Výstavba ze dřeva je v některých zemích světa již dávno standardem v bytové i veřejné výstavbě. Úřady, sportovní haly, developerské projekty bytových domů. Nic není problém. Proč je to ale problém právě u nás? V době, kdy po takové výstavbě nejen volá, ale se i přidává stále více zemí a jejich regionů? Proč je u nás taková výstavba dosud těžko představitelná? Především naráží na striktní legislativu co se týká požární bezpečnosti. Ta totiž nekompromisně stanovuje maximální výšku dřevostaveb na 12 metrů. V jiných zemích včetně těch evropských však moc dobře vědí, že dřevěné konstrukce mohou mít bez potíží více jak 4 podlaží, aniž by byla problémem statika, akustika i požární bezpečnost. Průkopníkem je v tomto směru v Evropě Finsko a právě od této země bychom se mohli v mnohém poučit. Zásadní rada, která k nám zamířila právě z Finska, říká: „Výstavba ze dřeva vyžaduje úzkou spolupráci a vzájemné porozumění mezi developery, projektanty, architekty, odborníky na energetiku a zástupci státní správy.“ Pro naše podmínky a mentalitu zřejmě hodně vzdálený sen. Více méně se snad blýská na lepší časy. Jak takové spolupráce a porozumění dosáhnout, stejně jako prezentace nejmodernějších technologií v oboru, přijeli do Prahy představit zástupci finské státní správy a komerčních subjektů pod záštitou programu „Low Carbon Built Environment“. Kromě jiného se projektu účastnil i největší tamní developer a stavební firma – skupina YIT. Jednoduše i proto, že vznikla česká dceřinná společnost skupiny YIT, YIT Stavo, která připravuje výstavbu mateřské školy na Kladně právě jako dřevostavbu. Finové plánují dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2035 a negativity v průběhu let 2040 až 2049. Pozornost upřená ke dřevu a jeho potenciálu přitom v této zemi významně roste. Širší využívání dřeva při výstavbě pomůže dle Finů s bojem proti změnám klimatu. Finská vláda dokonce výstavbu s nulovými emisemi oxidu uhličitého ukotvila i v legislativě. 1. března letošního roku totiž přijala nový stavební zákon, který zahrnuje komplexní opatření pro zmírnění změn klimatu. Stavební zákon stanovuje limitní hodnoty pro všechny nové projekty, které vyžadují stavební povolení. A sledovat se budou nejen emise, které jsou budovami produkované (carbon footprint), ale též pozitivní přínos těchto budov pro klima (carbon handprint). Zároveň se nová legislativa zaměřuje na cirkulární ekonomiku a digitalizaci stavebnictví. V platnost vstoupí nový stavební zákon 1. ledna 2025. Do konce roku 2025 by prý dokonce mělo být ve Finsku ze dřeva postaveno nejméně 45 % veřejných budov. V rámci projektu Low Carbon Built Environment proběhly na půdě Parlamentu ČR a Fakulty architektury ČVUT dva semináře k této problematice. Prezentovány zde byly i případové studie z Finska, přičemž bylo cílem seminářů rozvíjet dialog mezi veřejnou a komerční sférou a vedle toho navázat spolupráci finských a českých komerčních subjektů v oboru. Jelikož má skupina YIT s výstavbami veřejných budov ze dřeva značné zkušensoti, hodlá se stát průkopníkem oboru i unás, konkrétně prostřednictvím své dceřinné společnosti YIT Stavo. Ostatně krédem skupiny je slogan „Finské bydlení promyšlené srdcem.“ A nejde na našem území o první vlaštovku, třeba v areálu Suomi Hloubětín v Praze 9 již byla postavena nová školka podle návrhu finského architekta Jyrkiho Tasy, která má fasádu obloženou kanadským cedrem a dřevo je ve značné míře využito i v interiérech. Na Kladně však půjde poprvé o celou dřevostavbu, která ale nesmí přesáhnout limitních českých 4 nadzemních podlaží. Vyšší budovy ze dřeva česká legislativa dosud nepovoluje. Ve Finsku přitom vícepodlažní dřevostavby dokazují, že jsou z technologického hlediska na vysoké úrovni a splňují všechny přísné požadavky na takovou výstavbu. Finové jsou u nás připraveni sdílet své know-how. Ve Finsku staví veřejné budovy v takzvaném PPP modelu (Public Private Partnership). Ten je určen pro projekty, které vyžadují rychlou realizaci, dlouhodobé financování a průběžnou údržbu. A zdaleka nejde jen o školy a školky, ale například i nemocnice a sportovní areály. Po dokončení stavby je developer nadále zodpovědný za správu budovy po dobu nejčastěji 15 až 30 let. S veřejným sektorem proto developer podepisuje smlouvu o poskytování služeb. Je však zcela nezbytná otevřená spolupráce a dialog. Ekologické budovy ze dřeva se vyznačují skvělým způsobem ukládání CO2. Jeden metr krychlový dřeva dovede zachytit přibližně 737 kg emisí oxidu uhličitého. Běžný rodinný dům postavený z přibližně 30 m3 dřeva pak dovede pohltit více jak 22000 kg CO2, což je přibližně 11 let provozu jednoho automobilu. Samozřejmě hovoříme o ukládání CO2 za života dřevin, než jsou pokáceny a využity k výstavbě, zatímco jsou nahrazeny novou výsadbou. Navíc moderní postupy a technologie umožňují vysokou úroveň prefabrikace dřevostaveb. Montáž je proto rychlejší, přesnější, jednodušší a méně náročná i na dokončovací práce na stavbě. Při výstavbě pak vzniká minimum stavebního odpadu. A snadná je po delší době i demontáž a recyklace surovin. Pokud přihlédneme i k benefitům v podobě působení na lidské zdraví včetně psychiky, není důvod váhat. Dřevo prý dokonce podle mnoha odborných studií snižuje srdeční tep a pozitivně působí na náladu. Vyvolává totiž hřejivé a uvolňující emoce, výborně působí dokonce i na lidskou paměť. Dřevostavby navíc mají i skvělé antibakteriální účinky, jelikož se ze dřeva uvolňují těkavé organické látky (např. aldehydy a terpeny), které jsou pro bakterie škodlivé. Zcela opačně však působí na lidský organismus, protože posilují imunitní obranný systém. Vlhkost dřeva přitom vyrovnává kolísání vnitřní vlhkosti a to zlepšuje vzduch v interiérech i tepelnou pohodu. Výborná je i akustika dřevostaveb a například tvorbě prachu brání absence statické elektřiny v dřevěných budovách.Zdroj: Crest Communications, YIT, czechinvest.org, businessfinland.fi
