V časech, kdy se tahle metropole ještě hřála na výsluní, v časech slavné Benátské republiky, byly zdejší ostrovní uličky o dost méně bezpečné, než je tomu dnes. Jen tak si ve večerních hodinách vyrazit z jednoho ostrůvku na druhý, na návštěvu z paláce do paláce, to bylo doslova o život.
Možná jste už někdy slyšeli větu: „Do toho žabince nevlezu!“ Pokud je nějaká vodní plocha zarostlá okřehkem, opravdu příliš neláká ke koupání, racionální důvod však neexistuje. Do vody bychom neměli lézt kvůli přemnožení řas a sinic, ale okřehek? To jsou droboučké rostlinky, které lze dokonce jíst. A které rostou v čisté vodě stejně jako ve špinavější. Jak náramná potravina budoucnosti by to přitom mohla být! Ale bude chutnat?
Kam v noci složit hlavu, když venku prší anebo mrzne, a domov je tím, co nemáte? Ve staré dobré Anglii na to měli svérázné řešení. Ve slumech viktoriánského Londýna dokázali zpoplatnit i komfort spánku. A tomu receptu se u nich přiučili i ve světě.
Architekti se na tomto domku skutečně vyřádili, ale v tom nejlepším slova smyslu. Investor oslovil architektonické studio s požadavkem vytvoření jedinečného a harmonického bydlení. Nechal je navrhnout jak dům a exteriérové prvky, tak interiér, venkovní úpravy a kombinaci okrasné i užitkové zahrady. A jak to všechno dopadlo? Nadmíru pěkně.
Vypadá to jako otázka z vědomostní soutěže. A hned za pár milionů! Jenže ať už vám pomůže přítel na telefonu, teta Wikipedie anebo vaše encyklopedické znalosti, správně ji nejspíš nezodpovíte. Výška Eiffelovy věže v Paříži se totiž v průběhu roku mění.
Divadelní klub libereckého Malého divadla F. X. Šaldy dostal novou tvář, vlastně více tváří. A také nové funkce. Samotné divadlo postavené podle návrhu slavného architekta Karla Hubáčka z libereckého SIALu je včetně divadelního sálu i po třiceti letech vysoce současným dílem, ale prostory vstupu a divácké zázemí již nevyhovovaly současným potřebám. Příležitost dostalo studio mjölk architekti a náležitě si tuto šanci užilo. Promyšleno je vše do posledního detailu a souvislosti.
Projekt je to docela malý, ale zajímavý svým dosahem. Hloubkou, chcete-li. Jde totiž o studnu, na kterou se zapomnělo. A dílo slovinských architektů ji dokázalo velmi sympatickým způsobem znovu připomenout.
Ohledně teflonového nádobí, například pánviček na smažení vánočního kapra, panují mnohé mýty. Na druhou stranu se ale také dopouštíme omylů, které způsobují poškození teflonu. Asi snad každému dojde, že používat na mytí teflonu drátěnku je nesmysl, teflonový povrch se poškodí poškrábáním. A čím častěji to budeme dělat, tím rychleji nádobí doslouží. Jak je to ale s myčkami? Můžeme nechat mýt právě teflonové nádobí v kuchyňské myčce?
Zajistit rodině střechu nad hlavou, to je práce na celý život. A snahu o aspoň trochu slušné bydlení vám zpravidla komplikuje to, že většinu svého produktivního času trávíte v zaměstnání. Své o tom věděli i rybáři z francouzského departmentu Pas-de-Calais, kteří na nějaké budování nebo zvelebování obývaných domácností neměli kdy. Proto také dali vznik „stavební“ tradici Quilles en l’Air.
Slovo superčerv sice může vyvolávat prapodivné pocity, ve skutečnosti však jde o běžně používané synonymum pro larvy potemníka rodu Zophobas morio. A dobře je zná mnoho z nás, protože jde o běžné krmivo pro plazy, ptáky a ryby, které se prodává v chovatelských potřebách. Skutečně tito červi plasty žerou a s náramnou chutí, vědci přitom nyní zkoumají, jak je to možné a jak tělo červů plasty vlastně zpracovává. Obzvláště o Vánocích, kdy v křesťanském světě prudce vzrůstá produkce plastového odpadu, je toto téma na výsost aktuální.
