Až grafické vyznění skleníku v zemědělské krajině švédského Ästadu neruší. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen) Zobrazit fotky zobrazit 10 fotek

První překvapení: ve švédsku mají vinice. A to vinice, které dávají natolik jakostní hrozny, že je z nich na konci šampaňské. Nu, a právě tohle šampaňské si můžete vychutnat v restauraci usazené uprostřed rozlehlých vinic Ästad Vingård. 

Druhé překvapení? Tuhle restauraci, v dost neotřelém designu, sice stavebně navrhli švédští architekti, ale její interiér zpracovala japonská firma – Karimoku. A výsledky zdejší kuchyně pak ohodnotili Francouzi, a to hned Michelinovou hvězdou. Takže si tu můžete po všech stránkách vychutnat skutečně mezinárodní gastronomický zážitek. Zdejší degustační menu má 19 chodů, a je stejně jako interiér i architektura stavby vymyšleno tak, aby vás nějakým velmi pozitivním způsobem ohromilo.

Jednoduchost formy stavby ve vztahu k okolí je až rafinovaná. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
Jednoduchost formy stavby ve vztahu k okolí je až rafinovaná. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
Jste tu uvnitř, ale pořád jakoby venku. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
Jste tu uvnitř, ale pořád jakoby venku. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
Interiér v sobě kombinuje prvky japonského a skandinávského minimalismu. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
Interiér v sobě kombinuje prvky japonského a skandinávského minimalismu. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
Práce japonského interiérového studia Karimoku je tu opravdu znát. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
Práce japonského interiérového studia Karimoku je tu opravdu znát. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)

Propojení architektury a gastronomie

Realizované projekty restaurací obvykle necháváme stranou, ale Restaurang ANG si pozornost zaslouží. Právě proto, že nevšední architektura tu propojuje svět chutí, jídla a vína. A umění. Restaurace současně slouží jako malá galerie, skandinávsko-norského střihu. Je tu prostě všechno. S tím, že tohle pohostinské zařízení se snaží působit jako „skleník naruby“. Do krajiny vsazený prosklený hranol, který zrcadlí svěží zeleň okolních luk a vinic.

Propojení mezi vnitřním a vnějším světem tu vytváří kamenná podlaha – dlažba – shodná v částech interiéru s terasou a parkovištěm. Po straně objektu se nachází i malé jezero, které harmonicky dotváří přírodní scenérii. Ta je ale vlastně všudypřítomná, minimalisticky laděný interiér (k funkčnímu minimalismu mají blízko Seveřani i Japonci, takže fúze obou přístupů je skutečně osvěžující) vás od výhledů neruší.

S nebem nad hlavou. Ale s vědomím, že se nacházíte v udržitelné stavbě. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
S nebem nad hlavou. Ale s vědomím, že se nacházíte v udržitelné stavbě. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
Západ slunce je tu součástí kulinářského zážitku. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
Západ slunce je tu součástí kulinářského zážitku. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)

Právě to, že jste uvnitř skleněného dómu/domu, vymezené a nerušivé prázdnoty, kde vše je kolem vás, vytváří zajímavou atmosféru pro to, se nechat pohltit opojnou chutí zdejšího vína i pokrmů. Na ochutnávku si nechejte alespoň 4,5 hodiny času, a počítejte s tím, že se protáhne až do západu slunce. I s tím se totiž v konceptu provozu počítá. Za obzor klesající slunce a proměna barev „hrají“ s konkrétními chody.

Tak trochu restaurace, tak trochu galerie současného umění. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
Tak trochu restaurace, tak trochu galerie současného umění. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
A v suterénu pak expozice tekutých exponátů. Regionálních vín. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)
A v suterénu pak expozice tekutých exponátů. Regionálních vín. (Foto: Jonas Bjerre-Poulsen)

Chuťovka s pasivní bilancí

Gastronomie je tu prezentována podobně metodickou formou jako čajový obřad. A je to architektura, která tomu vytváří náležitý prostor a řád. Je to vyvážené a dobře sladěné, což vytvoří jedinečný a vyvážený zážitek, vymykající se běžným zvyklostem. Čas vám odměřuje pohyb slunce nad obloze, jíte jako na svěží louce. A po západu slunce se pak hosté mohou přesunout do suterénu, bohatě zásobeného regionálními víny.

Skleník v nadzemí a část interiéru v podzemí pak „hrají“ s energetickou bilancí stavby a jejím pasivním příjmem energie. Tahle restaurace má body i za udržitelnost. Zkrátka a dobře, je to nevšední místo pro nevšední kulinářský zážitek. A ukázka toho, že i restaurace může být velmi podnětným architektonickým projektem, výtečně sloužícím svým návštěvníkům.

Materiály: NORM Architects

Foto-kredit: Jonas Bjerre-Poulsen

Studie restaurace (Zdroj: NORM Architects)
Studie restaurace (Zdroj: NORM Architects)