Energetická bilance budovy už dávno není jen otázkou zimního provozu. Současné rodinné domy dnes čelí dalšímu, možná i zásadnějšímu problému: jak zabránit tomu, aby se interiér v létě přehříval. Poslední léta totiž ukazují, že extrémní teploty jsou stále častější i v našich končinách a pravděpodobně se stanou zcela běžné.
Řešení bez provozních nákladů a negativních dopadů
Lidé kvůli přehřívání interiérů masově instalují klimatizace, které sice přinášejí okamžitou úlevu, ale zároveň zvyšují spotřebu energie, zatěžují elektrickou síť a pokud jsou nastaveny na příliš nízkou teplotu, zdraví rozhodně neprospívají. Přitom existuje řešení, které pracuje tiše, bez provozních nákladů a bez negativních dopadů: protisluneční zasklení.
Horko jako fenomén
V tradičním uvažování se okna posuzují hlavně podle toho, jak dobře udrží teplo v zimě. Jenže energetická bilance je celoroční téma. V létě je situace přesně opačná – sklo musí zabránit tomu, aby se interiér stal skleníkem. Běžné izolační zasklení má často příliš vysoký solární faktor, takže dovnitř proniká velká část sluneční energie. Výsledkem je přehřívání, které následně vyžaduje náročné a nákladné chlazení. U budov s rozsáhlými prosklenými plochami navíc často není možné použít účinné venkovní stínění, a právě v takovém případě se protisluneční skla stávají klíčovým prvkem.
Bez kompromisů po celý rok
Moderní protisluneční zasklení IZOS SHADOW vykazuje hodnotu solárního faktoru SF/g 36 %, respektive 0,36. Pro porovnání: standardně má izolační zasklení SF klidně i přes 60 %. IZOS SHADOW využívá pokročilé multifunkční pokovení, které dokáže odrazit významnou část sluneční energie, aniž by měnilo vzhled fasády. Sklo působí neutrálně, bez barevných odlesků, ale zároveň účinně snižuje teplotu v interiéru. Tím klesá potřeba klimatizace, zvyšuje se komfort uživatelů a snižují se provozní náklady budovy. Zásadní je, že tato skla v zimě izolují stejně dobře jako jiná izolační trojskla, součinitel prostupu tepla U trojskla IZOS SHADOW dosahuje výborné hodnoty 0,5 W/m2K. Protisluneční ochrana tak neznamená jakýkoliv kompromis z hlediska tepelné izolace v zimě.
Velké formáty, velké nároky
Velmi důležité je protisluneční zasklení především u velkoformátových oken. Velké tabule skla totiž reagují velmi citlivě na teplotní rozdíly. Stačí částečné zastínění skla nebo tmavý rám a na skle vznikají rozdíly v teplotě, které mohou vést až k jeho prasknutí. Proto je u velkoformátů zásadní volba správného typu skla i pokovení.
Broušení hran a další výrobní aspekty zasklení
Neutrální protisluneční pokovení s doporučenou hodnotou g ≤ 35 % výrazně snižuje teplotu v izolačním skle, čímž klesá riziko tepelného šoku a prodlužuje životnost celého zasklení.
Velkou roli hraje také samotné zpracování skla. Broušení hran odstraňuje mikrotrhliny vzniklé při řezání, což znamená další odolnost proti tepelnému namáhání. U velkých tabulí je to naprosto zásadní – každý detail ovlivňuje výslednou spolehlivost, bezpečnost a manipulovatelnost při montáži. Při výběru oken se proto určitě vyplatí sledovat nejen vlastnosti rámů, ale i výrobní aspekty zasklení.


