Jsou značky piva, které nám chutnají a jiné, které bychom neservírovali ani nepřátelům. Prakticky žádné se ale nehodí k likvidaci slimáků. Ne že by tahle metoda úplně nefungovala, jen zkrátka není po stránce nákladů dostatečně působivá. Přitom to jde podobně, jen laciněji a lépe.
Vždycky na to člověk přes zimu tak trochu zapomene, o to více je pak později na jaře zase překvapen, jakým zázrakem kopřivová jícha vlastně je. Škoda, že jí nemůže být dostatek už od časného jara. A vlastně i v zimě. Kopřivy musí nejprve pořádně narůst, abychom nemuseli celý den sbírat titěrné a silně nafialovělé mladé výhonky. S nadbytkem velkých kopřiv to už jde ráz na ráz. Sklizeno je za chvilku, napěchujete 200litrový sud dešťovky, která je sama o sobě také mírným hnojivem (především pro obsah dusíku), a pár dní počkáte. Po týdnu už lze zázračnou tekutinu začít odebírat.
Běžný spor mužů a žen o zvedání záchodového prkénka před vykonáním malé potřeby je snad stejně starý jako existence samotného vynálezu záchodu, respektive jako masivní rozšíření záchodových mís se sifonem do domů, bytů a veřejných toalet. Ostatně ne náhodou jsou veřejné mužské a ženské záchody tradičně dělené. Pravidel správného a hlavně hygienického používání záchodů je však více. A také se setkáme i s některými nesmysly, stejně jako bizarnostmi. Jak správně používat záchod?
Fasáda vašeho domu není jen líbivým obalem, ale především ochráncem vašeho domova. Plíseň na fasádě může nejen kazit vzhled, ale také ohrožovat strukturu budovy a zdraví obyvatel. Odborníci z Hornbachu pro vás mají inspiraci a rady, jak se plísní účinně zbavit a jak jim předejít.
Když se před 74 lety tehdejší politici rozhodli zakroutit krkem americkému broukovi, byla mandelinka bramborová skutečně škůdcem pocházejícím z Ameriky. Škůdcem, který se právě v Evropě rozmnožil po druhé světové válce a nevzal samozřejmě útokem nic jiného než bramborová pole. Tu plodinu, s jakou se do Evropy dostal. Ovšem českoslovenští komunisté pochopili někdy v létě 1950, že mandelinka bramborová je především příležitost! A rozběhla se kampaň proti americkému brouku. Kampaň nelítostná.
Zapomeňte na pivní pasti, indické běžce, otravné jedové návnady, hlístice a jiné způsoby hubení nenáviděných slimáků. Modranka karpatská je úplně jiná liga než úporný plzák španělský, likvidátor všehomíra našich zahrad. Možná se nad tímto plžem ustrnete pro krásnou sytě modrou barvu, určitě by vás však nemělo nechat chladnými, že je vzácný, užitečný a chráněný. Ostatně na našem území žije téměř výlučně na severu Moravy a důsledně se vyhýbá lidské společnosti.
Když si vyjdete do přírody, třeba i jen do městského parku, a dáte si dobrý pozor na vyšší travní porost, je možné, že se vás klíště nechytne. Co ale mají dělat chudáci domácí zvířata? Pes zaručeně vymete i ten nejzazší kout a křoví, o kočkách nemluvě, ty se při svých potulkách neptají vůbec nikoho. Prostě místa, kterým se vy sami, třeba právě kvůli riziku klíšťat, vyhnete, přitahují naše domácí mazlíčky doslova jako magnet. Navíc na klíšťata běžně narazí i v zahradách. Co ale s klíštětem, když se už zakousne a začne ze zvířete sát? A existuje funkční prevence?
Například komár tygrovaný k nám putuje hned po několika trasách. A na jihu Slovenska, konkrétně v Bratislavě, už prokazatelně dokázal i přezimovat. Špatnou zprávou je, že přenáší horečku dengue, žlutou zimnici či virus zika, tedy nemoci, které si obvykle přivážíme jako suvenýr z tropů. Dovede ale zůstat na trvalo, nebo jde jen o výjimku?
Zaujal mě výňatek z knihy Radka Mikuláše “Krajiny typu dandžia a jiné eseje o vědě“, kde autor dochází na základě výzkumů mladého českého přírodovědce Stanislava Knora k překvapivému zjištění, že možná žijeme v době, kdy je hmyz čtyřikrát početnější (či žravější), než byl kdy předtím. A že tedy neustálé katastrofické strašení vymíráním hmyzu a prudkým poklesem biodiverzity vlastně může být jen návratem do původního stavu.