Necháme spát poetu Homéra a obejdeme se i bez Achillea, Parida a dalších hrdinů starořeckého eposu. Tróju si totiž dnes připomeneme jinak. Skrze výsledky archeologického výzkumu, které v místě kdysi tak slavného města provádí univerzita v Tübingenu.
Ráno stojíte na prázdné základové desce a večer už procházíte místnostmi svého nového domu. Montáž prefabrikovaného domu RD Rýmařov je zážitek na celý život.
Betonové kostky, velké krabice s plechovými vraty, nevzhledné cihlově-betonové bunkry anebo podivné věžičky bez oken. Co to je za hrůzu? Trafostanice, rozvodny elektřiny, tedy uživatelsky skutečně kritická součást elektrické sítě. Ne všude na světě ale vypadají tak ošklivě. V kanadském Torontu s nimi pracovali docela jinak.
Kolik nás vlastně stojí spotřeba elektřiny před Vánoci a o Vánocích? Domácnosti kreslí o Štědrém dni ve spotřebním grafu ostře špičatý vánoční stromeček, přesto ale dovedou dílčí domácnosti spotřebu minimalizovat natolik, že se od běžných dní vlastně vůbec neliší. Co ovlivňuje vánoční spotřebu elektřiny nejvíc? A má smysl se obávat zvýšených nákladů?
Dnes to celé bude jen o obývacích pokojích. A o tom, jak nevhodné uspořádání obývacího pokoje může před potenciálními zájemci o koupi nemovitosti shodit cenu, nebo dokonce překazit celý prodej. Tedy pokud naopak vy sami nechcete prodej své nemovitosti překazit úmyslně.
Dvacet měsíců práce. A to se bavíme o „práci v terénu“, přímo na stavbě. Protože o tom, jak by měl projekt ve výsledku vypadat, se v ateliéru architektů Mattinson Associates rozhodlo docela rychle. Tou skutečnou dřinou ale bylo uvést onu hezkou myšlenku v život. Ze staré sýpky se totiž měl stát dům.
To místo vypadá jako vystřižené z příběhů spisovatele Tolkiena. Nejenom neuvěřitelně vypadající vyprahlou krajinou, plnou skalních věží a útesů. Ale především svou architekturou. Tou neviděnou, skrytou pod zemí. Připomíná důmyslně vytesaná města trpaslíků a zároveň i sluje skřetů.
Řecké architektonické studio Point Supreme proměnilo bývalý sklad v polosuterénu typického athénského bytového domu v neobvyklý jednopokojový byt. Projekt pracuje se surovým betonem, tlumeným světlem a teplými materiály tak, aby podpořil atmosféru „magické jeskyně“, která reaguje nejen na charakter prostoru, ale i na klima a životní styl v Athénách.
V Rýmařově každý den vznikají celé domy. Ne pod širým nebem, ale v prostředí, kde má každý detail své místo. Díky prefabrikaci vznikají stavby rychle a přesně.
Řemeslníků v zemích českých ubývá, to je roky připomínaný stav a zároveň konstatování stále se prohlubující krize. Nedostatek pracovníků se přitom řeší najímáním nekvalifikovaných pracovních sil, včetně pracovníků z východu, nevyučených kutilů a často bohužel zároveň i fušerů. Ovšem právě kvalifikovanost řemeslníků je pro české stavebnictví klíčová a dopad nekvalifikované práce devastující. Doba realizace projektů narůstá, ceny se zvyšují, přitom však firmy přestávají být schopné přijímat další zakázky. Máte kvalifikované pracovníky a ti chtějí „přidat“? Na mysli máme samozřejmě peníze. Vyvažujte je „zlatem“, protože bez nich skončíte. Našli jste firmu, která je sice dražší, ale odvádí oproti jiným skvělou práci? Bouchněte šampaňské!
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?