Dá se říct, že podzim je roční období, kdy něco krásného končí, aby něco dalšího krásného mohlo začít. Této poetice ale hmyz ani neodbytní hlodavci nerozumí. Proto se snaží, aby to krásné pro ně neskončilo. A tak se s klesajícími teplotami snaží proniknout do vašeho vyhřátého a dobře zásobeného domu, aby si prodloužili sezónu o další prázdniny.
Z nepříjemných invazních druhů hmyzu patří kněžice k těm nejhorším. Navíc jsou to neuvěřitelně smradlaví brouci. Tito imigranti pocházející z Afriky a Asie u nás sice neničí sóju, rýži a jiné exotické plodiny, vystačí si však i s místní produkcí. Požírají všechny části rostlin, likvidují i nezralé plody, přezimují kdekoli a množí se geometrickou řadou. Oproti našim místním středoevropským kněžicím může stihnout konkrétně kněžice mramorovaná za rok i několik generací. Kněžice zeleninová sice zřejmě jen jednu, ale škodí neméně. Ne náhodou žádají vědci veřejnost o monitorování dvou zavlečených druhů kněžic na webu najdije.cz. Každý, kdo se zapojí, se vlastně stane jakýmsi on-line občanským vědcem, jelikož věda je především o důkazech, tedy o sběru dat.
S novými invazními škůdci se poslední dobou roztrhl pytel. Kombinace teplejšího klima a lidské přepravy, tedy přepravy nejen osob, ale především zboží všeho druhu z různých míst planety na jiná, způsobují čím dál tím většímu počtu pěstitelů vrásky na čele. Novým hitem je velmi nebezpečná vrtule ořechová, Američanka, která dovede zdecimovat úrodu oblíbených vlašských ořechů. Výzkumníci proto žádají o pomoc veřejnost.
Na jihu Evropy právě probíhá v důsledku oteplování invaze nebezpečných ohnivých mravenců, kteří v USA vytlačují původní druhy, způsobují ohromné škody na majetku a nebezpeční jsou i pro lidské zdraví. Šíření nového druhu je přitom obtížné zastavit, dovede dokonce překonávat i řeky a jiné vodní plochy, staví si jakési vory. Dobrou zprávou pro naši domovinu zatím je, že by se muselo oteplit natolik, aby u nás nastalo subtropické klima.
Kůrovcová kalamita donutila vlastníky lesů vykácet rozsáhlé plochy především smrkových monokultur a plán je nyní jasný. Opět zalesnit, ale pestřeji a odolněji. Má to ale háček. Kde dříve páchal zlo lýkožrout, tam nyní nastupuje klikoroh borový.
Usychání a opadávání větviček tújí je dosti častým jevem, který může mít více původců. V odborné literatuře jsou uváděny 4 různé příčiny. Jednou z nich je sucho, další posypové soli, velmi nepříjemné jsou houbové choroby a napadení hmyzem. Velice nebezpečný je pak zcela nový škůdce, krasec skvostný, nádherný brouk, který však dovede zlikvidovat celé porosty tújí.
Když už na nějaký štípanec narazíte, moc se toho vlastně dělat nedá. Škoda už je hotová. Někdy je snadné původce onoho štípnutí přehlédnout, jindy máte hned jasno. Většinou postačí otok na kůži mírnit studeným obkladem nebo chladivou mastičkou. Ale musíte se také postarat o to, aby těch škod nebylo víc.
Všechno to začalo vytlačením jalovců z jejich přirozeného přírodního prostředí. Vlastně cca posledních 50 let byli škůdci, tedy brouci, vázaní na jalovce ve střední Evropě považováni za vzácné a ohrožené. Jednoduše přišli o svůj biotop. To se ale změnilo.
Štěnice jsou malí, noční parazité živící se krví svých hostitelů. Jejich nález je pro většinu lidí noční můrou. Jejich přítomnost může způsobit velké nepříjemnosti a zdravotní problémy. Hubení štěnic je práce pouze pro odborníky s profesionálním vybavením, a proto je dobré se ihned po nálezu štěnic ozvat dezinsekční službě. Likvidace štěnic je tak rychlá, odborně provedená s důrazem na prevenci a bezpečnost práce.
