Vymezme si nejprve některé pojmy. Co je aura? Především pojem z parapsychologie a alternativní medicíny, který hovoří o energetickém poli obklopujícím živé organismy, a které je sice neviditelné, ale lze je vnímat jako barevný světelný obal. Takový, který odráží například fyzický, emoční, mentální a duchovní stav člověka. Z hlediska vědy nesmysl. Aura je ale také lékařským termínem, který označuje symptomy předcházející epileptickému záchvatu nebo migréně (např. problémy se zrakem a mravenčení). A co je aureola? V umění jde o zářivý světelný kruh kolem hlavy (případně celé postavy) symbolizující svatost nebo božství. Přeložit se to dá jako svatozář a jde tedy o symbolické vyjádření náboženských představ. V meteorologii je to pro změnu barevný nebo bílý prstenec na obloze např. kolem Slunce nebo Měsíce. A pozor, nepleťte si aureolu s Aurorou. Tak se totiž říká polární záři. Aurora Borealis je to na severní polokouli a Aurora Australis na polokouli jižní. Ne, opravdu nemáme na mysli slavný komunistický křižník, kterému jsme do 5. třídy základní školy říkali ABPOPA. Dokud jsme se nenaučili azbuku. AURORA. A teď to všechno vezměte a vlastně zahoďte. Nebo ne? Možná ne až tak úplně. Vědci z Calgary totiž zjistili, respektive prokázali, že živé organismy skutečně „září“, ale neviditelným světlem. Podle výzkumníků mohou být i lidé doslova světélkujícími bytostmi. V mezioborové studii totiž zkoumali myši a rostliny, načež zjistili, že živí jedinci vyzařují nepatrné množství světla jako součást svého metabolismu. Studie pak naznačuje, že všechny formy života, včetně lidí, mají podobnou „záři“, která po smrti slábne. Ovšem tato záře je až příliš nepatrná, pro lidské oči je neviditelná. Studii s názvem „Zobrazování ultra slabé emise fotonů z živých a mrtvých myší a z rostlin ve stresu“ vědci publikovali již v květnovém vydání časopisu Journal of Physical Chemistry Letters. Studie vznikla na základě spojení odborných znalostí Christopha Simona a Daniela Oblak. Oblak je docent na Univerzitě v Calgary s doktorátem z kvantové optiky, studující kvantovou informaci a kvantovou komunikaci, který ve svých minulých výzkumech detekoval u svých subjektů velmi slabé světelné signály. Christoph Simon má doktorát z fyziky a zajímá se o kvantové jevy v biologii. Do studie se zapojili i čtyři další výzkumníci. A ultra slabé fotonové emise byly objeveny pomocí speciálních kamer. Dokonce zjistili, že fotony emitují i mrtvé myši, ty živé jich však emitovaly podstatně více. Výzkumníci proto dospěli k závěru, že tato „záře“ znamená přítomnost života, a že i jiné organismy, včetně rostlin, mohou tuto „světelnou vlastnost“ sdílet. A to není zdaleka vše, zjistili dokonce, že listy listy huseníčku rolního a šéfušky lesklé vyzařovaly výrazně více světla, pokud byly vystaveny stresu z tepla nebo chemikálií. Výsledky byly samozřejmě srovnány s méně stresujícími podmínkami. Ačkoli neexistují žádné skutečné důkazy o tom, že by lidé vyzařovali fotony, Oblak uvedl, že je to pravděpodobné. Doslova řekl, že na základě jeho zjištění není důvod předpokládat, že některé formy života vyzařují světlo, zatímco jiné ne. Proces přirovnal ke svítícím tyčinkám, kde se po rozbití smíchají dvě chemikálie způsobující reakci. U živých bytostí však jde o biochemický proces spojený s energií, kterou pak vyzařují. Nakonec oblak dodal, že fotony detekované v laboratoři mohou, ale nemusí být viditelné v reálném světě. Alespoň ne s využitím současných technologií. Pokud by se ale do budoucna ukázalo, že je detekce takového světla z forem života efektivní, mohla by teoreticky pomoci například při vyhodnocování zdraví. Rostlin, živočichů i lidí a jejich orgánů. V každém případě nyní vědci pozorovali fenomén biologické ultra slabé fotonové emise (UPE) ve všech zkoumaných živých systémech. Použili speciální kamery schopné zachytit jednotlivé fotony ve viditelné vlnové délce s nízkým šumem a kvantovou účinností vyšší než 90 %. UPE jsou emise s extrémně nízkou intenzitou (10–103 fotonů cm–2 s–1) ve spektrálním rozsahu 200–1000 nm.Až tedy vyjdete v noci na zahradu, nebo raději někam do přírody v místech s minimálním světelným smogem, zasněte se, přivřete oči a možná… vás nějaký ten nízkoemisní foton trefí do oka. V každém případě ale pozdravte všechny „zářící“ živé bytosti.Zdroj: American Chemical Society, Journal of Physical Chemistry Letters, pubs.acs.org, theepochtimes.com
