Otvírání, vylévání a nebo cídění studánek je českým lidovým zvykem, kterým se lidé snažili ukončit sucho a přivolávat deště. Čili zvyk se prováděl v období velkého sucha, ale také v druhé polovině jara až do svatojánské noci. Studánky se také otvíraly či čistily během takzvaných královniček, čili dívčích svatodušních oslav. Otvírání studánek má dnes pevně daný termín 31. května, zatímco termín zavírání studánek je pohyblivý. Prostě nemá stanoveno přesné datum. Většinou začíná v říjnu a někde se provádí až v době, kdy napadne první sníh. Tyto zvyky přitom pochází již z dob pohanských, lidé uctívali rusalky a vodní víly, ochránkyně pramenů. Zatímco dnes jde o zábavnou společenskou událost, kdy si lidé uvědomují důležitost vody a ohlíží se ke svým kořenům. Fakt, že má otvírání studánek dnes pevně stanovený termín, pak jen reflektuje důležitost tohoto rituálu. O zvyku informuje již v roce 1697 jezuitský misionář Ferdinand Zelechovský, který působil v Bechyňském kraji. Zelechovský píše: „… V okolí Lomnice, Zálší a Drachova dívky vesnické, žádají-li sobě deště, scházejí se četně za soumraku na luzích, zpívají hlasitě písně ženců a velí konečně, aby jedna z nich nahá, a to neposkvrněná panna (volí se k tomu dívka osmiletá) sestoupila do studánky a z ní vodu vůkol vylívala, tím prý svolá z nebe déšť na osení.“ Symbolické spojení vody a čistoty vedlo lid k tomu, že rituál směly provádět pouze neposkvrněné panny, protože lidé věřili, že dívčí nevinnost má očistnou moc. A v dobách křesťanských to pak vedlo k logickému spojení s pannou Marií. Například píseň z Táborska, kterou zaznamenal František Teplý na začátku 20. století, pěje: „Svatá Maria, přispěj nám, tichý deštíček, vyproš nám, zavlaž obilíčko. Kristova matičko. Tys naše matička milostivá, vyproš nám deštíček, ó Maria.“ Starý zvyk otvírání studánek probíhal tak, že se dívky vydávaly ke studánkám ve vsi a jejím okolí po svátku svatého Jiří. Průvod byl zbožný a dívky prozpěvovaly písně a pronášely říkadla. Do každé studánky pak vložila jedna z nich na chvíli dřevěný křížek a potom přicházela jedna dívka za druhou a každá se podílela na vyčištění vody od napadaného listí a bláta. Na vyčištěnou studnu pak byl na znamení čistoty položen zelený věnec. Čistou vodu dívky nabíraly do malovaného džbánku, rozlévaly ji do všech stran a zpívaly: „Teč vodičko čistá do všech čtyřech stran, od větru a bouře, studánko nás chraň.“ A když již byly studny vyčištěny, v neděli se po vsi vydal průvod svátečně oblečených dívek, které za zpěvu vybíraly za vyčištění studní odměny. Další neděli si pak dívky za vybrané peníze objednaly muzikanty a uspořádaly muziku „ze studny“ s „parádní“ tancovačkou. Dalším zajímavým zvykem bylo obdarování studny vánočkou, ořechem a jablkem o Štědrém večeru. A proč? Inu, aby po celý rok dávala dostatek vody. Známé též byly obřady přivolávající deště a spojené se stromy. Novodobé slavnosti otvírání studánek jsou pak inspirované právě tímto lidovým zvykem a také kantátou Bohuslava Martinů Otvírání studánek. Pořádají dnes se v okolí Žďáru nad Sázavou, především v obci Tři Studně a jejich začátek lze datovat do roku 1956, kdy byl v těchto místech natáčen film Otvírání studánek dokumentaristy Alana Františka Šulce. Zato v případě zavírání studánek šlo a stále jde o ukládání pramenů k zimnímu spánku. Příroda se prostě chystá k zimnímu odpočinku a je proto třeba připravit na zimu právě i studánky. A dnes se právě toto tradiční loučení s přírodou (a se studánkami, s prameny) koná na mnoha místech naší země. Přátelé, sousedé a různé místní spolky včetně například ochránců přírody se vypravují k blízkým studánkám, před zimou je čistí a symbolicky uzamykají. Setkávají se staří a mladí, muži a ženy, chlapci a dívky. Tato tradice je oslavou přírody a radosti z ní. Smutnou zprávou je, že studánek bohužel za posledních cca 100 let výrazně ubylo. Z původního počtu přibližně 10 tisíc jich do dnešních dnů zbyla zhruba polovina a to ještě můžeme hovořit téměř o zázraku. Navíc se stává, že lidé v přírodě nacházejí prameny zapomenuté, ukryté a určitě stojí v takovém případě za to tyto prameny obnovit, čili vyčistit odtok a upravit okolí pramenu. Navíc je možné navrhnout a realizovat renovaci pramenu. A že se zamykání studánek právě u vás dosud nekoná. Není nic jednodušší, než oslovit pár přátel, sousedů a příbuzných a tento milý zvyk zavést. A nebo prostě vyrazit jen tak do přírody s rodinou a objevovat a zamykat prameny ve svém okolí. A na jaře je pak zase rituálně otevírat. A nezapomeňte 31.5.Zdroj: wikipedia.org, ekolist.cz, estudanky.eu
