Takový úvod vyvolává jedno velké: „Proč?“. A v odpovědi se nedá jednoduše říct, že by snad ve Spojeném království měli lékaři k dispozici léků méně, nebo jimi byli nějak hůře zásobené lékárny. Kdepak. Je to mnohem zajímavější. Jde o to, že britští praktičtí lékaři se snaží, alespoň dle zažitých regulí a medicínských postupů, dbát o zdraví svých pacientů řekněme důsledněji.Z typické ordinace tedy neodejdete jen s diagnózou a obsáhlým seznamem léčiv na předpis, ale jste bohatší i o seznam doporučených podpůrných prostředků k léčbě. Například vitamínů, probiotik, minerálních vod, bylinných čajíčků. Zkrátka věcí, které vám mají, kromě těch léků na předpis, pomoci s vaším léčením a uzdravením. To už v Česku běžně nezažijete, aby vám lékař doporučoval, abyste si dali lipový čaj s medem.Britská praxe pak jde ještě o krůček dál. Součástí předpisu jsou i doporučení týkající se vaší životosprávy. Jednak takové to dobře známé „omezte tučné jídlo, alkohol, kouření“, doplněné třeba o to, že byste se měli více hýbat, cvičit, jezdit na kole a chodit na procházky. Zní to banálně, ale je jasné, že nějaký pozitivní vliv na vaši kondici a celkový fyzický stav to mít bude. Nedá se samozřejmě říct, že by tři prvky – léky na předpis, doporučené podpůrné prostředky a doporučená životospráva – byly úplně rovnocenné. Ale britští lékaři u svých pacientů průběžně sledují, jak dalece se těmi jejich volitelnými doporučeními řídí.A pokud je pacienti vytrvale ignorují, stačí jim, že si k lékaři chodí tu a tam pro antibiotika a protěžují pojišťovny? Tak si budou brzy hledat nového praktického lékaře. Protože žádný studovaný medik nestojí o pacienta, který sám od sebe nechce přispívat nejpřirozenější cestou ke zlepšení svého zdravotního stavu skrze dobře míněná doporučení lékaře. Proto se Britové, kteří si svých lékařů považují, víceméně snaží doporučení dodržovat. A lékaři si to náramně pochvalují, protože doporučené podpůrné prostředky a správná životospráva přináší výsledky.Doporučení jsou přitom velmi mnohotvárná a pestrá. Lékař například může, řekněme u pacienta s ortopedickými problémy, doporučit cyklistiku (nenamáhající chodidla). Zrovna tak u časté nemocnosti může doporučit otužování. Koupání v řece. Může doporučit optimální délku denních procházek. A v poslední době se, zvláště v mimo-městských regionech, stále častěji objevuje nové doporučení.Zní: „Měli byste začít zahradničit“. Proč právě to? Zahradničení jako soustředěná a cílevědomá činnost skvěle podporuje fyzickou kondici pacientů. Je v tom všechno: pohyb na čerstvém vzduchu; fyzická námaha – přiměřená dřina; smysluplná práce, za níž lze vidět výsledky. Je v tom trocha otužování. Dává to předpoklad ke zdravé výživě. Je to jeden velký mix pozitivních efektů.Jak píše BBC, efekt onoho doporučení zahradničení je dvojí. Jednak může být velmi efektivní terapií tam, kde by jinak bylo nutné předepisovat spousty léků a přijímat na straně pacienta spousty omezení. Například při řešení obezity. Místo série limitujících omezení a dobře míněných nařízení se to celé obstaví zahradničením.Kdo zahradničí, ten se hýbe a pracuje. Spaluje kalorie i bez léků. Jednoduché. A druhý efekt? Lékařem doporučené zahradničení pomáhá tam, kde by ani léky nezabraly. Třeba v případech pacientů přestárlých, trpících osamělostí. Mají přirozeně sklony k lítostivosti, depresím. Ztráta životního optimismu, smyslu života, je pak branou do propasti, z níž ani moderní medicína cestu zpět nezná.Ale když začnou zahradničit? Nemusí nutně na svém pozemku, ale třeba – s doporučením od lékaře – v nějaké komunitní zahradě. Rázem jsou obklopeni dalšími lidmi, vytváří si sociální vazby a získávají v životě jakýsi řád pravidelnosti. Nový cíl. Smysl života. A rázem je ten život bez osamělosti radostnější. Tohle by zkrátka ani léky spravit nesvedly. Britští lékaři předepisují (respektive zahrnují do volitelných doporučení) zahradničení v případech, kde se řeší obezita, deprese, stres, úzkosti. Je to jako terapie. Která pomáhá lidem zbavit se závislosti na lécích. Pochopitelně, že přínosy takových zahradnických skupin nebo zahradu pěstících pacientů je těžké klinicky kvantifikovat. Ale lékaři prý dílčí zlepšení vidí.Je to inspirativní. Jste pořád ve stresu, máte vysoký krevní tlak? Odložte odpoledne práci i služební telefon, a běžte na chvilku okopávat záhonky. Znesnadňuje vám život cukrovka 2. typu? Tu už zpátky nevezmete, ale skrze zahradu možná budete moci ubrat dávky léků na snížení cholesterolu. Deprese? Mezi salátem a kořenovou zeleninou bude to trápení menší.Může se zdát, že medicína ve Velké Británii není tak vyspělá, když lidem na neduhy místo pořádných silných léků předepisuje motyku, kolečka a rýč. Ale dost možná je to ten nejmodernější způsob, jak lidem skutečně pomoci. V ordinacích, čekárnách a lékárnách se skrývá jen střípek zdraví. Cestu k vyléčení musíte hledat i vy sami.Zdroj: BBC.com, RHS.uk.org, england.nhs.uk
