicid dostal i do kořenové soustavy plevelů. Jaké kameny pro skalku vybíráme? Platí zásadní pravidlo, že pro skalku vybíráme vždy jen jeden druh horniny. Ideálně použijeme takový kámen, který se v naší lokalitě nachází běžně, nebo takový kámen, který jsme použili i pro výstavbu dalších okrasných či funkčních prvků zahrady. Kámen nejlépe opatříme v nějakém okolním lomu. A pokud skalku doplňuje stará kamenná zeď, ze které můžete část kamenů odejmout, máte vyhráno. Určitě však kameny netěžte volně v přírodě, jsou chráněnou (byť neživou) součástí ekosystému. Víceméně je při troše estetického cítění možné pravidlo jednotnosti materiálu porušit. Pravidla jsou přece od toho, aby byla porušována. Pata skalky bývá často zbudována jako celistvá řada, oblouk, kruh či jiný geometrický útvar z vedle sebe poskládaných plochých kamenů. Skalku tak navíc zajistíme před sesuvem půdy a dáme jí tedy jistou stabilitu. Stejně tak ale můžeme patu vytvořit kombinací velkých solitérů a menší sutě ze stejné horniny. Opět doporučujeme inspiraci z přírody. Najděte si stráně s menšími skalami a pozorujte skladbu kamení, případně si materiál na místě osahejte. Volné pokládání kamenů na plocho vedle sebe či dokonce i v pravidelných rozestupech je možné pouze u paty skalky. Jinak je nutné, aby kameny vystupovaly pokud možno ze země. Kameny tedy do země zapouštíme a opět můžeme vsadit na kombinaci s místy vysypanou kamennou sutí. Zapuštěním do země přitom dosáhneme nejen většího (respektive přirozenějšího) efektu, ale kameny budou stabilní a my na ně budeme moci při úpravě skalky šlápnout či se o ně opřít, aniž by se nám pohnuly. Abychom zbytečně neztráceli energii, nejprve kameny skládáme po povrchu jen volně a celek vždy s odstupem shlédneme. Vlastně je to taková hra, kdy můžeme celý postup opakovat i mnohokrát za sebou, než budeme zcela spokojeni. Až poté začneme jednotlivé kameny zabudovávat do podkladu. Nakonec není vůbec vyloučeno, že skalku po krátkém čase zcela přebudujete. Považujte ji za malířské plátno, nikoli jednou vypracovaný a tedy striktně stanovený celek. Něco takového příroda vůbec nezná, to jen technika a i ta se stále vyvíjí. Prostor pro rostliny Stejně tak ale nesmíme zapomenout na rostliny, které na skalku vysadíme a kterými postupně zaroste. Mezery mezi kameny musí být dostatečně velké a myslet bychom měli i na větší plochy pro výsadbu konkrétních rostlin. Do jaké míry nám plocha skalničkami později zaroste, záleží už jen na nás. Pokud se nám bude zdát rozšíření rostlin konkrétního druhu nadměrné, prostě část odstraníme. Začínáme s výsadbou rostlin Stejné pravidlo platí pro začátečníky i velmi pracovně zatížené majitele zahrad. Nemůžete-li se skalce dostatečně a hlavně pravidelně věnovat, vysazujte nenáročné rostliny a příliš to nepřehánějte s rostlinnou skladbou. Počítejte přitom s tím, že skalka je ideální jako slunné stanoviště a ve stínu by po většinu dne měla být jen její nepatrná část. Teprve na slunném stanovišti vynikne krása květin a zdobných listů. Mezi méně náročné skalničky patří netřesk, rožec, rozrazil, huseník, mateřídouška, lomikámen, tařice, tařička, kosatce či třeba rozchodník a další. Velmi odolné a houževnaté jsou i kobercové plamenky (floxy) a plochy s okrasnými travinami. Určitě vedle sebe nelze kombinovat rostliny s rozličnými nároky na světlo. Alespoň ne ze začátku, než se nám jednotlivé rostliny řádně rozrostou. Později už bude možné umístit na vhodné místo do stínu již vzrostlých rostlin a vhodně umístěných kamenů menší druh, který slunné plochy nesnáší. Prostředí pro skalničky U skalniček je důležitá vhodná zemina. Nelze jen navrstvit plochu skalky na zahradě nakopanou zeminou, ale je potřeba mít na paměti, odkud skalničky pocházejí a jaké tedy mají nároky na světlo, vlhkost a především složení půdy. Tyto nároky se mohou u různých skalniček zásadně lišit i přesto, že skalničky (alpinky) definujeme jako rostliny, které pocházejí z horských oblastí. Zásadní je totiž dovětek: z různé nadmořské výšky a z různých teplotních pásem. Tyto rostliny jsou schopny do určité míry tolerovat odlišné prostředí a lze je proto pěstovat téměř na jakékoli zahradě našeho klimatického pásma. Půdu je vhodné dle potřeb konkrétních rostlin obohatit pískem, rašelinou či jinými speciálními příměsmi (štěrkové drtě, mletý vápenec, apod.). Není vhodné umisťovat vedle sebe rostliny s odlišnými nároky na složení půdy, protože se jen velmi obtížně dociluje optimalizace substrátu na menší ploše. Většina skalniček obecně stejně preferuje spíše propustnější, sušší a mírně zásadité půdy. Jen několik zástupců má raději kyselejší a vlhčí půdy (dřípatky, zběhovce, dymnivky, některé hořce, lomikámeny, rostliny z čeledi vřesovcovitých). Základní výběr rostlin Z travin jsou pro skalky vhodné především kostřavy, které milují písčité půdy a slunné plochy, přestože je v přírodě najdeme v hojné míře i na vlhčích plochách ve výše položených oblastech. Vhodné jsou i další druhy travin, například metlice, ozdobnice, dochany a pokud skalku kombinujeme s okrasným jezírkem, celek vhodně doplní různé druhy orobinců, vyrůstajících z příbřežní zóny jezírka. Velmi rozšířenou a nenáročnou skalničkou je netřesk, který dobře roste v propustné zemině a jeho tuhé kožovité listy dají tušit, že není náročný ani na zalévání. Dostatek vody si prostě drží v sobě. Od narůžovělého netřesku se méně rozšířený cymbálek liší růžicí zelenou. Mezi další místní rozšířené skalničky patří například mateřídouška, rozchodník, len, hořec, protěž, prvosenka, tařička, kamzičník, levisie, pryskyřník a jiné. Krásné souvisle kvetoucí koberce tvoří plamenky (floxy), zběhovce, dymnivky, kostřavy, netřesky, cymbálky, lomikámeny, skalkové karafiáty, mateřídoušky a jiné. Okrasné listy najdeme u huseníků, zběhovců, trávniček či rozchodníků. Na skalky je nakonec vhodná i exotická opuncie. Přehled u nás nejběžnějších skalniček najdete ZDE. Pečlivě si prostudujte především jejich nároky na půdu, vlhkost a stanoviště, dobu kvetení a dobu výsadby a vyberte si. Z vytištěných obrázků si navíc můžete na dostatečně velký papír s plánem vaší budoucí skalky vytvořit mozaiku. .
