U novostaveb je samozřejmě ideální investovat do energeticky úsporného domu a k přírodě šetrnému způsobu jeho vytápění. Pokud ale bydlíme ve starším domě, bez zateplení na úspory nedosáhneme. Zateplením domu navíc snížíme i svou produkci škodlivých emisí, dokonce efektivněji než jen pouhou výměnou zdroje tepla. A pozitivně nám nyní nahrává i tržiště, ceny stavebních materiálů pro zateplení budov nejsou příliš vysoké a stavebnictví je nyní po několika letém období boomu v útlumu. Nemusíme se proto obávat ani příliš vysoké ceny stavebních prací, pokud budeme dodavatele pečlivě vybírat a podepíšeme vyváženou smlouvu. A v případě, že projekt rekonstrukce, použité stavební materiály i dodavatelská firma splňují podmínky dotačního programu Zelená úsporám, můžeme požádat o dotaci. Návratnost naší investice se tak ještě víc urychlí. Finanční analytici dokonce tvrdí, že zateplení domu patří k jednomu z nejefektivnějších způsobů důchodového pojištění, zásadně nám totiž v důchodovém věku sníží pravidelné režijní výdaje. Navíc spolu přímo souvisí zateplení domu a přechod na vytápění obnovitelnými zdroji. Respektive je kvalitně provedené zateplení zásadním předpokladem a vstupní podmínkou pro změnu vytápění. Tepelná ochrana budov v normách Požadavky na tepelnou ochranu budov najdeme v české technické normě ČSN 73 0540–2 v platném znění z dubna 2007. Na ni pak odkazuje Stavební zákon č. 183/2006 Sb. (Vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu č. 137/1998 Sb.) a Zákon o hospodaření energií č. 406/2006 Sb. (vyhláška o energetické náročnosti budov č. 148/2007 Sb.). Co je energetický štítek? S energetickými štítky jsme se už dříve setkávali u elektrických spotřebičů, ale třeba i jen obyčejných žárovek. A právě energetický štítek obálky budovy je jejich obdobou. Hodnotí energetickou náročnost budovy, konkrétně popisuje kvalitu zateplení její obálky podle ČSN 73 0540–2 (Tepelná ochrana budov). V praxi pak dnes rozlišujeme energetický štítek elektrického spotřebiče, průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) a energetický štítek obálky budovy. Energetický štítek obálky budovy V praxi se používá jako nástroj pro konkrétní energetické zhodnocení stavebních úprav obvodových konstrukcí domů. Veškeré obvodové konstrukce domu tvoří v souhrnu právě jeho obálku. Energetickým štítkem navíc prokazujeme kvalitu projektovaného a poté realizovaného zateplení domu, pokud žádáme o dotaci z programu Zelená úsporám. Energetický štítek obálky budovy člení konkrétní stavební zásahy do 7 kategorií označených písmeny abecedy: A, B, C, D, E, F a G. Písmeno A charakterizuje velmi úsporné budovy a písmeno G budovy mimořádně neúsporné. Do škály A až G tedy můžeme zařadit obálku jakékoli stavby. Vedle písmen je energetickým štítkem vyjádřena úspornost domu i graficky, barevnou stupnicí šipek odpovídající písmenům. Graficky je tak vyjádřen výsledek hodnocení průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy (Uem). Kromě samotného štítku je také vystaven protokol. Ten zahrnuje vlastnosti a podmínky dílčích konstrukcí obálky budovy spolu s výpočtem bilance úniků tepla obálkou. Velmi přehledně tak vidíme, jaký podíl má konkrétní konstrukce na celkovém hodnocení domu (například okna, zateplení, vchodové dveře, …). Navíc nám protokol přímo radí, kde můžeme zateplení domu ještě vylepšit. Hodnocení Uem obálky budovy (protokol) a průkaz energetické náročnosti obálky budovy jsou povinné v případě novostaveb nebo větších stavebních úprav stávajícíh objektů. Povinné ale není zpracování grafické podoby výsledků, pokud se v nich však chceme snáze orientovat, je velice praktické. Dlužno ale dodat, že norma z května 2007 nepřinesla zase až tak převratné změny, obdobné řešení bylo zakomponováno již v normě z roku 2002. Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) PENB hodnotí celkovou energetickou náročnost budovy, nejen její konkrétní stavební řešení. Jde o souhrnnou bilanci všech základních dodávaných energií při provozu budovy (dle Vyhl. č. 148/2007 Sb). V PENB jsou sečteny dílčí potřeby energií na vytápění domu a přípravu teplé vody, větrání, klimatizaci, chlazení a osvětlení. Důraz je navíc kladen na účinnost technických zařízení v domě instalovaných a ztráty energie na cestě k místům spotřeby. Respektovány jsou přitom využitelné tepelné zisky. Stejně jako energetický štítek obálky budovy obsahuje PENB protokol a grafické znázornění (energetický štítek). Jejich náležitosti opět popisuje Vyhláška č. 148/2007 Sb. Pomocí PENB dokládá vlastník objektu, společenství vlastníků či stavebník (dle odst. 2 v § 6a zákona č. 406/2006 Sb) požadovanou energetickou náročnost celé budovy. PENB je součástí projektové dokumentace. PENB je nutný jak při výstavbě nových budov, tak při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou větší jak 1.000 m2 (za větší změnu je považována taková, která se dotkne více jak 25 % celkové plochy obvodového pláště obálky domu, nebo u technických zařízení domu ovlivní více jak 25 % původní celkové spotřeby energie). PENB tedy definuje přímo realizační povinnost investora splnit požadavek konkrétní energetické náročnosti budovy (s platností od ledna 2009, dle § 15 zákona č. 406/2006 Sb.). PENB je vyžadován i na provozovatelích budov, které jsou využívané pro potřeby školství, kultury, zdravotnictví, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, ale i zákaznických středisek vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a také veřejné správy. Tyto budovy však opět musí mít celkovou podlahovou plochu větší jak 1.000 m2. PENB zde musí být umístěn na veřejně přístupném a tedy dobře viditelném místě. U těchto objektů však nejde o realizační povinnost, nýbrž povinnost mít průkaz zpracovaný a viditelně umístěný. Co je energetický audit budovy? Je to souhrn informací o způsobech a úrovni využívání energie v budovách. Jako nástroj je uplatňován už od roku 2001 (dle Vyhlášky č. 213/2001 Sb. a Vyhlášky č. 425/2004 Sb. k zákonu o hospodaření energií – obě vyhlášky platí dosud). Energetický audit budovy analyzuje vhodná opatření, kterými snížíme její energetické nároky z hlediska ekonomického i technického. Energetický audit se v praxi využívá pro investiční rozhodování všude, kde se dosud vycházelo z odhadů, pro stanovení výjimek z tepelně technických požadavků při změnách budov, pro rozhodování o státních podporách (zde byl nahrazen PENB či energetickým štítkem), pro jednání s bankami o úvěrech a nakonec i pro výběr doporučených opatření ke snížení energetické náročnosti budovy, které jsou povinně vyžadované v PENB. Energetický audit je tedy i praktickým podpůrným prostředkem při zavádění nových PENB. Obecně platný postup zateplení domu Základní je pro dosažení energetických úspor vhodné stavební řešení. Objekt je nejprve individuálně posouzen a je navržen soubor úprav, které povedou ke snížení energetických nároků domu. K posouzení objektu je vhodné využít služeb termokamery, stejně tak později k posouzení provedených změn. Účinek těchto úprav můžeme doplnit právě energetickým štítkem obálky budovy. Pak je nezbytné vybrat nejvhodnější systém zateplení, který musí brát ohled na potřeby (resp. podmínky) konkrétního domu. Navržené jsou tedy materiály a výrobky určené k zateplení, dimenze zateplení a dílčí detily. Podstatná je samozřejmě návaznost zvolených produktů a tedy systémové řešení. Nakonec nám nezbývá než vybrat vhodnou realizační firmu a zajistit průběžnou kontrolu prováděných prací stavebním dozorem (vhodný je i náš vlastní dozor nad efektivností prováděné práce). Realizované zateplení obálky domu je nakonec dokladováno průkazem energetické náročnosti obvodového pláště budovy. Využití termokamery Termokamerami se měří tepelné chování budov. Ve stavebnictví je jejich užití nejčastější pro zjištění lidskýma očima neviditelných (a tedy skrytých) poruch. Detekujeme jimi místa úniků tepla (tepelné mosty) a teplého vzduchu na vnějších pláštích objektů, místa s riziky vytváření plísní a izolaci rozvodů tepla. V interiéru pak měříme a detekujeme úniky teplonosného média v podlahovém vytápění a prostupy vlhkosti (zdivem, stropy i podlahami). Z těchto informací je patrné, že termokamery jsou praktickým pomocníkem při energetickém auditu budov, hodnocení jejich stávající energetické náročnosti a kontrolu provedených změn (například zateplení pláště).
