Je také třeba vědět o případné záplavové zóně a možném ohrožení přívalovou vodou. Nakonec už jen doufejte, že při hloubení základů nenarazíte na archeologický nález. Ze zákona jste totiž povinni ho nahlásit a zpřístupnit archeologický průzkum. Pokud byste archeologický nález poškodili, bylo by to posuzováno jako trestný čin. Geologický průzkum Součástí projektu stavby jsou také výsledky geologického průzkumu, při kterém se posuzují vlastnosti podzemních vod, stavy hladin i poměry zeminy. Průzkum se provádí kopanými sondami (ručně či lehkou mechanizací), a to dvěma řezy staveništěm, hloubka sondy by měla být oproti hloubce založení základů dvojnásobná. Pokud je nutný hlubší průzkum, provádí se vrtnou soupravou, tím se ale znatelně navýší váš finanční rozpočet. Důležitá je také informace o výskytu radonu. Pokud se nechcete spoléhat na archivní sondy, můžete spojit měření radonu s geologickým průzkumem. V případě, že plánujete studnu nebo jímku, ušetříte tím, že vrt využijete hned dvakrát. Nejen tedy na studnu, ale také na geologický průzkum. Zemní a výkopové práce Na základě výsledků geologického průzkumu a měření radonu je určena hloubka základových spár, ale i způsob ochrany proti radonu. Při zvýšeném výskytu je nutné provést odvětrání, v ostatních případech stačí izolace. Hned po zanesení údajů do projektu geodet vytyčí stavbu a následuje shrnutí ornice. Ornici budete po dokončení stavby potřebovat na terénní úpravy, a tak ji nechte uložit na takovém místě parcely, kde nebude překážet. Hned po skrývce ornice vyznačí geodet stavbu podruhé, a to pro obsluhu těžké techniky, která bude hloubit základové spáry (v případě podsklepeného domu potřebně hluboký výkop). Základy nepodsklepených staveb se zakládají do nezámrzné hloubky, tedy do 80 až 100 cm. Šířka základů vychází z průzkumu podloží, pohybuje se mezi 40 až 80 cm. Pokud se parcela nachází v seismicky aktivní lokalitě, může být šířka i hloubka základů větší. V případě výrazně nevhodného podloží je základové pasy nutné vyztužit betonářskou ocelí dle statistického výpočtu. Pod základové pasy je vhodný podsyp z kameniva či štěrkopísku. Výkopové práce základů trvají v případě rodinného domu 1 den. Část vykopané hlušiny se vrátí zpět, část se použije při zahrnutí a teprve zbylá hlušina se odváží. Základová deska Po vyhloubení základové spáry (rovina, kde se stýká hlušina s konstrukcí základů domu) je nutné její pečlivé manuální dočištění. Spára musí být suchá a pevná, na její dno ukládáme již zmíněný podsyp z kameniva nebo štěrkopísku. Základové spáry je vhodné betonovat hned po jejich začištění. Ale ještě než přejdete k betonování základových spár, je třeba připravit bednění pro prostupy kanalizace a přípojek. Zapomenout se nesmí ani na zemnící pásek vedený v úrovní základové desky, později se do jeho vývodů napojí hromosvod. Pokud není dům podsklepený, mohou se základové spáry vylít betonem. Poté se vyhloubí spáry pro rozvody, vnitřní prostor základových spár se vysype štěrkopískem (případně štěrkem, kačírkem) a následuje pokládka přípojek i ležaté kanalizace. Při pokládce kanalizace musíte počítat s revizní šachtou a místy určenými pro čištění. Uložení je třeba navrhnout tak, aby při případné poruše nedošlo k promáčení základů domu. Vše se nakonec opět zpevní zhutněnou štěrkovou drtí, na vybetonované základové spáry se připraví ztracené bednění a už vás čeká vylití betonem, který se po celé ploše zpevňuje pokládkou kari sítí. Pokud chcete betonovat v zimě (do -5oC), je nutné do betonu přidat urychlovače a přísady proti mrazu, které urychlují tuhnutí a cena betonu je pak samozřejmě vyšší. Navíc musíme beton ochránit například přikrytím. Na závěr Konečná plocha základů je neznatelně větší oproti ložné ploše pro zdivo. Povrch základové desky musí být rovný a hladký. Tepelné i radonové izolace a hydroizolace totiž budou funkční pouze v tom případě, když dobře přilnou k povrchu. Základy přenášejí váhu stavby na základovou půdu a jsou doslova základem vašeho domu. Proto se vyvarujte jakýmkoli úsporám! Špatná stabilita konstrukce za to opravdu nestojí.
