Tři vodojemy byly na úpatí žlutého kopce budovány od konce 19. století, postupně vznikly mezi lety 1874 a 1917. Nový vodojem přibyl vždy, když předchozí už kapacitně nedostačovaly. Vodojemy měly zásobovat vodou rozrůstající se Brno a vlastně šlo o britský projekt, za kterým stál Thomas Docwry, britský podnikatel ve vodárenství, plynárenství a stavbách železnic. Do vodojemů tekla voda z nového vodovodu, který právě Docwry dodal, čerpala se z řeky Svratky a před uložením ve vodojemech procházela několika čištěními. A pozor, vodojemy nebyly jenom na Žlutém kopci, zde je jich pouze většina. Sice šlo ve své době o technologii na výsost důmyslnou, jenže voda přestala velmi rychle vyhovovat k pití a začala se používat výhradně jako užitková. To trvalo až do roku 1997, kdy byly vodojemy vypuštěny a vlastně se na ně na spoustu let zapomnělo. Stavby pod zemí mívají často podobný osud. A jelikož se vodojemy nachází na lukrativních parcelách, měly namále. Zhruba před deseti lety existoval záměr provést demolici a území využít k další výstavbě, v roce 2019 však Ministerstvo kultury prohlásilo vodojemy kulturní památkou a přistoupilo se k jejich rekonstrukci. A dnes? Jde o velice lákavou brněnskou architektonickou a technickou atrakci. A dokonce i kulturní zážitky. Ani dnes se však vodojemy nepropisují nad zem, ukrývají se pod zatravněnou plochou parku. Jediná stavba, která je vidět, je dům hlídače vodojemů, který dnes slouží jako návštěvnický vstupní prostor do dvou ze tří vodojemů. Zpřístupnit ze stejného místa i ten třetí by bylo příliš složité, proto se do něj nakonec vstupuje po schodišti, které se postupně ztrácí v zemi. Projekt rekonstrukce a zpřístupnění vodojemů, včetně úpravy parku, vypracoval ateliér David Prudík architekti. A když architekt David Prudík prezentoval hotovou realizaci v rámci ceny Grand Prix Obce architektů 2024, zdůraznil hlavní cíl areál zkultivovat, ale příliš nezměnit. I park proto dostal střídmou podobu a zachován zůstal také dům hlídače. Příliš se nezasahovalo ani do podzemních vodojemů, které byly především vyčištěny, zakonzervovány a bezpečně zpřístupněny. Vlastně se dnes dá do nádherných interiérů vodojemů chodit za kulturou. Architekti vymýšleli také osvětlení vodojemů, nakonec má každý jiné, pro každý z vodojemů bylo zvoleno takové osvětlení, které se do daných prostor nejvíce hodilo. Liší se totiž stavební materiály i konstrukční systémy vodojemů, dva jsou z pálených cihel, třetí z monolitického betonu. Světla byla navíc rozvedena co nejméně nápadně, o to nápadněji však osvětlují prostory vodojemů. Architekti nechtěli do stávající materiální skladby vodojemů příliš zasahovat, vlastně skoro vůbec. Elektrické kabely jsou proto například i v odtokových kanálech. O provoz vodojemů na Žlutém kopci se dnes stará turistické informační centrum TIC Brno, které zde pořádá i umělecké instalace a kulturní akce. Co je ve vodojemech právě na programu, může každý sledovat na jejich webových stránkách. Další technická památka naší země byla zachráněna. Podzemní katedrály vodojemů s klenutými loděmi se ukrývají na úpatí Žlutého kopce, který dosahuje na vrcholu výšky pouhých 332 m. n. m. Jde o jedno z návrší v centrální kotlině Brna, jihozápadně až jižně leží sousedící Kraví hory, východně hrad Špilberk a historické jádro Brna. Ze západu a jihu je Žlutý kopec obtékán řekou Svratkou, do jejíhož údolí klesá velmi prudce na západě. Kopec leží v celku pojmenovaném Bobravská vrchovina, která tvoří okraj České vysočiny. Autoři: David Prudík, Tomáš JiránekAteliér: David Prudík ArchitektiSpolupráce: Terezie Havlíková, Ondřej Seďa, Romana Štrynclová, Markéta ČermákováZemě: Česká republikaMěsto: BrnoAdresa: Tvrdého 15, 602 00 Staré BrnoProjekt: leden 2021 – září 2022Realizace: březen 2022 - prosinec 2023Investor: Statutární město BrnoNávrh parku: Tomáš Jiránek, New Visit s.r.o.Návrh vizuálního stylu: Hrdina Pavlík Design StudioNávrh osvětlení, generální dodavatel osvětlení: ATEH, spol. s r. o.Fotograf: Tomáš Picka Brněnské vodojemy se nyní dostaly do finále České ceny za architekturu, což znamená, že pronikly mezi 25 nejlepších realizací z 271 přihlášených. Mezinárodní porota České ceny za architekturu vybrala stavby, které vynikají architektonickou kvalitou, citlivým vztahem k okolí a zřetelným společenským přesahem. Kdo bude absolutní vítěz se dozvíme 13. listopadu 2025. Mohou to být právě brněnské vodojemy?Zdroj: Česká cena za architekturu, earch.cz, David Prudík Architekti, Wikipedia