Podkrovní obytné místnosti se často vyskytují již v prvorepublikových vilách, široký rozmach nastal v období rozvoje individuálního bydlení. Stavební řešení šikmého střešního pláště bývala poměrně jednoduchá. Tehdejší materiálové možnosti, ve srovnání s dneškem, nabízely pramálo alternativ na výběr. Společným rysem starších podkrovních vestaveb jsou velmi malé tepelně izolační vlastnosti. Místnosti pod střechou jsou často nejchladnějším prostorem v domě, v létě navíc neobyvatelné z důvodu přehřívání. Není divu. Tepelná izolace se vkládala jen do prostoru mezi krokve, často ani ne na jejich celou výšku, v konstrukci se nedělaly provětrávané vrstvy. Mnozí majitelé podkroví o dodatečném zateplení uvažují, odrazuje je ale představa, že se to neobejde bez bourání nebo velkých stavebních úprav ze strany interiéru. Přidání tepelné izolace zespoda zmenší vnitřní prostor. Současná nabídka technologických řešení a nových materiálů nabízí pro tyto případy zajímavá alternativní řešení. Další tepelná izolace se přidá shora. Jedná se o nadkrokevní systémy zateplení. Velmi výhodné je zateplení shora v případech, kdy je na domě plánována výměna staré střešní krytiny. Konstrukce střešního pláště a uložení jednotlivých komponentů souvrství má svá pravidla. Zásadní vliv na správnou funkci konstrukce má uložení parotěsnicích a pojistných hydroizolačních fólií. Především umístění parozábrany při přístupu shora mezi krokve přináší určité problémy. Parozábrana by měla být co nejvíce na vnitřní straně skladby a zároveň těsně napojena na navazující konstrukce. Zde lze s výhodou kombinovat fólie s pastózními materiály. Po snesení střešní krytiny lze vyjmout starou degradovanou tepelnou izolaci z prostoru mezi krokvemi. Na bednění podhledu se shora položí fólie sanační parobrzdy, která zároveň obaluje krokve. Ty se následně ještě překryjí nanesením pastovité vzduchotěsné viskózní manžety, která se nanáší štětcem. Technologie umožní utěsnit všechna problematická místa jako jsou kouty, prostupy, návaznosti na okolní zdivo apod. Tepelnou izolací je pak možno vyplnit celou výšku krokví. Druhá souvislá vrstva tepelné izolace bude nad krokvemi. Aby se dosáhlo tepelně izolačních vlastností na úrovni doporučení současných norem, musí být celková tloušťka izolace přes 30 cm. K použití jsou vhodné vláknité izolace na bázi minerální vlny, které jsou dostatečně prodyšné a neuzavírají konstrukci. Před zatékáním a zafoukáním je izolace shora chráněna vysoce paropropustnou, ale větrotěsnou fólií. Pod krytinou je standardně provětrávaná mezera vytvořená kontralatí, která střechu v létě chladí. Jediným zásahem do interiéru, kterému se nevyhneme je montáž střešních oken.Jinou variantou pro dodatečné zateplení shora je využití nadkrokevních systémů na bázi PUR nebo PIR desek. Dodávají se jako panely, které se montují shora na krokve. Panely vyplněná polyuretanovou pěnou jsou patřeny na obou stranách potřebnými fóliemi, některé systémy mají integrovanou střešní lať.Ať už si zvolíme jakoukoli technologii, finální návrh by měl provést specialista včetně tepelně technického výpočtu k ověření kondenzace a vyřešení detailů. Zapomenout by se nemělo na odborné posouzení stavu dřeva krovu a jeho chemickou sanaci před zakrytím. Pokud Vás tato problematika zajímá nebo se chcete dozvědět více o dalších otázkách správné a energeticky úsporné výstavby a rekonstrukce domů, vytápění, obnovitelných zdrojích energie, dotacích pro energeticky úsporná opatření apod., můžete využít služeb poradenského střediska Energy Centre České Budějovice (ECČB). Toto středisko poskytuje bezplatné a komerčně nezávislé poradenství formou osobní, emailové nebo telefonické konzultace. Více na www.eccb.cz, telefon: 387 312 580, non-stop telefonní záznamník pro objednání se na konzultace: 800 38 38 38.Autor: Ing. Jiří Veselý, energetický poradce ECČB
