S výměrou zastavěné plochy 362 metrů čtverečních to není žádný drobeček. Však je také Stříbrný dům v Jihlavě k nepřehlédnutí. Ze své zastrčené pozice na rohu Masarykova náměstí o sobě dává vědět světlou a propracovaně zdobenou fasádou. Můžete si ale být jisti, že před rokem 2024 by na něm váš zrak zálibně asi nespočinul. To až práce architekta Marka Jana Štěpána jej totiž posunula, či spíše navrátila, k původním kvalitám. Stříbrný dům, to je pořádný kus renesanční historie, na nějž může být Jihlava hrdá. Jedná se o urbanisticky i architektonicky hodnotný objekt, který požívá privilegia památkové ochrany. Je typickým příkladem měšťanského domu na jihlavském náměstí, které – ať se Pražané nezlobí - představují nejhonosnější stavby svého druhu u nás v Česku. Projekt Atelier Štěpán se ovšem k tomu domu nevázal kvůli parádě. Šlo spíš o to, že dům byl nevyužívaný a hledalo se pro něj nové, smysluplné využití.Obnova této mimořádné stavby měla být spojena s novým navázáním „zájmu veřejnosti“, která by z oprav a zpřístupnění cenné architektonické památky mohla mít nějaký užitek. Jak popisuje architekt: „Renesance vytvořila v domě základní modulový rastr a členění (travé), praktické měšťanské přestavby z 18. a 19. století na něj neuměle navazovaly a dispoziční jasnost zastřely.“ Nově navržené řešení tedy odhaluje původní univerzální dispozici domu, která bude vyhovovat i při dalších provozních úpravách.Celý současný provoz domu je členěn převážně po výšce, na expoziční, nástupní, kancelářské, společenské a galerijní patro. Stranou ale nestojí ani suterén. Ve sklepě vznikla expozice výjimečných nálezů z domu, nástupní prostor slouží čajovně, v patrech je koncertní sál s kapacitou 50 míst. Nekončíme: najdeme tu též dva další menší historické malované sály, dále zázemí Brány Jihlavy, prostor tzv. JAMu (Jihlavský architektonický manuál) a Centra dokumentárního filmu. Užitná plocha 1042 metrů čtverečních tu tedy byla zužitkována beze zbytku. Ovšem ta mozaika různých provozů a funkcí sem nebyla vsazena násilně, na úkor Stříbrného domu. Ale vznikla přesně na míru výjimečné stavbě. Výsledek odpovídá zájmu investora a umožňuje historickému objektu vyniknout v jeho původní prostorové, materiálové i stylové velkorysosti.Čím se vlastně Stříbrný dům z Jihlavy liší od „paláců“ v Praze nebo Brně? Tím, že tu nebyla oživena památka jen pro samu památkovou ochranu, ale že lidé (veřejnost) mají víc než dost důvodů do něj vstupovat. A obdivovat se jeho kráse zvenčí i zevnitř. Nejen architekt si pochvaluje, že tohle architektonické dílo vyniká jedinečným rytmem nového a starého, vně i uvnitř domu. Pokud jde o praktické provedení: V návrhu hraje podstatnou roli stříbrná barva doplněná šedými tóny ve všech částech objektu. Na šedém základu vyniká stříbro jako akcent provazující starou a novou architekturu. Kovová perleť, dominující výmalbě soudobě řešeného akustického sálu, se uplatňuje i na kamnech nebo ve výmalbě sálu, který je inscenován historicky. Nerezové prvky zdůrazňují současné intervence vedle pocínovaných umělecko-řemeslných aplikací. Díky dendrochronologickému datování trámových struktur také víme, že původ domu sahá až do 13. století, které se neslo v duchu stříbrné horečky a dalo základy slavné metropoli Českomoravské vrchoviny. Taktickou volbu stříbrné barvy fakticky potvrdil unikátní nález nástrojů na ražbu stříbrných mincí, předcházejících rok 1300. Objeveny byly při archeologickém výzkumu ve dvoře a dokreslují bohatou historii Stříbrného domu. A stříbrná hezky „hraje“ dohromady i se současným umístěním Centra dokumentárního filmu. Které přeci „řeší“ filmy stříbrného plátna. Zkrátka, projekt úspěšné rekonstrukce a renovace jihlavského Stříbrného domu si zaslouží zlatou medaili.Zdroj: Atelier ŠtěpánFoto: Filip Šlapal
