Zarděnicím (Erythrina) se opravdu lidově říká korálové stromy. Stačí pár keříků na terase či v zahradě a v létě vám zde vykvete malý atol. Zarděnice (Erythrina) patří do čeledi bobovité (Fabaceae) a podčeledi motýlokvětých (Papilionaceae). Známo je více jak 100 druhů v mnoha zemích světa, kde jde obvykle o stromy mýtické, rostoucí převážně v jižních oblastech. Nejznámější zarděnice hřebenitá (Erythrina crista-galli) pochází z Jižní Ameriky. Na zarděnice běžně narazíme v přírodě Brazílie, Paraguaye, Uruguaye a Argentiny, kde je dokonce národní rostlinou a její květ jedním ze symbolů země. V místních nářečích jí říkají například Colorines, Chilicote či Tzompanquahuitl. V Mexiku se pro změnu druhu Erythrina americana říká colorin a její vařené nebo smažené květy jsou běžnou mexickou lahůdkou. Běžně jsou zde tyto stromy vysazovány jako přírodní slunečníky na kávových a kakaových plantážích. Druhu Erythrina subumbrans pro změnu říkají na indonéském ostrově Bali bunga dadap a je symbolem životní energie. Listy této zarděnice jsou využívány při místních náboženských ceremoniích stejně jako květy, které jsou součástí obětin. Na Havajských ostrovech se pro změnu těší úctě domorodců druh Erythrina sandwicensis, havajsky wiliwili. Strom je zde předmětem mnoha bájí a květy zarděnice se Havajci zdobí odedávna, navíc z nich vyrábějí květinové věnce. Na Havaji a Bali zarděnice dorůstají úctyhodných výšek a mohutnosti. Pod názvem deigo pak najdeme zarděnici druhu Erythrina orientalis jako národní strom Okinawi, japonské prefektury ležící na jihozápad od hlavních japonských ostrovů. To pro změnu druh Erythrina abyssinica roste v tropické východní a jižní Africe, jeho areál pokořil hranice Etiopie, Keni, Tanzanie, Zambie, Angoly, Zimbabwe a středního Mosambiku. V subtropických a tropických oblastech světa je tento druh někdy vysazován jako okrasná dřevina v zahradách a parcích. Jinak roste v savaně, v poloopadavých lesích a na křovinatých a skalnatých svazích, kde stoupá až do nadmořské výšky cca 1750 m.n.m. a kvete od června do října. Erythrina abyssinica je oproti svým souputníkům na Bali a Havaji menší, opadavý a s kulovitou korunou, vysoký 3 až 10 metrů. Borku má šedou až hnědou a kvete ještě před olistěním. Listy jsou trojčetné s lístky široce vejčitými až skoro okrouhlými, přibližně stejně dlouhými i širokými. Terminální lístky jsou větší než postranní, listy jsou na líci lysé a na rubu chlupaté. Květenství je terminální, hroznovité, šarlatově červené. Květy mají červený kalich, který je hustě chlupatý a s cípy dlouhými až 45 mm. Pavéza květů je trubkovitá, červená a dlouhá 28–40 mm. Plodem je zaškrcovaný struk dlouhý až 10 cm a dřevnatý. Tato dřevina je využívána africkou tradiční medicínou a plantážích je též vysazována jako dřevina stínící. Dřevo stromu slouží jako palivo a materiál řezbářů, ze semen se vyrábí náhrdelníky, pozor však, semena jsou prudce jedovatá. V prvním odstavci článku zmíněná zarděnice hřebenitá (Erythrina crista-galli) upoutá až 70 centimetrů dlouhými hrozny zářivě červených květů. Často bývá pěstována jako přenosná rostlina v botanických zahradách nebo jako rarita milovníky cizokrajné zeleně. Kvete ochotně a bohatě, chce to jen dostatečně starý přenosný (kontejnerovaný) a letněný stromek. Anglicky se tomuto druhu zarděnice říká Cry Baby nebo také Crying Baby. Květy jsou totiž v domovině opylovány ptáky a aby je přilákaly, produkují takové množství nektaru, že často kape z okvětních lístků až na zem. Zajímavé též je, že naše středoevropské klima této zarděnici vyhovuje dosti dobře. Kromě nádherných květů v ohromných květenstvích jsou velmi dekorativní také až 30 cm dlouhé a kožovité listy svěží zelené barvy. Květy se na stromku objevují po celé léto až do pozdního podzimu. V našem klimatu dorůstá zarděnice hřebenitá (Erythrina crista-galli) výšky cca 2 metry, v Argentině pak až 6 metrů. Pokles teplot snese až do -10 °C, proto je možné zkusit venkovní výsadbu třeba na jihu Moravy. I když si patřičné zimní zakrytí rozhodně zaslouží. A naprostou jistotu budeme mít pouze v přenosných nádobách.Zarděnice sice preferují půdu úrodnou, vlhkou a dobře odvodněnou, druh havajský a balijský však dokazují, že dovedou snést i podmínky o dost spartánštější. Tyto seismicky aktivní oblasti mají půdu velmi chudou na živiny. Polohu volíme slunnou, jinak dřevina nepokvete. Zaléváme jen mírně, ovšem půda v okolí stromku musí být vždy mírně vlhká. Jednou měsíčně aplikujeme kvalitní hnojivo. Před zimou se doporučuje rostliny seříznout a případně raději přenést do temné a chladné místnosti (1 až 5 °C). Sehnat sazenice zarděnic je u nás dosti obtížné, snáze seženeme semena. Ta je třeba zalít horkou vodou a nechat v ní cca 2 minuty. Pak semena necháme v teplé vodě (21 až 25 °C) cca 24 hodin. Až po této proceduře můžeme vysévat nejlépe do malého skleníčku. Mladé sazeničky poté opatrujeme doma, dokud pořádně nezesílí. Tříleté sazenice již bez problémů ustojí letnění a v teplých oblastech i venkovní výsadbu. Prvních květů se můžeme dočkat v 5. roce.Zdroj: wikipedia.org, botany.cz, abecedazahrady.cz
