Most vytvářející spojení mezi kulturou a technikou. Zhruba tak popisují autoři projekt, který vznikl v šanghajském univerzitním parku. Byť zabírá plochu jen třiceti metrů čtverečních, jeho význam je zásadní. Proč? Architekti sice vytvářeli samotný návrh, ale stavbu už provedla robotická 3D tiskárna.
Čtyři až pět stavebních techniků, v roli zedníků. Tady ovšem poněkud deklasovaných na úroveň dozoru a pouhých plničů cisteren se stavební hmotou. Její ukládání na místo, konstrukce samotná, už byla plně v režii automatizované dvojice robotických paží, zakončených tlakovou střičkou. Právě ty, podle přesného programového zadání architektů, vršily nános stavební hmoty až do finiše. Malá čítárna tedy nebyla vystavěna, ale vlastně vytisknuta.
Experimentální produkce neobvyklé stavby
Nápad na podobnou tištěnou mimořádnost nosili inženýři z baoshanské Wisdom Bay (taková čínská verze Silicon Valley) v hlavách už docela dlouho. Prakticky každý rok se totiž snaží dát městu Šanghaj nějakou stavební zajímavost, a 3D tisk jim tu dosud scházel.
Když se tedy objevila poptávka po kulturním zařízení – čítárně – neváhal tým univerzitních architektů dlouho. Navrhli zajímavý koncept archy organických tvarů, s tím, že technologové z jejich týmu dodají stavebního robota. Myšlenka, ve které předlohu prostoru pro kulturu vytvoří lidská fantazie, a dohotoví jí automatizovaná stavební jednotka, pak do neotřelého konceptu krásně zapadá.
Působivý objekt, který nevytvořily lidské ruce
Materiál použitý pro stavbu odpovídal metodě nanášení, a je „designován“ přímo techniky. Popisují jej jako betonovou vlákninu (beton obohacený o organické části), ukládanou po tenkých vrstvách. Nebylo zapotřebí žádného bednění nebo dodatečné konstrukce. Kromě betonového litého základu stavba nemá vyplňující fixáž stěn, nejsou tu další ocelové/železné dráty nebo armatury, je samonosná.
Struktura stěn má zvláštní „dutý“ design, který je vyplněn tepelně izolační maltou. Povrch budovy má dva druhy textury: směrem ven je to „textilní vzor tkaniny“, a laminovaný povrch (rovněž nanášený potiskem). Prostor čítárny (oněch 30 metrů čtverečních) nutně nemusí být využíván jen ke čtení, ale může sloužit i k přednáškám, debatám studentů, poradám menších univerzitních týmů nebo k meditacím. Pojme bez obtíží 15 osob. Okulus krytý vyvýšenou skleněnou výplní dodává světlo celému objemu interiéru kompaktní místnosti, s posezením vpraveným do obvodu stěny.
Vize pro budoucnost
Stavba s pomocí 3D tiskáren má nepochybně své klady. Robotická paže se jen tak neunaví, neonemocní, nepotřebuje dovolenou, nezaloží odbory. A pokud je vybavena dobrým programem, neodchýlí se od svého zadání. Pro zedníky z toho ale nic dobrého zatím nekouká, protože si autonomní stroj říká jen o přísun materiálu.
Mohlo by vás také zaujmout: video 3D tisku domu z hlíny a rýže.
Trojrozměrný tisk posloužil jako nekonvenční názorná ukázka výhod stavební metody (tzv. inteligentní konstrukce), která nejen šetří lidskou pracovní sílu a materiál, ale současně nabízí vysokou efektivitu provedení stavby a značnou rychlost procesu. A to nejen u pravidelných objektů, ale i staveb s komplikovaným tvarem.
Materiály: XU Weiguo
Foto-kredit: Yipeng Liu
