Izolace a těsnění jsou dost svébytnou kapitolou, protože v domě s děravostí ementálu teplo bez zbytečných ztrát jen tak nevytvoříte. Utěsnění spár, průduchů, puklin a prasklin je prostě nezbytný základ. Zajištění kompaktní obálky domu, vytvoření skutečně uzavřeného a dobře odizolovaného zatepleného objektu, zateplení stropů a podlahové vytápění, je – pokud vás skutečně trápí tepelné ztráty a mrhání energií – nezbytná nutnost. Nápad nechat si zkontrolovat dům termokamerou nepatří k nejlevnějším, ale rozhodně se vyplatí. Budete už vědět, kde konkrétně problém máte, a na co se zaměřit. Než se ale pustíte do nějakých radikálních úsporných opatření, počítejte. Výměna všech oken v domě? Ano, je to zásadní a prospěšná záležitost, která může snížit výdaje až o 60 % (výměna dveří až o 20 %). Ale taky čertovsky drahá a časově náročná. Investice, která se vám vrátí v řádu desetiletí. Dlouhodobě byste k ní měli směřovat, ale do startu (abyste na ni jednou měli) se vyplatí pořízení termálních ochranných fólií na okna. Podobné je to i s utěsňovací mánií. Ne každá pěnou nezajištěná spára znamená skutečnou úsporu, když stojí dům na špatných základech a má vlhké zdi. Jinak do startu je podstatné zamezit únikům zevnitř, nikoliv zvenku. Chce si to nastavit priority, odhadnou skutečnou podstatu, příčinu problému. A k tomu se většinou hodí rada odborníka. Podcenit byste ale neměli ani řekněme vnitřní režimová opatření. Jaká to jsou? Chladněji přirozeně bude v šatně, vstupní chodbě, protože teplo nejspíš uniká hlavními dveřmi při každém otevření. Dovolíte to? Anebo tuto vstupní část do domu ještě dodatečně zateplíte? Oddělíte dalšími zavřenými dveřmi od zbytku vytopené domácnosti? Může to vypadat jako v přetlakové komoře: vstoupíte do šatny, zavřete vnější dveře, odložíte svršky a boty… a teprve pak pokračujete za další dveře dál, do domácnosti. Spousta lidí, třeba když zanáší nákup nebo děti, nechává po určitou dobu otevřeno na průvan od hlavních dveří až do kuchyně. A to je ten moment, chyba v nastaveném režimu, která znamená teplotní ztrátu. Netopíte na toaletě? V pořádku. Jen u ní nechávejte zavřené dveře, aby se tudy teplo neztrácelo, stejně pak při vstupu z garáže. Nejdřív zavřít vrata, pak otevírat dveře domů. Je to maličkost, která jde znát. Vynikajícím pomocníkem pro úspory energií je chytře nastavený termostat. Ne, skutečně nemusíte pálit do plných celou dobu. Vlastně, během spánku doceníte spíše chladnější prostředí. Takže na noc nemusíte většinou vyhřívat do extrémů. Termostat by měl udržovat, temperovat dům, po dobu vaší nepřítomnosti, ale nebýt zbytečným upírem. Chce to mít jasnou představu a plán. Pokud se jako rodina sejdete u snídaně a pak u večeře, není třeba hicovat celý den. Roztopení chce trochu času, takže na to můžete v dostatečném předstihu nastavením termostatu zareagovat. Tím, že topení dočista vypnete, neušetříte. Na opětovném vyhřátí jen ztrácíte. Nejrůznější přímotopy nepatří k nejlevnějším a nejúspornějším řešením, ale svou práci odvedou. Třeba, když v celém domě vytápíte méně, ale v místnosti (pracovně, kanceláři, kuchyni), tam, kde trávíte nejvíce času, potřebujete více tepla. Lidé dělají často chybu v tom, kam přímotop umístí. A vprostřed místnosti to dobře není, protože sálají do širšího prostoru. Stejně jako u té nejchladnější stěny. Lepší je, když je máte tam, kde potřebujete – blízko sebe. Tak získáte z jejich výhřevného efektu maximum. A když už se tak bavíme o topení: topná tělesa nezakrývejte, neodkládejte na ně zbytečně svršky. Nechte je dělat jejich práci. Dekorativní prvky nemusí být jen samoúčelným prvkem, zvyšujícím krásu bytu. Splývavé záclony, závěsy na oknech, garnýže se závoji protaženými podél celé stěny, to vše může sloužit jako velmi nenápadná forma tepelné izolace. Odruší chlad vycházející ze stěn, ten pocitový i skutečný. Odstíní průnik chladu okny, sníží konvekci tepla. Zmíněné zavěšené textilie mohou být v nenápadné barvě omítky, a nerušit lidské oko. Mohou být také vyvedeny v hřejivých tónech pastelových barev, a pak subjektivní dojem tepla zvyšují. Je to jednoduché a laciné řešení, které může být velmi vkusné. Pokud vám záleží na tepelném komfortu