Že nejsou svažité pozemky za trest, ale naopak mají oproti rovinám skvělé dispoziční možnosti, dokázal i dosti rozlehlý svažitý pozemek v podhůří Šumavy. Na zahradě stojí prvorepubliková chalupa, která dnes slouží po rekonstrukci jako rekreační víkendový objekt, ale také prázdninové letní útočiště. Majitelé si proto položili otázku, jak se zahradou dál pracovat. Vedle krásných výhledů do krajiny toho totiž mohla na celkové ploše větší jak 2000 metrů čtverečních a v nadmořské výšce 750 metrů nad mořem ukázat mnohem víc. Uvažovali proto alespoň o obyčejné přírodní tůňce, ale hlavně chtěli vůbec něco smysluplného udělat s celou zahradou. Zahrada je vlastně dělena na 2 části, protože v době budování chalupy byly typické venkovské předzahrádky. A ta byla u domu zachována i po jeho rekonstrukci. Uchovala si ale směrem do ulice formálnější vzhled, který koresponduje s domem. Použité zde byly žulové kostky a oplocení je pokryto trelážemi pro popínavé rostliny, především vonné růže. To je však teprve malá ochutnávka, protože hlavní část zahrady se rozprostírá za domem. Specifika pozemku, tedy vlastně zahrady, pokud opomineme předzahrádku směřující do ulice, jsou jednoznačná. Krásná krajina podhůří Šumavy, dosti velká nadmořská výška, pozemek ve svahu a ještě k tomu hodně velký. Tak velký, že se na něj vešlo místo typicky české drobné pozorovací tůňky rovnou velké koupací jezírko. Ale bez hran, organicky včleněné do prostoru. Hranice mezi koupací částí a příbřežní zónou je patrná až při pohledu do vody. A při pohledu z jiných úhlů se na hladině zrcadlí její okolí, včetně samotné chalupy. Projektu se ujali designér Ferdinand Leffler, Lenka Táborská a Ruby Pavoučková spolu s Atelierem Flera. Zahrada sloužila a nadále měla sloužit hlavně k rodinné rekreaci, proto majitelé požadovali hlavně nenáročnou péči o zahradní prostor. Část zahrady proto zůstala ponechána přírodě a původnímu sadu, ve kterém byly zachovány i některé již dožívající stromy. Nikoli kvůli výnosu, ale atmosféře, staré stromy jsou krásné. V zahradě ale jsou i jehličnany, což podtrhuje její styl a místo. Podhůří Šumavy prostě jehličnaté je. To nejdůležitější ale bylo navrženo právě kousek od domu, totiž koupací jezírko, kvůli kterému vlastně vznikl i tento článek. To bylo navíc poblíž domu doplněno i o posezení pod živou pergolou z lip. Plánováno je to tak, že jejich koruny jsou tvarované do podoby slunečníků. Živá a přitom zelená střecha nad posezením je určitě lepší než rozpálená střešní krytina. V kombinaci s vodní plochou jezírka vzniká v zahradě skvělé mikroklima. Dočasně jsou kmínky mladých lip opatřené bílým nátěr, aby v prvních letech vydržely mrazy. Na dům a pergolu z lip navazuje rovinatá travnatá plocha, kde se dají provozovat různé sporty a jiné odpočinkové aktivity. U domu je umístěné také ohniště a vyvýšené záhony. Ale zpátky k jezírku, které získalo ocenění Jezírko roku, a které se stalo perlou celého pozemku. Přírodní koupací jezero odděluje intenzivněji udržovanou část zahrady, která přiléhá k domu, od louky a ovocného sadu. Hlubokou zónu jezírka střídají příbřežní zóny, jeho tvar byl zvolen citlivě, aby působilo přírodně. Kromě mělkého brouzdaliště byla příbřežní zóna osazena vodními rostlinami, brouzdaliště je vyložené kamennými šlapáky a kačírkem. Stylově bylo jezírko doplněno i různě rozházenými velkými balvany. U jezírka si majitelé mohou posedět na dřevěném mole, které umožňuje jak odpočinek, tak pohled přes vodní hladinu směrem k domu a do zahrady, kdy se právě na hladině zahrada a dům zrcadlí. Skutečný důkaz, že vodní plochy jsou nejsvětlejšími prvky v zahradách. Voda je čištěna pomocí cirkulace kořenovou čističkou, která byla zakomponována nad jezírko. Výsadby okolo vodní hladiny začleňují jezírko do zahrady a přírody. Výsadba okolo domu pak odpovídá historickému charakteru stavby stejně jako zachovaný sad s loukou. Dům obklopují trvalkové záhony včetně oblíbených rostlin majitelů. Přibližně první tři až čtyři roky vyžaduje nové výsadba po takové realizaci každý víkend trochu péče. Ale jakmile se rostliny zapojí, stane se minimálně údržbovou. Především pletí se majitelé zahrady zbaví právě díky vysazeným trvalkám. Avšak až po několika letech. Zahrada působí jako celek harmonicky, je přirozeně včleněna do okolní krajiny, respektive se z ní nijak výrazně nevyčleňuje. I rostlinné druhy vysazené v odlehlejších částech zahrady respektují místní přírodní podmínky, vycházejí z nich. Zahrada má typický šumavský venkovský charakter, díky koupacímu jezírko je však dosaženo luxusu zahrad okolo moderních novostaveb. Projekt zahrady s koupacím jezírkemRozloha: 2130 m2, 750 m. n. m.Lokalita: Šumava, KašperkAutoři: Ferdinand Leffler, Lenka Táborská a Ruby Pavoučková ve spolupráci s Atelierem FleraRealizace: Virtoni, s.r.o., jezírko: Kořenovky.czZdroj: Atelier Flera, Asociace biobazénů a jezírek, Svaz zakládání a údržby zeleně, korenovky.cz, idnes.cz