Kolegova švagrová vytáhla z truhlíku jakési prapodivné patvary hmyzu a poslala nám fotografie v domnění, že jde o larvy lalokonosce. A ano, je to lalokonosec, ale ne larvy, nýbrž kukly. Kukla lalokonosce je totiž volná, s pohyblivými tělními přívěsky (čili základy pohybových orgánů, noh a tykadel), je žlutobílá, jakoby průsvitná a tvarem připomíná dospělého brouka. Lalokonosec je bohužel nepříjemný škůdce, jehož larvy způsobují vážné škody na koříncích rostlin, dospělci pro změnu páchají škody okusem listů a někdy i žírem celých rostlin. Braňte své rostliny, pokud na tyto škůdce narazíte.
Podle výzkumu a analýz dat posbíraných českými vědci se klíšťata vyskytují častěji v městských parcích než ve volné přírodě, například v lesích. Jsou přitom mnohem více infikovaná, dokonce až každé čtvrté je schopné přenášet na člověka lymeskou borreliózu a 44 % zkoumaných klíšťat bylo infikováno některou z nebezpečných bakterií.
„My, čeští zahrádkáři, jsme “kabrňáci“, zkušenosti nabíráme od předešlých generací a sebe samých navzájem. Také samozřejmě sami, postupně, po celý svůj život. Navíc stále studujeme. A nějaký ten škůdce rostlin či choroba nás jen tak nezaskočí,“ pronesl by zajisté na pravidelné schůzi kdejaký předseda místního zahrádkářského svazu. A pokračoval by výčtem aktuálně hrozících rostlinných patogenů. Jenže svět a doba se mění a objevují se jak invazní druhy škůdců, tak choroby, s jakými jsme se dosud nesetkali. Pomoc však máme stále po ruce. A zdarma.
Když jste uvyklí vnímat svět kolem sebe ve zkratkách, snadno uvěříte tomu, že pesticidy jsou zlo. Většinou totiž předpokládáme, že tyto látky určené k hubení škůdců jsou syntetické a zákeřné. Jenže ony existují i pesticidy organické. Přírodě blízké či přírodní, které člověk nevyrobil.
Dnes po ránu, tedy na konci února, mě probudil komár. Jako by to nestačilo od jara do podzimu, říkám si, a oženu se v polospánku rukou. Netrefil! Uvařím si kávu, sednu k počítači a on si klidně bzučí dál a nalétává na mne, najednou ho vidím prolétat okolo monitoru. Plesk. Trefa! Důkaz ukončení komářího života je na monitoru patrný. Musím skvrnu vyčistit. Bzzz. Je tu další. Co se to děje?
Období raných výsevů především teplomilných rostlin nastává. V únoru obvykle začínáme paprikami včetně těch pálivých, vysít můžeme třeba i lilek. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit, jak jsme si představovali. Semínka nám nemusí vyklíčit. A pokud již vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin a je po sadbě! Jakékoli dodatečné zásahy bývají neúspěšné. Proč? A jak tomu můžeme předejít?
Doba časných výsevů především teplomilných rostlin je tu. Předjarní a jarní výsevy rychlených rostlin se však nemusí podařit. Semínka nám nemusí vyklíčit a pokud vyklíčí, může dojít k padání klíčních rostlin. A je po sadbě! Proč? A jak tomu můžeme předejít?
Začaly se vám v zahradě právě nyní, v druhé polovině zimy, objevovat krtince? Pak zajásejte, protože zemina, kterou vám krtek vyhrabal, je kvalitní, z hloubky 30 až 40 cm pod povrchem, provzdušněná a lehká. Prostě ideální k prvním výsevům a výsadbě. Krtek za vás vlastně dělá spoustu lopotné práce a přitom je to jeho živobytí. A co víc, vyhrabaná zemina neobsahuje zárodky plevelů.
Světle hnědí mravenci faraoni jsou typicky zimní pohromou každé domácnosti. Úspěch jejich invaze neplyne jen z naší neopatrnosti, ale též z unikátních rysů chování tohoto živočišného druhu. Zatočit s nimi není lehké.
Je jasné, že plíseň na zdi nebo plíseň na oknech není v domě žádoucí. Plíseň je zdraví škodlivá a to nejen pro alergiky. Nejčastěji vyvolává problémy s dýcháním, astma, alergie, kožní problémy ale i bolesti hlavy či problémy se spánkem. Faktem je, že hlavní příčinou vzniku plísní je nadměrná vlhkost v bytě. Zpravidla je to problém starších domů, ale nevyhýbá se i bytům v panelových domech či v novostavbách (tzv. syndrom nezdravých budov).
Sotva zasednete ke stolu, abyste si dopřáli na čerstvém vzduchu oběd, už tam jsou. Zvědavě šmejdí po stole, jako by si samy chtěly vybrat další chod podle ubrusu, bzučí okolo a neštítí se ani se pozvat na váš talíř. Mouchy jsou zkrátka otrava. Jak to ale dělají, že si vás tak rychle najdou?
Všechno nejdůležitější z oblasti stavby a bydlení v jednom emailu. Chcete odebírat pravidelné měsíční infomaily?
