Ve slepecké zahradě se rostliny umisťují do vyvýšených nádob a keře volíme takové, aby se jich mohl nevidomý pohodlně dotknout vzpřímen a ohmatat si je. Kvůli hmatu vybíráme rostliny s velkými a výraznými listy a květy, které preferujeme co nejvíce vonné. Pokud bychom navštívili veřejnou slepeckou zahradu, budou zde rostliny označovány tabulkou s Braillovým písmem a velkou kontrastní latinkou pro slabozraké, tabulky se umisťují vždy ve stejné výšce (slepeckou zahradu najdeme např. v brněnské botanické zahradě Mendelovy univerzity, ale tu nejstarší známou až v New Yorku, jmenuje se od roku 1955 Fragrance Garden). Speciálním zahradám se též říká „zahrady vůní“ a ty veřejné vznikaly od poloviny 20. století.U veřejných slepeckých zahrad platí pravidlo, že jsou projektované tak, aby byly přístupné i tělesně postiženým na invalidním vozíku a většinou jsou tyto zahrady součástí zahrad botanických. Nic ale nebrání tomu, abyste si koncepci slepecké zahrady vytvořili i vy sami, pokud máte v rodině nevidomého, vždyť se nevidomým (a tělesně postiženým) přizpůsobuje i vybavení bytu a domu, tak proč by tomu nemělo být i v zahradě, proč by se i zde nemohl postižený člověk pohybovat sám bezpečně a pohodlně, v intuitivně navrženém prostředí. Kromě rostlin ve vyvýšených nádobách jsou pro slepecké zahrady typické i vyvýšené záhony, které jsou navíc dlouhodobou zásobárnou živin, pokud jsou vytvořeny správně, ale i prvky pro echolokaci, kdy se vysílaný zvuk odrazí od předmětu zpět do místa vysílání. Od věci nejsou také vhodné vytvořené a ohraničené skalky, do kterých lze rostliny vysadit opět do vyvýšených poloh. Z rostlin volíme do speciální zahrady především hmatově zajímavé a aromatické trvalky včetně nepichlavých sukulentů. Půdorysně se speciální zahrady koncipují jako kruhové, resp. oválné, čemuž odpovídá i koncepce cest a rozmístění rostlin. A že není vůbec problém vytvořit si takovou zahradu doma, dokazuje již zmíněná Fragrance garden. Tato součást Brooklynské botanické zahrady má tvar oválu a celkové rozměry cca 30,5 x 18,3 m, což je pro nás velikost běžné větší parcely. Pokud se budeme inspirovat právě touto zahradou, je orámována vyvýšenými záhony (cca 71 cm), kde jsou rostliny rozděleny na „dotykové“ (se zajímavou strukturou a povrchy listů) a „aromatické.“ Nechybí ani bylinkový záhon. Čili takto je definováno základní schéma speciální zahrady. Je však třeba dobře promyslet rozmístění především vonných rostlin, aby nedocházelo k jejich nevhodným kombinacím, kdy se jednotlivé vůně navzájem perou. Z hmatově zajímavých rostlin volíme kromě zajímavých tvarů listů a květů také druhy s listy plstnatými, vrásčitými, chlupatými, dužnatými a různě tvrdými. Hmatově ocení nevidomí třeba i suchomázdřitá květenství některých rostlin (slaměnek, static, …). V úvodu jsme zmínili eliminaci jedovatých rostlin, které většina autorů nevylučuje, ovšem nevidomé může být i dítě a ochutnání je může lákat stejně jako to vidomé a navíc jsou kvůli hmatu nebezpečné právě jedovaté druhy, které způsobují puchýře na pokožce apod. V každém případě plyne z přímého kontaktu s jedovatými rostlinami vždy riziko.Potěšit zde můžeme nevidomého i umístěním chutné zeleniny a též ovoce – ovocné stromy a keře si určitě najdou své místo a část vyvýšených záhonů prostě věnujeme „užitku.“ V tu chvíli přichází na řadu spolu s hmatem a čichem další smysl – chuť. A co víc – za větru a deště působí rostliny i na sluch a při notné dávce citu můžeme při výběru rostlin zohlednit i tento fakt. Co vy na to – není to úplně jiné zahradničení? A vlastně – nelíbila by se taková zahrada i vám samotným? Latinský výčet nejpoužívanějších rostlin v slepeckých zahradách řazený abecedně: Aceana buchananii, Agastache sp., Achillea tomentosa, Ajuga reptans, Alyssum saxatile, Antenaria dioica, Armeria maritima, Artemisia lanata, Artemisia schmidtiana, Aruncus dioicus, Aurinia saxatilis, Bergenia cordifolia, Calamantha nepetoides, Calamintha nepeta, Cerastium beibersteinii, Cerastium tomentosum, Dianthus cyryophyllus, Dryas octopetala, Echinacea purpurea, Erica carnea, Erigeron hybridus, Fragaria x ananassa, Geranium macrorhizum, Geranium maculatum, Geranium x cantabrigiense, Geum montanum, Gypsophilla repens, Helianthemum vulgaris, Helleborus purpurascens, Hosta plantaginea, Hyssopus officinalis, Iberis sempervirens, Inula ensifolia, Iris pumila, Lamium maculatum, Lavandula angustifolia, Levisticum offiinalis, Melissa officinalis, Mentha arvensis, Mentha piperita, Mentha spicata, Mentha suaveolens, Minuartia stellata, Monarda dydyma, Monarda citriodora, Monarda didyma, Nepeta x faassenii, Nepeta mussinii, Nepeta racemosa, Origanum vulgare, Origanum vulgare ´Aurea´, Pachysandra terminalis, Phlox subulata, Potentilla fragiformi, Primula elatior, Pulmonaria sacharata, Rudbeckia purpurea, Ruta graveolensis, Salvia officinalis, Santolina rosmarinifolia, Santolina rosmarinifolia, Satureja montana, Sedum spurium ´Album´, Sedum telephium, Sempervivum tectorum, Silene schafta, Silene coronaria, Stachys byzantina, Stachys lanata, Thumus vulgaris, Thymus citridorus, Thymus fagantisimus, Thymus praecox, Thymus serpyllum, Thymus vulgaris, Veronica gentianoides, Vinca minor Zdroj: zahradysmyslu.euweb.cz, www.wikipedia.org, www.shutterstock.com