domácnosti, rozhodně se jej vyplatí nepodceňovat.Malé zázraky udělá i přestěhování nábytku. Odsunutím nábytku od stěn místnost proteplíte. Jednak jde o vizuální počitek, protože v nahloučeném prostoru je dosažení pocitu tepla intuitivnější. Současně tím ale snižujete objem vyhřívaného prostoru, teplo se kumuluje ve středu místnosti. A samozřejmě, dáváte tím akční prostor radiátorům. Úspora stěhováním nábytku může udělat až 10 % na účtu, což za trochu námahy stojí. A znovu – nevyhřívejte „do plných“ místnosti, ve kterých se sami pohybujete jen minimálně. Není od věci, když mezi vnějším mrazivým prostředím a vyhřátou domácností existuje ještě nějaká přechodová, střední fáze. Pomáhá třeba zastřešená zimní zahrada, předsazený profil místnosti, která ač nevyhřívaná tvoří bariéru nechtěnému tepelnému úniku, průvanu a vyvanutí tepla. V bytech svou práci odvede obyčejná osuška nebo kobereček srolovaný pod prahem dveří, ochranná lišta anebo těsnění, připevněné pod hranou veřejí. Jsou to opatření za pár korun, které se ale během tuhé zimy velmi rychle zhodnotí. Větrat se musí, ale tak nějak z principu je větrání vypouštěním tepla, ztrátou. Proto by daná ztráta měla být co nejmenší a větrání co nejkratší, nejefektivnější. Dvouminutový řízený průvan, který křížově provane celou domácností, a směřujete otevřením menšího (okna) a většího (dveří) otvoru, čímž jej natáhnete dovnitř. To jen pro případ, že náhodou větráte neefektivním systémem „všechna okna dokořán“. Tepelný komfort je důležitý, ale i pohoda má své hranice. Limity nám většinou vytýčí až účet za energie, kdy už je snaha o nápravu poněkud opozdilá. Platí, že za každý stupeň dolů, o který snížíte termostat, ušetříte asi 1-2 % ze svého účtu na vytápění. Jeden stupeň tedy na moc účtu nepoznáte. Ale utáhnout kohout spotřeby třeba o 5°C? To už je jiná. Pro vás to znamená stále pohodu, a rozhodně příhodnější klima, než je venku za okny. Je to o zvyku. Když je vám chladno, vezměte si mikinu nebo svetr. Těch domáckých 20-21°C je pořád víc než dost. Lidé, kteří přetápí domácnost do tropických třicítek, si neprospějí. Navíc je teplý vzduch velmi suchý, a škodí zdraví. Nevyplatí se jej podceňovat, protože když vlhkost vzduchu poklesne na 40 %, zvyšuje se pocitově potřeba tepla o další 2-3°C. Jste prostě v teple, ale chcete si ještě o něco více přitopit. To se vám při vlhkosti vzduchu 60 % nestane. Kde ještě v zimě ušetřit? Ohřev vody se také prodražuje, takže se vyplatí používat místo vany sprchu. Taky se, kvůli zimnímu šeru, v domácnostech více svítí. Dobrý nápad je tedy nahradit staré žárovky ekonomičtějšími LED světly. Zajímavostí je, že dobře prosvětlená místnost na nás působí vřejelším, teplejším dojmem. A většina tepla souvisí s mentální pohodou, takže jít na věc od žárovky není vůbec špatný nápad. Podobné je to i s vizuálním teplem – žárovka s oranžovým přídechem světla „zateplí“ místnost, byť jen pocitově. Nechávejte také déle nezakrytá okna žaluziemi. Více denního světla znamená menší poptávku po svícení. A tím se také šetří. Klasikou je pak odstavení tradičních energetických upírů od sítě. Permanentně nabíjený počítač, myčka a pračka ve stand-by a sleep-módu, pohotovostní režim rádií a digitálních budíků. Tihle pomocníci nám nekradou moc, ale zato tak činí velmi vytrvale. Jak moc jsou naše domy neekonomicky vystavěny, zjistíme nejlépe v zimě, kdy spotřeba energií vystřelí o 70 % vzhůru. Tehdy se ukáže rozdíl mezi projektem, který architekt skutečně řešil, a který jen crtl+v/ ctrl+c zkopíroval z předchozí realizace. O tepelných ztrátách totiž rozhoduje orientace domu a jeho oken ke světovým stranám, vyvážení efektu zdí jako bariéry proti prostupujícímu chladu, smysluplné zasazení stavby do krajiny. Špatně projektovaný dům, byť vypadá moderně a designově, bude vždycky ztrácet, a bude nezacelitelnou hladovou černou dírou na energie. I stavba vytvořená z „áčkových“ materiálů s vysokým štítkem energetické úspornosti může být nelogická a v důsledku neúsporná. Na pořízení domu či bytu se tak můžete dívat podobně, jako na nákup nového auta: možná na jeho pořízení máte peníze, ale budete mít vždy i na jeho provoz? Nevyplatí se koupit úspornější model?