Dotěrný hmyz a nepříjemní škůdci ztrpčují krásné letní měsíce většině z nás. Nezáleží na tom, zda žijeme ve městech či na vesnicích. Otravní malí tvorové si najdou cestu do všech domácností bez rozdílu. Jaké druhy jsou nejčastější a jak s nimi zatočit? Tyto otázky si zodpovíme v následujícím článku.
Mohlo by se zdát, že Velká Británie nabízí Česku jen málo pozitivních příkladů k inspiraci. Pivo skoro bez pěny, věčně sychravé počasí, suchý humor a krvavý pudink, to nejsou zrovna věci, které bychom si nutně museli z ostrovů vypůjčit. Přesto se Britům něco hodného zkopírování povedlo. Jejich přeslavná Královská zahradnická společnost totiž vyřadila slimáky a hlemýždě ze svého seznamu škůdců.
Když začnete včas, vyzbrojíte se přírodními chemickými prostředky v podobě různých lektvarovitých roztoků, svoláte na pomoc boží armádu mšicožravého hmyzu a vytrváte stejně jako vždy lační hmyzí spolubojovníci, máte šanci, že vám toho mšice v zahradě tolik nezničí.
Se změnou podnebí se na místech, kde dříve nežily, objevují nové, migrující, invazní druhy života. A platí to i pro hmyz včetně sršní, kterých žije na světě přibližně okolo pětatřiceti druhů. Kdo se bojí jako čert kříže, jak se lidově říká, naší sršně obecné, měl by nyní zbystřit.
Mravenec, brablenec, brabenec. Tři slova znamenající totéž, i když je jen jedno správně česky, totiž mravenec. Brablenec je výraz pro mravence pocházející ze slovenského nářečí, a že jsme byli se Slováky dlouho nejprve v jedné monarchii, pak republice a nadále zůstáváme „bratry“ a společně jsme v jedné unii, tedy té evropské, slovo brablenec bylo již dávno počeštěno na brabenec a někde se zlidověle používá pořád. A zdaleka u nás nežijí jen brablenci rezaví a černí, obyčejní, běžně velcí, lesní giganti a nakonec i titěrní a po celém světě všudypřítomní poslové faraónů.
Nikdo nepopírá, že vosa obecná je užitečný živočich. Jen bychom prostě byli raději, kdyby se ta jejich užitečnost projevovala jinde, než v bezprostředním okolí terasy, na které si chceme v klidu posedět.
Vážení čtenáři, chovatelé kočiček. Minulý týden jsme v noci ze středy na čtvrtek asi do tří hodin ráno honili po bytě potkana (opravdu pořádného). Naše čičinka ho přinesla živého na hraní nejmladšímu kocourkovi, jehož dostal prostřední syn od slečny k Vánocům (samozřejmě šlo o dárek pro rodiče).
Velká města zpravidla oplývají architektonickými skvosty. Nabízí kulturu, umění, zážitky. Také jsou ale živou půdou pro nenechavé a zdraví nebezpečné hlodavce. Kde jich žije nejvíce?
Syndrom nemocných budov není blud, ale holý smutný fakt. Bohužel, jsou mu totiž vystaveny dvě třetiny domácností v Česku, a okolo jedné třetiny všech obyvatel vůči němu vykazuje zvýšenou náchylnost. Co to je a jak se s ním dá bojovat?
Klíšťat a chorob, které přenáší, se bojí snad každý, komáry, ovády a mochničky vyloženě nesnášíme, vos a sršní se bojíme jako čert kříže. Když jdeme do lesa, pomoci mají různé repelenty. Ovšem velmi nepříjemné kousance a vyrážku nám způsobí někdo úplně jiný. Kloš jelení, který přenáší bakterii Bartonella schoenbuchensis. Ta způsobuje v místě kousnutí zánět kůže, čili svědivou vyrážku, která trvá i mnoho týdnů. Navíc se mohou dostavit i jiné zdravotní komplikace.
Slunéčko východní se invazně nešíří jen u nás, ale je vůbec jedním z nejrozšířenějších slunéček na světě. Jeho výskyt je monitorován téměř na všech kontinentech. Zbavit se tohoto slunéčka v zemích, kde se rozšířilo invazně, je prakticky nemožné. A to se stalo právě i u nás. Je to však špatně anebo dobře?